Bikini

neobydlený atol Marshallových ostrovů v Tichém oceánu

Atol Bikini je v současnosti neobydlený atol v Tichém oceánu, který je součástí Marshallových ostrovů. Tvoří ho 36 ostrovů, které obklopují lagunu o ploše 591,1 km². Celková plocha všech ostrovů je 6 km². Ostrov byl znám jako americká jaderná střelnice a byly po něm pojmenovány i dvojdílné plavky – bikiny. Atol je neobydlený, protože jeho obyvatelé museli být kvůli zamoření radioaktivitou přesídleni. Vzhledem k množství vraků válečných lodí na dně laguny je oblast vyhledávanou potápěčskou lokalitou.

Bikini
StátMarshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Atol Bikini
Světové dědictví UNESCO
Jaderný výbuch Baker
Jaderný výbuch Baker
Smluvní státMarshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumiv, vi
Odkaz1339 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2010 (34. zasedání)
Tento článek je o tichomořském atolu. Další významy jsou uvedeny na stránce Bikini (rozcestník).
Satelitní snímek atolu Bikini. V červeném rámečku je ostrov Bikini. V severozápadním rohu lze rozeznat kráter, způsobený výbuchem termonukleární pumy Castle Bravo v roce 1954.

Historie editovat

V letech 1946–1958 zde bylo provedeno 23 zkušebních jaderných výbuchů. Například zde byl zkoumán vliv jaderných výbuchů na válečné lodě – krycí název byl Operace Crossroads. V prostoru výbuchu bylo soustředěno pět bitevních lodí, čtyři křižníky, dvě letadlové lodě, 12 torpédoborců, osm ponorek, obchodní a výsadkové lodě.

První jaderný test – Able, byl odpálen 1. července 1946. Puma byla shozena z bombardéru a vybuchla ve vzduchu. Mnohem ničivější ovšem byl podhladinový výbuch, ke kterému došlo 25. července 1946 při testu Baker.[1] Řada z lodí se po některém z výbuchů potopila na místě a vytvořila lodní pohřebiště, ty které přečkaly, byly často později potopeny jinde (viz např. USS Independence).

Po jaderných testech Able a Baker měl v dubnu 1947 následovat pod názvem Charlie ještě třetí test. Ten byl ale nejprve odložen a posléze zrušen. O osm let později se Američané na Bikini vrátili a začaly zde být testovány vodíkové bomby.

V roce 1954 byla na atolu při testu Castle Bravo odpálena vodíková bomba. Do kontaktu s radioaktivním spadem z tohoto výbuchu přišel také japonský rybářský člun Fukuryu Maru (Šťastný drak), což zapříčinilo onemocnění členů posádky, jedna osoba nakonec na následky výbuchu zemřela. To způsobilo silný mezinárodní odpor a znovu podnítilo obavy Japonců týkající se radioaktivity, obzvlášť s ohledem na možnou kontaminaci ryb.

V roce 2010 byl atol Bikini zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.[2] Organismům, včetně korálů, se tam teď daří dobře.[3]

Lodě potopené při jaderných testech Able a Baker editovat

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. KOTAS, Petr. Atol Bikini – Marshallovy ostrovy [online]. 2004 [cit. 2009-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01. 
  2. ŠLAJCHRTOVÁ, Leona. Perské tržiště, jaderný atol, vězení. UNESCO vybíralo světové dědictví. iDNES [online]. 2010-08-01 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online. 
  3. 'Quite odd': coral and fish thrive on Bikini Atoll 70 years after nuclear tests. www.theguardian.com [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat