Březník (Modrava)

samota v okrese Klatovy

Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy v katastrálním území Filipova Huť obce Modrava.

Březník
Březník
Březník
Lokalita
Charakterzaniklá samota
ObecModrava
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíFilipova Huť
Nadmořská výška1175 m n. m.
Březník
Březník
Další údaje
Zaniklé obce.cz3243
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Luzenským údolím ve středověku vedla Zlatá stezka. Tato cesta spojovala Čechy s Pasovem. První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787[1]. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 19982002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.

Přírodní podmínky

editovat

Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských pláních, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1552 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm[2]) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.

Turistické trasy

editovat

Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Luzný, který leží 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku.

Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. Po vysídlení Němců již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu komunistického režimu, ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu tetřeva hlušce. Hraničního přechodu Modrý sloup tedy bylo až do roku 2009 možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol Luzný. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku.

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48. 
  2. STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39. 

Externí odkazy

editovat