Via Appia

Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma.

Via Appia
Appian Way.jpg
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zbytky Via Appia v Římě

HistorieEditovat

Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l., po němž je pojmenována.

Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via Latina. Sloužila jako zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům.

V roce 71 př. n. l. zde bylo ukřižováno asi 6 000 zajatých povstalců po porážce Spartakova povstání. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n. l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.

Na přelomu 2. a 3. století bylo v Římě kolem této cesty zbudováno římskými papeži rozsáhlé pohřebiště tzv. Kalixtovy katakomby.

Od pozdní antiky docházelo k postupné degradaci silnice z důvodu nedostatečné údržby. Ještě roku 536 ji využil vojevůdce Belisar při bojích s Góty k postupu na Řím. Rozšiřování močálů v pozdější době znemožnilo používání severní části silnice, opuštění města Tres Tabernae znamenalo konečnou zkázu.

 
Průběh silnic Via Appia (bíle) a Via Appia Traiana (růžově)

Externí odkazyEditovat