Otevřít hlavní menu
Tento článek je o tenzním původu bolestí hlavy. O bolestech migrenózních pojednává článek Migréna.

Tenzní bolest hlavy (obec. cefalalgie, cefalea), je označení pro pocity bolesti v oblasti hlavy, různé intenzity a trvání. Jde o nepříjemnou, často intenzivně vnímanou bolest, lokalizovanou v hlavě či vystřelující ze záhlaví k očím a kterou mohou doprovázet závratě, točení hlavy, hučení či pískání v uších. Častěji se tyto projevují na straně dominantní končetiny.

Bolest hlavy
Klasifikace
MKN-10 G43.G44., R51.
MeSH D006261

Nejčastější důvod těchto bolestí bývá svalová tenze či poruchy vertebrogenní. [1][2]

Tenzní příčinyEditovat

Klinický obraz u tenzních bolestí vykazuje napětí svalů krční páteře či svalů žvýkacích, svalové dysbalance krčního svalstva, bolestivé trigger pointy ve svalech, dále poruchy kluznosti skalpu, krčních fascií aj.[3] Svou funkční roli hraje i přetěžování horních končetin (např. dlouhodobé klikání myší),[4] vystavování se průvanu, stresům, nedostatek relaxace a pohybu, dehydratace, horní typ dýchání namísto správného bráničního aj.

Vertebrogenní příčinyEditovat

Vertebrogenní příčiny bolestí hlavy bývají nejčastěji předsunuté držení hlavy, špatná pozice hlavy ve spánku,[5] poruchy hybnosti obratlů, blokády obratlů aj. Vertebrogenní poruchy ovlivňují i vazokonstrikci mozkových cév, čímž mohou simulovat bolest migrenózní.[6]

Anatomie a funkceEditovat

Krční páteř přemosťuje oblast mezi hlavou a rameny. Krk je tedy citlivý na svou fyziologickou vzpřímenou polohu, hybnost a průchodnost tepen. Pokud nosné struktury na spodině lebeční (okcipitální kondyly) nekorelují s chrupavkami prvního obratle, např. při strnulých rotačních a vyosených pozicích hlavy, mohou utiskovat subokcipitální nerv,[7] či rozvolňovat lig. transversum atlantis mezi obratli C1 - C2.[8] Útisk subokcipitálního nervu pak může způsobovat bezprostřední dráždění, ztuhlost předních svalů krku může bránit zásobení mozku karotidami a útisk zadní arterie vertebralis zas může působit nedokrvení mozečku. Tak může docházet k celkové hypoxii mozku, jenž bývá při sedavých zaměstnáních nadměrně zaměstnán.

Diagnostika a terapieEditovat

Diferenciální diagnostika bolestí hlavy je náročná a interdisciplinární.[9] Doporučuje se zlepšení ergonomie pracovního prostředí, eliminace psychogenních spouštěčů bolestí, častější pohyb a manuální fyzioterapie před povšechným užíváním farmak.  

Jiné příčinyEditovat

  • CMP
  • úrazy (např. whip-lash nehody, se silným rázem na hlavu)
  • nádor mozku
  • otřes mozku
  • encefalitida
  • meningitida

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesť hlavy na slovenské Wikipedii.

  1. RYCHLÍKOVÁ, Eva, Skryto v páteři (1985)
  2. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
  3. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
  4. JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (1988)
  5. RYCHLÍKOVÁ, Eva, Skryto v páteři (1985)
  6. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
  7. ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-089281335-3
  8. RYCHLÍKOVÁ, Eva, Skryto v páteři (1985)
  9. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)

Externí odkazyEditovat

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.