Banahaw

Banahaw
	Banahaw (vpravo) a San Cristobal (vlevo).
Vrchol	2 170 m n. m.
Prominence	1 919 m ↓
Izolace	104 km → Mount Halcon
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Filipíny
Souřadnice	14°4′ s. š., 121°29′ v. d.
	Banahaw
Typ	Vulkanický komplex
Erupce	1909 (?)
Hornina	andezit, čedič, dacit
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banahaw je aktivní sopka na filipínském ostrově Luzon. S výškou 2 170 m je nejvyšší horou provincií Laguna a Quezon. Její území patří do chráněné přírodní památky Banahaw – San Cristobal, dosahující rozlohy 109 km². V současnosti je sopka nečinná, k poslední erupci došlo roku 1909, ale panují o ní pochybnosti.^[1]^[2]

Popis editovat

Převážně andezitový vulkanický komplex se skládá z několika vrcholů (San Cristobal, Banahaw de Lucban, Buho Masalakot Domes a Mayabobo) z nichž nejvyšší je právě Banahaw. Dále se v lokalitě vyskytují maary (jezera Dagatan a Ticab), včetně termálních i netermálních pramenů (Tiaong-San Pablo, Bakia, Sampaloc, Mainit a Cagsiay).

Banahaw jizví kráter s rozměry 3,5 × 1,5 km a hloubkou 210 m. Jeho jižní okraj je přerušen, což možná způsobila erupce roku 1730. Předtím se v kráteru rozkládalo jezero] a jeho zánik způsobil povodně, které zničily město Sariaya.

Význam editovat

Sopka je poutní lokalita. Místní obyvatele věří, že hora je svaté a duchovně nabité místo. Za posvátné považují také její okolí, včetně pramenů, jejichž voda má údajně blahodárné účinky.

Turismus editovat

Banahaw kromě poutníků vyhledávají také horolezci. Ročně jí navštíví až několik tisíc. K sopce se dá dostat čtyřmi různými stezkami, vedoucí například z Dolores, Sariaya a Quezon City. Nejčastěji využívanými stezkami jsou Cristalino a Tatlong Tangke. Celková cesta v průměru trvá 5 až 9 hodin. Na vrcholu hory se rozkládá několik vyhlídek, označené jako Durungawan I, II a III. Dalšími vyhledávanými místy jsou jeskyně Kuweba ng Diyos Ama nebo pramen v Brgy.

Znečištění editovat

Díky neustálé horolezecké aktivitě jsou horské stezky plné odpadu. V březnu 2004 nařídilo ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů pětileté pozastavení turistické činnosti v horách, což zahrnovalo stezky z Dolores a Sariaya. Znovuotevření bylo odloženo a poté bylo naplánováno na březen 2012, ale bylo dále prodlouženo do února 2015. Hora pro turisty zůstává dodnes uzavřená.

Endemická fauna editovat

Svahy sopky jsou domovem řady endemických druh žab, jako například: Platymantis banahao, Platymantis indeprensus, Platymantis montanus, Platymantis naomii a Platymantis pseudodorsalis.