Autonomní území Bougainville
Autonomní území Bougainville (dříve používaný název Severní Šalomounovy ostrovy) je autonomní území státu Papua-Nová Guinea. Tvoří jej především ostrovy Bougainville a Buka, které geograficky patří do souostroví Šalomounových ostrovů, ale politicky nespadají do stejnojmenného státu, ale k Papui-Nové Guineji. Od vyhlášení nezávislosti Papui-Nové Guineji prošly tyto ostrovy bouřlivým vývojem a pokusem od odtržení od státu. V současné době je ostrovům poskytnuta široká autonomie a od 23. listopadu do 7. prosince 2019 zde probíhalo referendum o vyhlášení samostatnosti.[1] Obyvatelé území v něm drtivou většinou rozhodli o tom, že si přejí nezávislost.[2]
| Autonomní území Bougainville | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Geografie | |||
|
| |||
| Hlavní město: | Arawa | ||
| Rozloha: | 9318 km² km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+11 | ||
| Poloha: | 6° j. š., 155° v. d. | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 175 160 obyv. | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | autonomní území | ||
| Vznik: | 2000 (Provincie Bougainville) () | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
Od roku 1885 byly ostrovy Bougainville, Buka, Santa Izabel, Choiseul a další menší ostrovy součástí německé kolonie Německá Nová Guinea. Roku 1900 přešly ostrovy Santa Izabel a Choiseul pod správu Velké Británie, Německu zůstaly Buka a Bougainville. Na začátku první světové války v roce 1914 se německé državy v regionu ocitly pod správu Austrálie jako teritorium Severovýchodní Nová Guinea. Když Papua-Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. Republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci Papuy-Nové Guiney. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace. Roku 2000 byla území poskytnuta široká autononomie. Roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomních Severních Šalomounových ostrovů.
ReferenceEditovat
- ↑ Bougainville to vote on whether to become world's newest country. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Ostrov Bougainville míří k samostatnosti. E15.cz [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.