Otevřít hlavní menu

Bozkovské dolomitové jeskyně

národní přírodní památka v Česku

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu,[1] mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Bozkovské dolomitové jeskyně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Bozkovske jeskyne 01.JPG
Základní informace
Vyhlášení 5. listopadu 1999
Nadm. výška 415 – 484 m n. m.
Rozloha 5,5356 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Semily
Umístění Bozkov
Souřadnice
Bozkovské dol. jeskyně
Bozkovské dol. jeskyně
Další informace
Kód 2065
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

První jeskynní prostory byly objeveny r. 1947 po odstřelu vápence v místním malém lomu. Objevila se dutina z větší části zavalená kameny a hlínou. Místní nadšenci v čele s Josefem Kurfiřtem, Richardem Havlem a Josefem Dolenským zde začali postupně odkrývat nehluboko pod povrchem puklinové podzemní chodby a dutiny, po deseti letech se balvanitým závalem prokopali do části Staré jeskyně, kterou nazvali Bludiště, a 21. září 1957 objevili vstup do Jeskyně Překvapení, kde poprvé našli i krápníkovou výzdobu.

Na dalším výzkumu jeskyní u Bozkova pracovali speleologové Krasové sekce Národního muzea z Prahy pod vedením tehdy ještě studenta Františka Skřivánka a K. Valáška. Na základě předchozího geologického a geofyzikálního průzkumu objevili r. 1958 další část systému - Novou jeskyni s největším podzemním jezerem v Čechách ve 24 m dlouhém a 14 m vysokém Jezerním dómu.

Dr. Skřivánek vedl již jako zaměstnanec Státního ústavu ochrany přírody a krajiny další výzkum krasu, směřující k jeho zpřístupnění veřejnosti. Roku 1961 nebylo pochybnosti o jejich atraktivitě, a tak byla proražena přístupová štola mezi Starou a Novou jeskyní, hladina jezírka musela být pro možnost volného přístupu snížena o 5 metrů. Roku 1969 byly jeskyně zpřístupněny turistům.

Geologie a výzdobaEditovat

 
Excentrické krápníky

Bozkovské jeskyně se nacházejí v Železnobrodské vrchovině v nadmořské výšce 425 až 485 metrů (vchod 452 m) na výměře 5,24 hektarů. Území je prostoupeno převážně přeměněnými horninami (fylity, zelené břidlice) krkonošsko-jizerského krystalinika silurského stáří. Zde, na tektonické poruše při styku náhorní roviny s přilehlým údolním svahem Vraštilovského potoka vznikla čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu s křemitými a křemennými žilkami. Toto těleso je dlouhé 400 a široké 200 m, má mocnost až přes 100 m, na východě v místě bývalého lomu dolomit vystupuje k povrchu. Na západě na náhorní planině jsou horniny hluboce rozvětrány a přeměněny na pískovcové eluvium. Na povrchu nalézáme občas vývěry i závrty.

Jeskynní výzdoba je jedinečná. Z menší části ji tvoří klasické krápníky, unikátem však jsou excentrické vláknité a keříčkovité krápníky. Ze stěn a stropů vystupují křemenné římsy a lišty. Voda okyselená okolními horninami tu vytvořila voštinovité a síťovité struktury, krajkové ozdoby a police. Nejnižší části jsou vyplněny modrozelenou vodou průzračného Bozkovského podzemního jezera, které je největší v Čechách (plocha hladiny 320 m2, dle Sylabu pro průvodce).

 
V povrchových částech NPP byly nedávno vysázeny mladé jedle

Flóra a faunaEditovat

Původní květnatá bučina s příměsí habru a javoru byla nahrazena převažujícím smrkem, modřínem a břízou. Lesní hospodářství musí zde mít především protierozní funkci, neboť podzemní prostory jsou blízko povrchu. Na jaře se hojně vyskytuje bledule jarní. V jeskyních byly objeveny hnízdiště netopýra ušatého (Plecotus auritus), velkého (Myotis myotis), černého (Barbestella barbastellus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).

Prohlídková trasaEditovat

V dnešní době známo zhruba 1070 m podzemních prostor, z toho je zpřístupněno 350 m chodeb. Turistická trasa v jeskyni trasa je dlouhá 400 m a překonává zhruba 300 schodů. Prohlídka trvá 40 minut, vnitřní teplota je trvale 7,6 °C. Jeskyně se dělí na systém Nových a Starých jeskyní. Obě části jsou propojeny 50 m dlouhým umělým tunelem.

 
Útvar zvaný Prušácká přilba

Návštěvníci přicházejí přes Kapli, procházejí Půlnoční jeskyní a Jeskyní za prahem, za křižovatkou pokračují do Souběžné chodby, Pirátské chodby, červeně osvětleného Pekla, za nímž se nachází ještě Vánoční jeskyně. Kolem Labutího jezírka pak projdou do Loupežnické jeskyně a Blátivou chodbou se vrátí na křižovatku. Tímto návštěvníci projdou systém Nových jeskyních a 50m dlouhým tunelem, kde budou míjet Větrnou jeskyni a okénko s průhledem na původní vchod do jeskyní, se vydají do centrální části Starých jeskyních – do Staré Bozkovské jeskyně. Dále budou pokračovat kolem Bludiště a Jeskyní překvapení, Listopadovou chodbou, prostorou u Sloních uší a chodbou zdobenou sintrovými vodopády „Rokokové panenky“, načež se štolou vracejí zpět na křižovatku a po schodech pokračují do Jezerního dómu, kde prohlídka končí (stav z r. 2000 dle plánku[2]).

Návštěvníci mohou parkovat na severním okraji obce Bozkov na velkém parkovišti, příp. se mohou dostat přístupovou stezkou od železniční stanice Jesenný, event. autobusem (Semily – Vysoké nad Jizerou), zastávka u kostela. Jeskyně jsou přístupné celoročně (každé pondělí zavřeno).[3][4]

ReferenceEditovat

  1. Bozkovské dolomitové jeskyně [online]. [cit. 2017-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. 
  2. Archivovaná kopie. www.cesky-raj.cz [online]. [cit. 2006-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-29. 
  3. http://www.bozkovske-jeskyne.cz/
  4. Archivovaná kopie. www.caves.cz [online]. [cit. 2009-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-19. 

Externí odkazyEditovat