Otevřít hlavní menu

Bohumír Číla

český malíř a restaurátor

Bohumír Číla (16. května 1885 Nová Paka - 13. února 1973 Praha) byl český malíř a restaurátor.

Bohumír Číla
ak.mal. Bohumír Číla
ak.mal. Bohumír Číla
Narození 16. května 1885
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. února 1973 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř a restaurátor
Příbuzní
Podpis Bohumír Číla signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Bohumíra Číly (matrika N 1883-1902 Nová Paka SOA Zámrsk))

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Nové Pace v rodině obchodníka Petra Číly. Od mládí byl značně výtvarně nadán a měl ještě dva stejně talentované bratry, staršího Antonína a mladšího Otakara, kteří se stali později významnými umělci. Po ukončení povinné školní docházky studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole a následně přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl žákem prof. Fr. Ženíška. Už během studií získal několik cen, mj. cestovní stipendium do Paříže, kde zůstal delší dobu. V roce 1911 odjel do Říma, kde v České koleji provedl restaurační práce, cyklus obrazů ze života sv. Václava, fresky a sgrafita. V roce 1937 vystavil v Praze soubor svých obrazů ze Slovenska, za což získal Turkovu cenu hl. m. Prahy. Od počátku dvacátých let v Praze restauroval malby stěn v letohrádku Amerika, v kapli sv. Eligia v Klementinu a ve dvou tzv. Mozartových salonech na Bertramce. V Čechách vyzdobil mnoho kostelů svými malbami, na Staroměstské radnici v Praze restauroval Brožíkovy obrazy Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým a Zvolení Jiřího z Poděbrad a v Národním divadle renovoval Hynaisovu oponu.

Maloval portréty a figurální kompozice, věnoval se i církevní malbě a byl vynikajícím restaurátorem. Zemřel v Praze roku 1973.

Bohumíra Číla měl dceru Bohumíru[1] (1932–1997), která byla též akademickou malířkou a restaurátorkou.

Dílo (výběr)Editovat

  • portrét papeže Pia X.
  • portrét operního pěvce Václava Viktorína[2]
  • portrét generála Jana Syrového
  • Hercegovka
  • Stětí sv.Jana
  • Fariseus a publikán
  • Polednice

a mnoho dalších

Restaurátorské práce (výběr)Editovat

  • 1919 restauroval fresky v kostele v Pelhřimově
  • 1923 restauroval fresky v klášteře při kostele P. Marie a Karla Velikého v Praze na Karlově a na hradě Rožmberk
  • 1930-1931 restauroval fresky v kostele sv.Petra a Pavle v Ledči nad Sázavou a kostele v Havlíčkově Brodě
  • 1934, 1962 provedl rekonstrukci velkorozměrového obrazu Maroldovi Bitvy u Lipan
  • po roce 1936 restauroval gotické fresky z 1 pol. 12 století v kostele v Dolním Bukovsku u Veselí nad Lužnicí
  • 1940-1942 odkryl a restauroval gotické fresky v kostele sv.Jakuba v Libiši
  • 1941-1944 restauroval v Ledeburském paláci Salu terrenu, dřevěné stropy Valdštejnského paláce a Pražského hradu a na radnici v Dobrovici u Mladé Boleslavi.
  • 1946 namaloval novou Mánesovu kalendářní desku pražského orloje, která byla silně poškozena za pražského povstání v roce 1945
  • 1959-1959 se podílel na restaurování Maulbertschovy nástěnné malby v kostele sv. Hypolita ve Znojmě
  • 1960 pracoval na obnově Etgensovy výzdoby poutního kostela ve Křtinách u Brna
  • 1961 dokončil restaurátorské práce na zámku v Dukovanech.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Informační systém abART: Míšová Čílová Bohumíra
  2. Česká divadelní encyklopedie, Viktorin, Václav

LiteraturaEditovat

  • 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K)
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)

Externí odkazyEditovat