Otevřít hlavní menu

Bohumil Borecký

legionář, důstojník československé armády, odbojář z období druhé světové války a oběť komunismu

Plukovník Bohumil Borecký (14. července 1891 Praha14. října1954 Tajšet-Bratsk) byl legionář, důstojník československé armády, odbojář z období druhé světové války a oběť komunismu.

Bohumil Borecký
Narození 14. července 1891
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. října 1954 (ve věku 63 let)
Tajšet-Bratsk
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

První světová válkaEditovat

Bohumil Borecký se narodil v pražské čtvrti Karlín. Po vystudování gymnázia v Novém Bydžově se stal úředníkem v soukromém sektoru. Do rakousko-uherské armády nastoupil v roce 1910 jako jednoroční dobrovolník a přidělen byl k pěšímu pluku 59 v Salzburgu. Na začátku první světové války zajišťoval výcvik nováčků u pěšího pluku 36, ale již v prosinci 1914 byl odvelen na ruskou frontu, kde byl v březnu 1915 zajat. Následujícího roku v květnu se přihlásil do československého zahraničního vojska v Rusku a již v červenci byl přidělen k České družině v Kyjevě. Od června 1917 se staral o nábor dobrovolníků, od srpna sloužil u 8. československého střeleckého pluku a na podzim 1918 se účastnil potlačení dvou bolševických povstání v Krasnojarsku. Bojoval při ústupu legií po Transsibiřské magistrále a v srpnu 1920 se v hodnosti majora vrátil přes Kanadu a Německo se Slezským střeleckým plukem do Československa.

Meziválečná létaEditovat

Bohumil Borecký sloužil postupně u pěších pluků v Čáslavi, Šumperku, Košicích a v Lučenci, kde již zastával post zástupce velitele. Hodnosti podplukovníka dosáhl v roce 1922 a hodnosti plukovníka v roce 1936. Od téhož roku velel cyklistickému praporu 3 v Levicích, od 1. ledna 1938 pak hraničářskému pluku 6 v Šumperku. Jeho úkolem bylo bránit pohraniční opevnění od Branné po Suchý vrch. Když byl pluk po událostech spojených s mnichovskou dohodou zrušen, nastoupil na velitelství IV. sboru v Olomouci. Po německé okupaci Čech a Moravy byl k 1. lednu 1940 poslán do výslužby.

Druhá světová válkaEditovat

Bohumil Borecký se zapojil do ilegálního protinacistického odboje. Přestěhoval se do Hradce Králové, kde se stal příslušníkem východočeské skupiny Obrany národa. Účastnil se i činnosti vojenské složky Přípravného revolučního národního výboru a spolupracoval se členy výsadku Barium. Po zatýkací akci v řadách odboje se v roce 1943 stal zástupcem generála Františka Bláhy a velitelem politického okresu Hradec Králové. Bylo s ním počítáno jako s velitelem větší vojenské jednotky při všeobecném protiněmeckém povstání. V prosinci 1944 byl při německé akci proti spolupracovníkům výsadku Barium zatčen, Vězněn byl nejdříve v Hradci Králové, poté na Pankráci a později byl převezen do malé pevnosti v Terezíně. Zde onemocněl tyfem a bezprostředně mu hrozila poprava, ale shodou okolností se konce druhé světové války dočkal.

Po druhé světové válceEditovat

Po jejím konci se přihlásil do aktivní služby a byl zařazen k pěšímu pluku 4, ale současně sloužil jako zatímní velitel 14. divize. V únoru 1946 se stal zástupcem velitele 5. pěší divize v Českých Budějovicích. Po únorových událostech byl 1. dubna 1948 poslán do výslužby a žil v Hradci Králové. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností, která jej předala orgánům NKVD ze SSSR. Po odvlečení z vlasti byl obviněn z nařízení popravy pěti bolševiků v období jeho působení u československých legií. Odsouzen byl 25. března 1950 podle § 58 za ozbrojené protisovětské povstání, organizovaný pokus uchopit moc a službu v carské tajné policii k trestu smrti, který byl později změněn na 25 let. Trest si odpykával ve Zvláštním táboře Ministerstva státní bezpečnosti ve východosibiřském Tajšet-Bratsk. O jeho dalších osudech nejsou přesvědčivé zprávy. V roce 1954 byl rodině doručen dopis, ve kterém prosí o jídlo a šaty. Podle svědectví spoluvězně byl rozdrcen při posunování vlakových souprav. Podle jiných zpráv zemřel na komplikace po těžkém zápalu plic.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 
  • Martin Ráboň, Oldřich Gregar, Bohuslav Kachlík a kol. - Val na obranu republiky (Spolek přátel československého opevnění Brno, s. r. o., 2005)
  • Martin Vaňourek - Vojáci hraničářského pluku 6 Červená Voda vzpomínají (Martin Vaňourek vlastním nákladem)
  • Pavel Šrámek - Plukovník Bohumil Borecký (Společnost přátel Československého opevnění s. r. o. v rámci Fortsborníku 4/5, 1998)

Externí odkazyEditovat