Botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc

botanická zahrada v Olomouci při Bezručových sadech

Botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc, a. s., je větší ze dvou botanických zahrad v Olomouci. Hlavní část tvoří ohraničený prostor uprostřed města, od Bezručových sadů oddělený ramenem Moravy zvaným Mlýnský potok, který částečně navazuje na prostory Korunní pevnůstky a má rozlohu 7,5 hektaru. Jeho součástí je rozárium. Druhou část tvoří sbírkové skleníky v areálu vlastního výstaviště ve Smetanových sadech (o rozloze 4 115 m2). Tato botanická zahrada bývá zaměňována s Botanickou zahradou Univerzity Palackého, která se nachází v sousedství Výstaviště Flora Olomouc na okraji Smetanových sadů.

Botanická zahrada
Výstaviště Flora Olomouc
LokalitaOlomouc, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozloha7,5 ha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

V roce 1935 byl vybudován v prostoru současného rozária Jubilejní park, ten však byl roku 1945 zničen. V roce 1965 byl park nově upraven při příležitosti VI. celostátní výstavy okrasného zahradnictví. V letech 1970–1972 bylo vybudováno rozárium. V následujících letech vznikaly na místech bývalé skládky další části botanické zahrady., které byly kvůli politickým tlakům přejmenovány podle národů Sovětského svazu a dalších spřátelených států (jako první byla otevřena gruzínská zahrada). Každá z těchto tzv. zahrad národů byla osazena rostlinami typickými pro danou oblast a měla svou zvláštní architekturu. V roce 2006 byla zahájena rekonstrukce botanické zahrady podle studie profesora Ivara Otruby. Postupně byly vytvořeny i nové expozice.[1]

Historie sbírkových skleníků je starší. V roce 1886 byla do Smetanových sadů převezena dřevěná konstrukce oranžérie ze zámeckého parku ve Velké Bystřici, která sloužila jako první skleník.V letech 1927–1930 byl postaven nový palmový skleník, který v 60. letech 20. století doplnily kaktusový a tropický skleník, později přibyl subtropický skleník.[1]

Venkovní prostory editovat

Celkový počet druhů rostlin pěstovaných v botanické zahradě činí cca 1100.[1] Ze stálých expozic je zajímavé např. alpinum se zakrslými jehličnany na hradební zdi, expozice okrasných travin, vřesoviště nebo areál jezírka se skalničkami. V průběhu roku zde kvetou jarní a letní cibulnaté a hlíznaté rostliny, na podzim jiřiny, břeh Mlýnského potoka je osázen lužními bylinami. V roce 2011 byla otevřena tzv. zahrada smyslů pro nevidomé a slabozraké. Součástí botanické zahrady jsou i dřevěné sloupy, výtvory vzniklé v rámci řezbářského sympozia Sloup pořádaného olomouckou Galerií Caesar.[2]

 
Rozárium

V botanické zahradě se konají přírodovědné soutěže, zábavné, kulturní a poznávací programy, zahrada často slouží i ke svatebním obřadům. Je zde i dětské hřiště a obří dřevěné šachy, nabízejí se ruské kuželky ap. Zájemci si mohou vyzkoušet i malování křídou na asfalt nebo otestovat své znalosti při poznávání dřeva některých stromů.[2] Pro děti jsou připraveny naučné hry, v nichž se dozví zajímavé informace o rostlinách a živočiších.[3]

Pod správu botanické zahrady spadají také Bezručovy sady. I tam roste řada pozoruhodných dřevin, např. davidie listenová (Davidia involucrata), v našich oblastech poměrně vzácný strom z Číny. Dále se zde nachází pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) původem z Kanady s květy podobnými tulipánu, či katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides).[1]

Rozárium editovat

Rozloha unikátního rozária (růžové zahrady) činí 3,5 hektaru a jeho sbírka čítá 352 odrůd záhonových růží a 144 odrůd sadových a popínavých růží. Je druhým největším rozáriem v České republice. Jsou zde i poměrně vzácné kultivary sovětských a východoněmeckých šlechtitelů, což je dáno dobou vzniku. Mezi růžemi najdeme růže mnohokvěté, půdopokryvné, pnoucí i velkokvěté. Celé rozárium prošlo rekonstrukcí, jejíž první etapa byla ukončena v roce 2016.[4]

Skleníky editovat

Ze skleníků je největší palmový skleník, dlouhý 72,5 m , široký 20 m a vysoký 12 m. Byl prohlášen kulturní památkou České republiky. Kromě různých palem se zde nalézají cykasy, jehličnaté blahočety ztepilé (Araucarie heterophylla), kolekce kapradin a sukulentů nebo např. liána tetrastigma voinierianum. Sbírky sukulentů obsahuje kaktusový skleník, v tropickém skleníku jsou nejhojněji zastoupeny bromélie, v subtropickém skleníku najdeme především různé citrusy a jiné zástupce středomořské flóry.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia, 2010. 403 s. s. ISBN 978-80-200-1771-0. S. 86–94. 
  2. a b ZACPÁLKOVÁ, hana. Botanická zahrada a Rozárium v Olomouci. Výlety a zábava s dětmi [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  3. Botanická zahrada a zahrada smyslů. Výstaviště Flora Olomouc [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  4. Rozárium. Výstaviště Flora Olomouc [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  5. Botanické zahrady, s.94-100

Literatura editovat

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 74-85.

Externí odkazy editovat