Otevřít hlavní menu

Brindisi je italské přístavní město v oblasti Apulie, hlavní město stejnojmenné provincie. Tento jadranský přístav byl dočasným hlavním městem Italského království ve válečných letech 194344; dnes slouží mj. jako základna sil NATO a hlavní distribuční místo OSN, která odtud rozváží pomoc do okolních prostorů (Afrika, Blízký východ atd.).

Brindisi
Sloupy vyznačující konec slavné cesty Via Appia
Sloupy vyznačující konec slavné cesty Via Appia
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 15 m n. m.
Stát ItálieItálie Itálie
oblast Apulie
provincie Brindisi
Brindisi
Brindisi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 328 km²
Počet obyvatel 88 667 (31.12. 2014)
Hustota zalidnění 270,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.comune.brindisi.it
Telefonní předvolba 0831
PSČ 72100
Označení vozidel BR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2014 tu žilo 88 667 obyvatel, což činí Brindisi 5. nejlidnatějším městem celé Apulie (po Bari, Tarentu, Foggii a Lecce).

Obsah

HistorieEditovat

StarověkEditovat

Založení města se připisovalo různým polomýtickým postavám, například Diomedovi nebo Thesseovi, protože se o počátcích nevědělo nic určitého. Moderními archeologickými vykopávkami bylo dokázáno, že lidské osídlení tu existovalo již ve střední době bronzové (16. stol. př. n .l.); našly se např. pozůstatky mykénské keramiky. Zajímavé je, že Hérodotos připisoval založení zdejší kolonie a přístavu právě Mykénám. V rámci tzv. Velkého Řecka tak patřila řecká osada Brentesion (Βρεντήσιον) k těm vůbec nejstarobylejším.

Roku 267 př. n. l. Brentesion dobyli Římané; od roku 244 př. n. l. se pak stalo římskou kolonií Brundisium, obdařenou městským právem. Ve druhé punské válce proti Hannibalovi stálo město na římské straně a rychle vzkvétalo, protože odtud bylo nejčastější lodní spojení do Řecka. Hlavní římská veřejná silnice Via Appia byla už ve 2. století př. n. l. prodloužena z Capuy do brindiského přístavu. (Dva kamenné sloupy vyznačující konec této cesty na mořském pobřeží se dostaly i do městského znaku.) Když zde roku 49 př. n. l. Pompeius shromažďoval loďstvo, snažil se mu v tom Caesar marně zabránit. Roku 19 př. n. l. snad ve zdejším přístavu zemřel básník Vergilius po návratu z Řecka.

Středověk a novověkEditovat

Význam přístavu se udržel i do středověku, za Justiniána I. patřil Byzanci, později Saracénům (836–868), Langobardům a Normanům. Roku 1228 odtud na 6. křížovou výpravu vyplul císař Fridrich II. Štaufský, který po návratu nechal město znovu opevnit a vystavěl zde i městský hrad (Castello svevo, „Švábský hrad“). Od roku 1282 Brindisi bylo jedním z měst Neapolského království, s nímž sdílelo osudy více jak půl tisíciletí. Roku 1348 postihla město morová rána a zároveň je i vyplenil uherský král Ludvík I. Veliký, což o 35 let později ještě ničivěji zopakoval francouzský princ Ludvík I. z Anjou (synovec českého krále Karla IV.), ucházející se o neapolské dědictví. Roku 1456 zemětřesení zcela zničilo místní osídlení a to tak muselo být postupně vybudováno znovu.

V letech 1496–1509 patřilo Brindisi krátce Benátčanům; poté však na staletí spadalo spolu s celým Neapolským královstvím do rámce Španělské říše. Během války o španělské dědictví připadlo město Habsburské říši (1707–1734), která jej zase ve válce o polské následnictví ztratila ve prospěch Španělska, resp. španělskou sekundogeniturou ovládaného Neapolského království.

Během 18. století procházelo město zřetelným úpadkem, způsobeným také tím, že přístav a kanál k otevřenému moři byly zaneseny náplavami. Král Ferdinand IV. proto rozhodl roku 1775 o velkorysé přestavbě města a zejména přístavu, jenž byl nově prohlouben a opevněn, aby kromě obchodu mohl sloužit i jako vojenská základna. Později, roku 1845, bylo město pro povzbuzení obchodu navíc vyhlášeno svobodným přístavem. S epizodickou výjimkou Parthenopské republiky (1799) a napoleonských válek (1806–15) zůstalo již Brindisi součástí Neapolského kr. i následného Království obojí Sicílie až do sjednocení Itálie (1860/61).

Sousední obceEditovat

Vývoj počtu obyvatelEditovat

 

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat