Bělský Les
Bělský Les je místní část ostravského městského obvodu Ostrava-Jih, na které stojí sídliště. Místní část Bělský Les se rozkládá na částech katastrálních území Dubina u Ostravy a Hrabůvka. S jeho výstavbou bylo započato v roce 1947.
| Bělský Les | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′49″ s. š., 18°14′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 072 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dubina u Ostravy a Hrabůvka |
| PSČ | 700 30 |
| Počet domů | 139 (2011)[2] |
  Bělský Les | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 414077 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Sídliště se nachází na okraji Bělského lesa, po kterém je pojmenováno. Bělský les je lesní porost na ploše 160 ha rozkládající se na katastru Staré Bělé a Výškovic. Les byl od roku 1272 součástí lenního statku Stará Bělá. Roku 1653 koupila statek olomoucká kapitula. V 17. století se jednalo o les jedlový, hojně se zde vyskytovaly také buk, dub a lípa. Koncem 18. století se začíná těžit pasečně a na vykácené plochy (paseky) byly vysévány jehličnany a břízy. V roce 1931 statek kupuje Moravská Ostrava, aby získala přístup k pramenům pro městský vodovod. Roku 1935 došlo k vybudování jímacího a vodárenského zařízení. Severovýchodní část lesa byla před druhou světovou válkou zabrána armádou. V roce 1946 byl založen Spolek pro výstavbu vzorného sídliště Ostrava – Bělský les. Zastavěné území mělo mít rozlohu 80 hektarů a v jeho objektech měly být byty pro 7 600 obyvatel. Sídliště mělo být vybudováno za spoluúčasti státu a ostravských továren. Ve vypsané soutěži zvítězil projekt skupiny autorů: Jiří Štursa, Otakar Slabý, Anna Friedlová-Kanczuská, Vladimír Meduna, Jaroslav Turek. Štursa a Slabý byli autory urbanistické části projektu, ostatní architekti jsou autory projektů jednotlivých dvoupatrových a třípatrových domů ve funkcionalostickém stylu. Z původního projektu byla realizována pouze část.
V 70. letech 20. století byla severní část lesa, bezprostředně navazující na bytovou zástavbu, upravena na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Byl zde také zřízen areál zdraví. Zajímavostí jsou Starobělské Lurdy – zákoutí v bukovém porostu na jižním okraji lesa, kde u pramene stojí kaplička postavená z vysokopecní strusky.
Od 1. dubna 1992 se vesnice stala součástí statutárního města Ostrava.
Budova bývalých kasáren byla roku 2005 nákladem sedmi milionů Kč opravena a nyní slouží jako sídlo společnosti Ostravské městské lesy. V přízemí a suterénu sídlí Lesní škola. V rámci České republiky ojedinělý projekt si klade za cíl přiblížit lesní hospodářství laické veřejnosti. Snaží se také představit školní mládeži les jako důležitý ekosystém se všemi biologickými, zoologickými i ekologickými vazbami.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Literatura editovat
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 161.
- PILÁT, K. Výstavba vzorných sídlišť a jejich poslání. Architektura VII. 1948, čís. 6, s. 201–205.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělský Les na Wikimedia Commons - Starobělské Lurdy
- Lesní škola
