Tento článek je o roku. O čísle pojednává článek 536 (číslo).
1. tisíciletí
  5. stol.6. století • 7. stol.  
◄◄     532533534535536 • 537 • 538 • 539 • 540     ►►

Rok 536 (DXXXVI) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým. V té době byl tento rok znám jako Rok konzulátu Belisaria.

V roce 2018 byl tento rok středověkým historikem Michaelem McCormickem označen jako „nejhorší možný rok pro bytí naživu“ vzhledem k extrémním klimatickým změnám. Tyto změny byly zapříčiněny rozsáhlou vulkanickou aktivitou, která způsobila pokles teplot v Evropě a Číně, zničila úrodu a započal hladomor.[1] Mezi další následky erupcí patří také „záhadná mlha“, která výrazně omezovala sluneční svit.

Události

editovat

Byzantská říše

editovat
  • Malá Hagia Sofia je v roce 536 dokončena (počátek stavby rok 527). Tehdy byla známa jako Kostel sv. Sergia a Bachusse.
  • před 13. březnemAthimus I. je odvolán z funkce konstantinopolského patriarchy ve prospěch Menase
  • 22. dubna – Papež Agapetus I. umírá v Konstantinopoli po vládě pouhých 10 měsíců. Ve funkci jej nahrazuje Silverius, v pořadí 58. papež.
  • 2. květen4. červen – Probíhá Konstantinopolský koncil.
  • Jaro – Císař Justinián I. pověřuje svého bratrance Germanuse funkcí velitele armády, aby se vypořádal s krizí v Africe. Spolu s ním do Afriky vysílá mobilní kavalérii a elitní jednotky. Předchozí velitel Solomon se vrací do Konstantinopole.
  • Léto – Gótská válka: Byzantský generál Belisar překračuje Messinskou úžinu a napadá Itálii. Dobývá město Reggio di Calabria a vydává se směrem na Neapol.
  • Listopad – Obléhání Neapole: Belisar dobývá Neapol po téměř měsíčním obléhání. Své vojáky vyslal do města opuštěným římským akvaduktem.
  • 9. prosince – Belisar přijíždí do Říma branou Porta Asinaria. Armáda čtyř tisíc gótských mužů utíká z města. Posílá naléhavou žádost o posily Justiniánovi I. a mezitím připravuje Řím na obléhání tím, že přináší velké množství potravin a dalších zásob.
  • Zima – Belisar zřizuje své sídlo na kopci Pincio a opravuje zanedbané městské hradby Říma. Rozmístí pěti tisíci člennou posádku, z nichž polovinu tvoří jeho osobní strážci. Aby udržel části města, naverbuje 20 000 mladých Římanů, aby obsadili hradby.
  • Březen – Duben – Belisar se plaví do Kartága spolu s tisíci muži, aby potlačil vzpouru proti Šalamounovi. Mezitím Kartágo obsazuje 9 tisíc rebelů, včetně mnoha Vandalů.
  • Bitva u řeky Medžerda: Belisar poráží vzbouřence a urychleně se vrací na Sicílii.
  • 26. ledna – Císař Senka střídá na japonském trůnu svého bratra Ankana a stává se v pořadí 28. japonským císařem
  • Srpen – Sopečná zima: I přes období léta na území Číny padá sníh, jakožto následek výbuchu sopky na Islandu. Nízké teploty zapříčiňují zánik veškeré úrody a hladomor na území celého státu.

Klimatické změny

editovat

Klimatická změna[1]: podle dobových pramenů (Prokopios z Kaisareie, Ulsterská kronika) byl tento rok mimořádně chladný, s minimem slunečního svitu. Důsledkem byla katastrofální neúroda, která může vysvětlovat souběh zlomových historických událostí po celém světě: Stěhování národů v Evropě, rozpad Sásánovské říše, zánik peruánské kultury Nazca. Vědci vysvětlují tehdejší extrémní počasí velkým sopečným výbuchem, který uvolnil do atmosféry obrovské množství prachu. Protože neexistuje písemná zpráva o takové události, předpokládá se, že k ní došlo daleko od tehdejších center civilizace; v úvahu připadají sopka na Islandu, sopky Ilopango v dnešním Salvadoru, Rabaul na ostrově Nová Británie nebo Krakatoa.[2][3]

Narození

editovat
  • neznámé datum – Li Ezi, čínská císařovna vdova říše († 588)
  • pravděpodobně
    • Evagrius Scholasticus, syrský kostelní historik († 594)
    • Venantius Fortunatus, latinsky píšící básník, autor chvalozpěvů merovejského období († 600 nebo 609)

Úmrtí

editovat

Hlavy států

editovat

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat