Bedřich Loewenstein
Bedřich Loewenstein (29. června 1929 v Praze – 11. května 2017 Berlín[2]) byl významný česko-německý historik se specializací na moderní evropské dějiny a přesahem do dalších společenskovědních disciplín.
Prof. PhDr. Bedřich Loewenstein, CSc. | |
---|---|
Narození | 29. června 1929 nebo 20. června 1929 Praha |
Úmrtí | 11. května 2017 (ve věku 87 let) Berlín |
Povolání | pedagog, historik, překladatel, učitel, vysokoškolský učitel a publicista |
Zaměstnavatel | Svobodná univerzita Berlín |
Rodiče | Arnold Löwenstein[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodil se jako syn lékaře ve smíšené česko-německo-židovské rodině, což byl důvod, proč byl po nástupu nacismu vyloučen z gymnázia a následně totálně nasazen. Po maturitě se rozhodl pro studium filozofie, odkud byl rovněž vyloučen, tentokrát z politických důvodů. Pracoval na stavbě, pak absolvoval vojenskou službu a v letech 1953–1956 studoval historii na základě výjimky udělené ministerstvem školství. Studium ukončil diplomovou prací u prof. Josefa Polišenského.[3]
Krátce působil jako redaktor časopisu Dějepis ve škole, poté až do roku 1970 pracoval v Historickém ústavu ČSAV. Zabýval se především moderními německými dějinami, především pak specifikem německého vývoje a předpoklady pro nástup nacismu. Kromě toho se postupně zaměřoval na mezioborová historicko-sociální témata a obecnější otázky krize evropské civilizace.[4]
V 60. letech navázal styky se intelektuály v Západním Německu, kam rovněž jezdil přednášet, a v téže době vyšla jeho populární studie o Bismarckovi. Po nástupu normalizace byl z ČSAV propuštěn a následoval zákaz publikování. Jako tlumočník na velvyslanectví SRN následně pomohl vytvořit vazby mezi disentem a exilem a zároveň publikoval v samizdatu. V roce 1979 přijal nabídku profesury na Freie Universität v Berlíně, kde působil do roku 1994. Po sametové revoluci též přednášel na Univerzitě Karlově. Stále více tíhnul k interdisciplinárnímu pojetí zkoumaných témat, jimž se věnoval jak v komplexně pojatých syntézách, tak v množství esejí. Ke stěžejním tématům tohoto období patří modernita, evropský nacionalismus a psychologické aspekty historického vývoje.
Loewenstein byl členem Collegia Carolina a korespondujícím členem Berliner Wissenschaftliche Gesellschaft. Od roku 2000 byl čestným členem Učené společnosti České republiky.[5] Před smrtí působil jako vědecký publicista.
Knižní publikace
editovat- Otto von Bismarck. Praha : Svoboda, 1968.
- Plädoyer für die Zivilisation. Hamburg : Hoffmann und Campe, 1973.
- Der Entwurf der Moderne. Vom Geist der bürgerlichen Gesellschaft und Zivilisation. Essen : Reimar Hobbing, 1987.
- 6mal Prag. München : Piper, 1988. (pod pseudonymem Fritz Böhm)
- Problemfelder der Moderne. Elemente politischer Kultur. Darmstadt : Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990.
- My a ti druzí. Dějiny, psychologie, antropologie. Brno : Doplněk, 1997.
- Wir und die anderen. Historische und kultursoziologische Betrachtungen. Dresden : Thelem, 2003.
- Pêle-mêle : Loewensteinova abeceda. 500 glos ze zápisníku. Praha : NLN 2007.
- Víra v pokrok. Dějiny jedné evropské ideje. Praha : OIKOYMENH, 2009.
- Glosy ze zápisníku. Minimyšlenky v abecedním pořadí. Praha : SLON, 2012.
- Kurt Sontheimers Republik. Göttingen : V&R unipress, 2013.
- Občanská společnost a její krize. Eseje historické a filosofické. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015.
- Násilí: jiná moderna. Praha : Historický ústav, 2017 (spolu s Milanem Hlavačkou, Františkem Šístkem a kol.).
Sborník prací Středověk 20. století (Praha, 1970) byl z důvodu nastupující normalizace (až na pár kusů) zničen.
Ocenění
editovat- Medaile Františka Palackého (Akademie věd, 1999)
- Stříbrná pamětní medaile (Univerzita Karlova, 2010)
- Kříž za zásluhy na klopě (SRN, 2011)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-07-16].
- ↑ Prof. Dr. Bedřich Loewenstein. www.collegium-carolinum.de [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ cit. http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/lewnst.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.reflexe.cz [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-26.
- ↑ Loewenstein Bedřich | Zesnulí členové | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- kol. Zahraniční bohemisté. Bedřich Loewenstein. Zbyněk A. B. Zeman. In: Český časopis historický, 4/1990, s. 629. ISSN 0862-6111.
- DUS, Jan Amos; HÁJEK, Tomáš. O Německu, nacionalismu a bohemistické tradici. Rozhovor s Bedřichem Loewensteinem v Berlíně 25. května 1992. In: Křesťanská revue, 9/1992, s. 206-209. ISSN 0023-4613.
- PREČAN, Vilém. Laudatio. In: Akademický bulletin AV ČR. 10/1999, s. 21. ISSN 1210-9525.
- PREČAN, Vilém (ed.) za spolupráce M. Janišové a M. Roesera. Překračování hranic aneb zprostředkovatel Bedřich Loewenstein. Jubilejní spis k 70. narozeninám evropského historika. = Grenzüberschreitungen oder der Vermittler Bedřich Loewenstein. Festschrift zum 70. Geburtstag eines europäischen Historikers. Praha: Ústav pro soudobé dějiiny AV ČR. 1999. 367 s. ISBN 80-85270-86-2.
- HIML, Pavel; NODL, Martin; ŠEDIVÝ, Ivan (edd.). Dějiny - teorie - kritika, 2/2009. ISSN 1214-7249.
- ŚTRBÁŇOVÁ, Soňa; KOSTLÁN, Antonín (edd.). Sto českých vědců v exilu. Encyklopedie významných vědců z řad pracovníků Československé akademie věd v emigraci. Praha : Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1915-8.