Otevřít hlavní menu

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše

kostel ve Žďáře nad Sázavou

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou je původně gotický, barokně za účasti Jana Santiniho přestavěný kostel, který je součástí bývalého cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie. V roce 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor. Je farním kostelem farnosti Žďár nad Sázavou-II.[1]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše
Zámek Žďár nad Sázavou2008-06 (1).JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Okres Žďár nad Sázavou
Obec Žďár nad Sázavou
Souřadnice
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Děkanát žďárský
Farnost Žďár nad Sázavou-II
Architektonický popis
Stavební sloh barokní architektura
Odkazy
Kód památky 26179/7-4647 (PkMISSezObr) (součást památky Žďár nad Sázavou)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
pohled na klášter v 18. století – vlevo vpředu prelatura, klášterní kostel zhruba uprostřed, vpravo od něj vlastní klášter, zcela vpravo na kopci poutní kostel Jana Nepomuckého

Je to druhý nejdelší chrám na Moravě - po velehradské bazilice - a nejdelší chrám brněnské diecéze.

HistorieEditovat

Výstavba klášterního kostela začala bezprostředně po založení kláštera roku 1252. Základy kostela byly slavnostně vysvěceny 25. 5. 1253. Protáhlá trojlodní bazilika (o délce 78 m) končí na východě příčnou lodí s kaplemi (o délce 32 m).V roce 1263 byla pravděpodobně stavba kostela z větší části dokončena. V roce 1264 byly slavnostně vysvěceny oltáře. Západní průčelí kostela bylo dokončeno patrně až po roce 1300.

Roku 1689 byl klášterní kostel poničen požárem, při němž se zřítila tři západní pole klenby hlavní lodi. Zřejmě vzápětí byl poškozený kostel opraven, snad Giovannim Battistou Spinettim di Angelo. Ten po roce 1701 stavěl také nový, svaté Markétě zasvěcený kostelík pro poutníky při vstupu do areálu a do roku 1703 vybudoval také přilehlou novou bránu kláštera.[2]

Pravděpodobně po roce 1706 nechal opat Václav Vejmluva upravit interiér v „gotickém stylu“ Janem Santinim. Práce se týkaly především vybudování dvojice hudebních kruchtvarhanami.[3] Ze staršího vybavení kostela použil dva obrazy slezského malíře Michaela Willmanna, představující Nanebevzetí Panny Marie, nástavec Nejsvětější Trojici.

V roce 2004 byl vrácen farní (bývalý konventní) kostel zpět církvi. Po katastrofálních požárech v druhé polovině 18. století nikdo neopravoval barokní omítky a poslední předchozí výmalba interiéru byla provedena v roce 1902. Proto se v následujících letech opravovaly omítky v obou bočních lodích, transeptu a presbytáři. Rovněž byly zahájeny restaurátorské práce při obnově oltářů – opravy umělých mramorů, restaurování oltářních pláten, dřevěných plastik, v závěrových kaplích se opravovaly nástěnné fresky. Po dvou stech letech byl znovu otevřen zazděný jižní portál do rajského dvora. V roce 2008 došlo na opravy kleneb. V presbytáři byla nalezena unikátní freska zachycující průvod rytířů klečících před Matkou Boží. V čele průvodu je zobrazen pan Boček z Obřan a král Jiří z Poděbrad, oba s maketou chrámu jako zakladatel a obnovitel kláštera.

Kvůli plánovanému povýšení na baziliku minor došlo k vybudování nové oltářní menzy. Autorem obětního stolu je brněnský umělec Milivoj Husák. V sobotu 30. 8.2008 při páté diecézní pouti rodin brněnský biskup Vojtěch Cikrle nový oltář požehnal a vložil do něj ostatky svaté Zdislavy, ochránkyně rodin a žďárský chrám se tak stal jedním z oficiálních míst kultu této světice.

PopisEditovat

Orientovaný klášterní kostel je situován v centru areálu. Jeho západní průčelí se nalézá přímo proti vstupní bráně. Na jih od kostela byly situovány budovy konventu, dnes z větší části zaniklé.

Podoba kostela typově odpovídá jiným raněgotickým cisterciáckým klášterům. Je tvořen dlouhým, bazilikálně uspořádaným trojlodím, transeptem a polygonálně ukončeným kněžištěm. Poměrně strohá západní fasáda je upravena barokně, ale hlavní portál je gotický.

Interiér kostela je zaklenut mohutnými, stroze působícími křížovými žebrovými klenbami. Architektonické detaily jsou modelovány barokním quasigotickým štukem, který částečně překrývá původní, gotické, z kamene tesané architektonické články. Mobiliář je vrcholně barokní.[3]

Unikátně doplnil Jan Santini transept, který přemostil dvojicí symetrických, velmi subtilně konvex-konkávně tvarovaných barokních krucht, nesoucích dvojici těžce působících barokních varhanních skříní. Unikátně je též řešena dvojice barokních portiků, vsazených do čel příčné lodi. Tyto portiky variují Santiniho exteriérové portiky klášterních kostelů v Sedlci či v Kladrubech.[3]

Štukový ornament, uplatněný ve středu kleneb nesoucích kruchty, připomíná podobné quasigoticky pojaté ornamentální štukové vzorce Francesca Borrominiho.[4] Gotismem je i v Santiniho díle častěji použitý barokně-gotický vzorec dřevěných výplní parapetů krucht.[3]

Tyto Santiniho doplňky, především subtilní empory s těžce působící dvojicí varhanních skříní, patří k individuálně nejvyhrocenějším výkonům architektovy fantasie. Působí velmi expresivně, překvapivě a paradoxně, takřka přeludně, neboť dojem velmi křehké podpory a přetíženého břemene vzbuzuje téměř dojem neplatnosti gravitace.[4] Varhany na levé empoře postavil jeden z nejlepších evropských varhanářů brněnský Jan David Sieber zřejmě někdy kolem roku 1712. Protilehlá empora je vybavena - kvůli symetrii - prázdnou varhanní skříní.

ReferenceEditovat

  1. Žďár nad Sázavou-II [online]. biskupstvi.cz [cit. 2014-06-29]. Dostupné online. 
  2. HORYNA, Mojmír: J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Karolinum, Praha 1998, ISBN 80-7184-664-3, S. 245
  3. a b c d HORYNA, Mojmír: (cit. v pozn. 1) S. 246
  4. a b HORYNA, Mojmír: (cit. v pozn. 1) S. 247

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat