Bad Köstritz
Bad Köstritz (do roku 1926 jen Köstritz) leží na řece Weiße Elster v durynském okrese Greiz a v durynském Vogtlandu severně od Gery . Zemské město je známé svým černým pivem.
| Bad Köstritz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°55′50″ s. š., 12°0′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 203 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
  Bad Köstritz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,9 km² |
| Počet obyvatel | 3 365 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 198,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 036605 |
| PSČ | 07586 |
| Označení vozidel | GRZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatStruktura města
editovatKromě městského jádra (včetně Pohlitz) město zahrnuje okrsky Gleina, Hartmannsdorf s Dürrenbergem a Reichardtsdorf.
Sousední obce
editovatSousedními obcemi jsou Caaschwitz a Kraftsdorf v okrese Greiz, Silbitz v okrese Saale-Holzland a nezávislé město Gera.
Dějiny
editovat
Město Köstritz bylo poprvé zmíněno jako slovanská osada Kostricz na listině o zabavení v roce 1364. Od poloviny 13. století zde existoval hrad, který chránil a zabezpečoval údolí řeky Elster a přechod přes ni.[2] Město vzniklo spojením dvou středověkých sídel.
Město zpočátku patřilo k Míšeňskému markrabství, v 1364 pak přešlo k Reußen. V letech 1689 až 1704 byl na místě hradu postaven nový zámek. V roce 1690 založili reußká hrabata ze Schleiz (mladší linie rodu Reuß) rodové dominium Reuß-Köstritz pro větev Reuß-Schleiz-Köstritz, která existovala až do roku 1918.
Kolem roku 1804 byl založen zámecký park v Elster-Aue ve stylu anglické krajinářské zahrady.
Od roku 1543 bylo zahájeno šenkování piva z Fürstlich-Reußsche Bierbrauerei (knížecí pivovar) v dolní krčmě (dnes Goldener Löwe). Christian Deegen, pěstitel jiřin, založil v roce 1826 zahradnictví a položil tak základy přízviska Köstritz jako květinového města. Christian Glenck otevřel v roce 1831 solivar Heinrichshall na Pohlitzer Flur, který však v roce 1909 zastavil výrobu a byl sloučen s chemickou továrnou postavenou v roce 1845. V roce 1845 zřídil Adolf Sturm koupaliště, které bylo v roce 1865 výrazně rozšířeno výstavbou nové lázeňské budovy a přeměnou na akciovou společnost. V roce 1886 se do Köstritz přestěhoval Zemědělský institut Hanse Settegasta. Z něj později vznikla Vyšší zahradnická škola s budovou institutu postavenou v roce 1903, která byla v roce 1943 přeměněna na nemocnici a v roce 1945 uzavřena. V této vzdělávací instituci absolvoval studia Ferdinand Tutenberg.
V roce 1911 byl otevřen nový durynský ženský azyl na Goldbachu. 1912 byla v Pohlitz postavena nová školní budova. 1919 začala výstavba sídliště Gebind. Od roku 1926 se toto místo smělo nazývat Bad Köstritz a o rok později (1927) obci Durynské ministerstvo oficiálně udělilo městská práva. V roce 1933 byl regulován tok místní řeky v úseku Gera-Thieschitz přes Bad Köstritz do Caaschwitz, což bylo spojeno s prvními velkými změnami v köstritzském parku. Následovala stavba venkovního bazénu s pětimetrovou skokanskou věží v roce 1936 v souvislosti s regulací řeky Elster v Paradiesu.
Od začátku druhé světové války v roce 1939 byli totálně nasazení dělníci ze zemí okupovaných Německem nasazeni na nucené práce v chemičce a v pivovaru černého piva, které byly důležité pro válečné úsilí.[3] V roce 1942 byl v nacistickém vražedném středisku Hartheim v Horním Rakousku zavražděn bývalý šéf durynského ženského azylu Werner Sylten. Od roku 1943 byl Bad Köstritz tzv. nemocničním městem. V noci na 13. dubna 1945 městem prošla kolona vězňů z koncentračního tábora Buchenwald na pochodu smrti, při kterém příslušníci SS zabili 43 vězňů. Ti, kteří byli původně pohřbeni na různých místech, byli později znovu pohřbeni na hřbitově a poctěni památníkem. Dále je připomíná pamětní deska na státní škole na Hergerstrasse.
V dubnu 1945 obsadily město americké jednotky, začátkem července však byly nahrazeny Rudou armádou. To znamenalo, že město Bad Köstritz bylo začleněno do sovětské okupační zóny a od roku 1949 do Německé dekokratické republiky.
V roce 1948 byl Knížecí pivovar znárodněn. Téhož roku byl byl znovu otevřen lázeňský dům jako revmatické sanatorium. V roce 1953 byl slavnostně otevřen most míru přes řeku Elster o rozpětí kolem 800 metrů jako součást nové magistrály přes park - první větší staveniště ve městě po roce 1945. Západní křídlo zámku bylo roku 1969 zbořeno, k demolici hlavního křídla došlo v roce 1972. R. 1979 se v parku slavil první společný jiřinkový festival komunitního sdružení Bad Köstritz. V roce 1985 byl rekonstruován Památník Heinricha Schütze a znovu zpřístupněn u příležitosti 400. výročí skladatelových narozenin.
V roce 1990 byl uzavřen Kurhaus o sedm let později pak zbořen. Od roku 1993 se staví rezidenční čtvrť Am Rosenhügel a rezidenční parky Am Birkenhain a Am Erlicht. V roce 1998 byl otevřen modernizovaný rekreační a rekreační bazén a hřiště na plážový volejbal. O rok později se na místě bývalého lázeňského domu otevřela rezidence pro seniory Karlskrona.
Připojení obcí
editovat1. ledna 1994 byly k městu přičleněna sídla Reichardtsdorf a Gleina (nedaleko Bad Köstritz). Hartmannsdorf následoval 1. ledna 2023.
Populační vývoj
editovatVývoj počtu obyvatel (od 31. 12. 1994):
|
|
|
|
|
- Zdroj dat z roku 1994: Durynský státní statistický úřad
Starosta
editovatStarostou na plný úvazek je Oliver Voigt (FWG), zvolen byl 25. dubna 2021. Předtím byl od roku 2003 ve funkci Dietrich Heiland (CDU).
Partnerské vztahy
editovatKultura a památky
editovat
.jpg)
Reußische Fürstenstrasse začíná v Bad Köstritz a končí v lázeňském městě Bad Lobenstein .
Stavby
editovatMěsto se může pochlubit mnoha velmi zachovalými hrázděnými stavbami.
Většina bývalého čtyřbokého komplexu hradu byla zbořena během éry NDR.
Žitný mlýn nebyl dosud obnoven.
Muzea
editovatNejvýznamnějším muzeem je Dům Heinricha Schütze. Byl založen v roce 1985 jako výzkumné a památné místo a v roce 2000 renovován. Je zde stálá expozice věnovaná skladateli. Dům se kromě muzejní a vědecké funkce využívá i jako místo pro hudební vystoupení – vlastní koncertní sál nabízí prostor pro 50 návštěvníků. Dům je také místem setkání Schüt-Akademie, kulturního spolku, který se zabývá kulturním životem v 17. století.
V roce 2003 byl v podkroví Köstritzer Palais, současného sídla městské správy, zřízen pamětní pokoj Julia Sturma . Jeden již existoval dříve v letech 1918 až 1945.
V centru města za Haus des Gastes se nachází Dahlien-Zentrum Bad Köstritz. Je zde stálá expozice s tématy souvisejícími s jiřinami. V letních měsících se můžete podívat na přírodní druhy jiřin, staré i nové odrůdy ve výstavní a naučné zahradě za ní. Sídlí zde také Deutsche Dahlien-Archiv.
Parky a zahrady
editovat- V památkově chráněném bývalém zámeckém parku je malá obora.
- Naproti dnešní rezidenci seniorů se nachází Rosarium, bývalý lázeňský park.
- Za Dahlien-Zentrum Bad Köstritz je výstavní a výuková zahrada jiřin.
Sport
editovatKöstritzer Werfertag je od roku 1995 každoroční sportovní událostí, na které soutěží nejlepší němečtí atleti ve vrhačských disciplínách (hod diskem, vrh koulí, hod oštěpem atd.).
Pravidelné akce
editovat- Beachrugbycup v červenci
- Köstritzer Werfertag v srpnu
- Dahlienfest v září
- Heinrich-Schütz-Musikfest v říjnu
Ekonomika
editovatPodniky
editovat- Köstritzer Schwarzbierbrauerei GmbH je jedním z nejstarších pivovarů na černé pivo v Německu.
- Chemický závod Bad Köstritz se nachází v průmyslové oblasti Heinrichshall.
- Bioplynová stanice v Bad Köstritz ročně vyprodukuje bioplyn až z 60 000 tun organického odpadu z potravinářského průmyslu a gastronomie.
Zásobování vodou a likvidace odpadních vod
editovatMěsto Bad Köstritz je členem sdružení pro vodu/odpadní vody Mittleres Elstertal. Ta přebírá zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod pro Bad Köstritz.
Veřejné budovy
editovatDurynská státní škola hasičského sboru a ochrany před katastrofami se nachází v Bad Köstritz.
Osobnosti
editovatRodáci
editovat- Heinrich Schütz (1585–1672), německý skladatel raného baroka
- Jindřich IX Reuß do Köstritz (1711–1780), zakladatel střední rodové větve Reuß-Köstritz
- Johann Friedrich Scheuchler (kolem 1740-1791), německý státní úředník
- Jindřich LII. Reuß (1763-1851), generál v královské bavorské armádě
- Heinrich LXI. Reuß do Köstritz (1784-1813), hrabě a dědičný princ Reuß z Köstritz
- Jindřich LXIV. (Reuß-Köstritz) (1787-1856), princ Reuß z Köstritz
- Heinrich LXIX. (1792–1878), šlechtic
- Christian Friedrich Hercher (1799–1858), německý statkář a politik
- Jindřich II Reuß do Köstritz (1803-1852), německý šlechtic z rodu Reuß-Köstritz
- Ernst Herger (1812-1880), německý zahradník
- Julius Sturm (1816-1896), významný německý pozdně romantický básník, farář v Köstritz od roku 1856 do roku 1885, čestný občan Köstritz v roce 1885
- Gustav von Hüfner (1840-1908), německý chemik
- Jindřich XLVII. Reuß do Köstritz (1856-1833), okresní prezident ve Vratislavi
- Heinrich Sturm (1860-1917), německý právník, politik a starosta města Chemnitz od roku 1908 do roku 1917
- Johannes Kessler (1865-1944), protestantský pastor a autor několika vlasteneckých děl
- Klaus Münster (* 1935), německý herec
- Eckehard Deegen (1941-2009), německý veterinář
- Udo R. Follert (* 1943), německý chrámový hudebník
Osobnosti, které v Köstritz působily
editovat- Jiří Antonín Benda (1722–1795), německo-český kapelník a skladatel, strávil poslední roky svého života v Köstritz
- Christian Deegen (1798-1888) založil německý chov jiřin v Köstritz v roce 1826
- Hans Settegast (1852-1936), od roku 1886 vedoucí vyšší zemědělské školy v Köstritz
- Werner Sylten (1893–1942), německý protestantský teolog
- Ingeborg Stein (1934-2020), zakladatel a první ředitel Akademie Heinricha Schütze Bad Köstritz (1984-1999), tedy Dům Heinricha Schütze v Bad Köstritz
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Köstritz na německé Wikipedii.
- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ Michael Köhler: Thüringer Burgen und befestigte vor- und frühgeschichtliche Wohnplätze Jenzig-Verlag 2001 S. 163 ISBN 3-910141-43-9
- ↑ Thüringer Verband der Verfolgten des Naziregimes - Bund der Antifaschisten und Studienkreis deutscher Widerstand 1933–1945 (Hrsg.): Heimatgeschichtlicher Wegweiser zu Stätten des Widerstandes und der Verfolgung 1933–1945. In der Reihe: Heimatgeschichtliche Wegweiser. Band 8 Thüringen, Erfurt 2003, S. 109, ISBN 3-88864-343-0
Literatura
editovat- Rudolf Hundt: Goethe und die Geologie Ostthüringens.; Kulturamt der Stadt Gera; Gera 1949; S. 10–32.
- Christel Russe: Veröffentlichungen Museum für Naturkunde Gera der Stadt Gera Heft 21/22 – Beiträge zur Geologie, Flora und Fauna Ostthüringens XXI/XXII. Museum für Naturkunde Gera, Gera 1994/95, S. 43–72.
- Erhard Lemm, Angelika und Frank Schenke, Siegfried Mues: Die reußische Fürstenstraße. Lemm-Werbung, Gera 1995, S. 12, 19, ISBN 3-931635-00-7.
- Erhard Lemm, Angelika und Frank Schenke: Bad Köstritz – Porträt einer Stadt in Thüringen. Verlag Erhard Lemm, Gera 2000, ISBN 3-931635-14-7.
- Christian Danneger: Weiße Elster aufwärts – Ein Wanderführer. Forum Verlag Leipzig Buch, Leipzig 2009, S. 59–61, ISBN 978-3-931801-66-3.
Filmy
editovat- ARD, MDR: Thüringen – Bilderbuch Deutschland – Von der oberen Saale zur Reussischen Fürstenstrasse; UAP Video GmbH; Leipzig 2005; DVD, Europe-Pal, 4:3
Externí odkazy
editovat- www.stadt-bad-koestritz.de – oficiální stránky města Bad Köstritz
- www.heinrich-schuetz-haus.de – Výzkumné a pamětní místo v rodišti skladatele Heinrich-Schütz-Haus Bad Köstritz
- www.dahlienzentrum.de – Dahlien-Zentrum Bad Köstritz s německým archivem jiřin a výstavní a výukovou zahradou
- www.landkreis-greiz.de - Informace o městě Bad Köstritz na oficiálních stránkách okresu Greiz
