August Aleksander Czartoryski
August Aleksander Czartoryski (9. listopadu 1697 Varšava – 4. dubna 1782 Varšava) byl polský šlechtic a politik. Dlouhodobě patřil k vlivným osobnostem za vlády Augusta II. a Augusta III., zastával řadu čestných úřadů a byl také vysokým důstojníkem několika armád.
| August Alexandr Czartoryski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. listopadu 1697 Varšava,  Polsko-litevská unie |
| Úmrtí | 4. dubna 1782 (ve věku 84 let) Varšava, Polsko-litevská unie |
| Pohřben | Kostel svatého Kříže |
| Manželka | Maria Zofia Czartoryska |
| Potomci | Adam Kazimír Czartoryski a Elżbieta Izabela Lubomirská |
| Rod | Czartoryští |
| Otec | Kazimierz Czartoryski |
| Matka | Izabela Alžběta Morsztynová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pocházel z významného polského šlechtického rodu Czartoryských, narodil se jako mladší syn knížete Kaziemerze Czartoryského (1674–1741), litevského kancléře, a jeho manželky Izabely, rozené Morsztynowny (1671–1758). Vyrůstal ve Varšavě a pod dohledem matky se mu dostalo pečlivého vzdělání, které završil kavalírskou cestou po Evropě. Po roce 1715 navštívil Francii, německé země a krátce studoval v Římě. Poté vstoupil do Maltézského řádu a v řádovém loďstvu se zúčastnil bojů o ostrov Korfu. Poté sloužil v císařské armádě a pod velením prince Evžena Savojského bojoval ve válce s Tureckem, zúčastnil se obléhání Bělehradu a dosáhl hodnosti plukovníka. Po sporech s Evženem Savojským císařskou armádu opustil, vrátil se do Polska a aktivně se zapojil do politiky. Jako maltézský rytíř hájil majetkové zájmy řádu v Polsku a Litvě. Mezitím se dostal do přízně krále Augusta II., v roce 1729 byl povýšen do hodnosti generálmajora polské armády a v roce 1731 se stal vojevodou Ruského vojvodství. Při návštěvě Drážďan v roce 1736 se stal jedním z prvních nositelů Vojenského řádu sv. Jindřicha. V letech 1750–1758 byl generálním starostou Podolí. Byl starostou Varšavy, Kościerzyny, Lubochnie, Kaluše, Latowicze, Ludzy, Wąwolnice, Kupiski a Pieniańu.
Během války o polské dědictví podporoval Stanislava I. Leszczyńského. Za vlády Augusta III. byl se svým bratrem Michalem vůdcem Familie. Během interregna v letech 1763 až 1764 usiloval o polskou korunu pro sebe, později pro svého syna Adama Kazimierze. Od roku 1764 do roku 1766 byl maršálem Generální konfederace (polsky: konfederacja generalna), od roku 1764 komandérem pro korunu. Za republiky byl zastáncem politických reforem a odpůrcem Radomské konfederace. Po volbě krále Stanislava Augusta Poniatowského jeho vliv poklesl, i když příležitostně nadále veřejně vystupoval. Osobní i politické zájmy hájil například při návštěvě Ruska u dvora carevny Kateřiny II. Své aktivity výrazně omezil až po úmrtí manželky (1771) a staršího bratra (1775).
Princ August měl konfliktní až nesnášenlivou povahu a jednání s ním byla pro politické oponenty velmi náročná. Zároveň ale proslul jako mimořádně vzdělaná osobnost s řadou kulturních zájmů. Zajímal se především o literaturu, nakupoval knihy po celé Evropě a v jeho knihovně se objevila například díla francouzských osvícenců (Voltaire, Montesqieu). Celoživotně také využíval kontakty získané v mládí během cest po Evropě a služby v armádě Evžena Savojského. Kromě politiky se pečlivě věnoval i správě rodového majetku, který značně rozšířil sňatkem. Na hospodaření svých statků osobně dohlížel a dokázal splatit vysoké dluhy z doby předchozích majitelů. Jeho hlavním sídlem byl Wilanowský palác ve Varšavě. Oblíbil si také sídla získaná sňatkem (Puławy, Berežany).
Rodina editovat
Jeho manželkou byla hraběnka Maria Zofia, rozená hraběnka Sieniawska (1699–1771), vdova po litevském nejvyšším lovčím a guvernérovi Polocku hraběti Stanislavu Arnoštovi Dönhoffovi (1673–1728). Uzavření sňatku s Czartoryskim předcházely dvouleté námluvy, protože Maria Zofia byla po matce a prvním manželovi dědičkou obrovského majetku a měla řadu nápadníků z řad nejvyšší evropské šlechty. Její majetek zahrnoval 35 měst a 235 vesnic, hodnota byla odhadnuta na 45 miliónů zlotých. Manželství s Czartoryskim svým vlivem podpořil král August II. a sňatek byl uzavřen 17. července 1731 ve Varšavě. Z manželství se narodili tři potomci, pokračovatelem rodu byl starší syn Adam Kazimierz (1734–1823), který vynikl v různých sférách veřejného života a mimo jiné byl polním maršálem císařské armády. Mladší syn Stanislav (1740–1747) zemřel v dětství. Dcera Elżbieta (1736–1816) byla manželkou významného politika knížete Stanislava Lubomirského (1722–1782).
Ocenění editovat
- Rytíř Řádu bílé orlice 1731
- Vojenský řád sv. Jindřicha 1736
- Rytíř Řádu sv. Stanislava
- Řád sv. Ondřeje
Vývod z předků editovat
| Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Mikołaj Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Aleksandra Wiśniowiecka | ||||||||||||
| Michał Jerzy Czartoryski | ||||||||||||
| Joachim Korecki | ||||||||||||
| Izabela Korecká | ||||||||||||
| Anna Chodkiewiczová | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Tomasz Olędzki | ||||||||||||
| Joanna Weronika Olędzká | ||||||||||||
| Anna Grzybowská | ||||||||||||
| August Alexandr Czartoryski | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| Jan Andrzej Morsztyn | ||||||||||||
| Kazimierz Czartoryski | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| Izabela Alžběta Morsztynová | ||||||||||||
| George Gordon, 1. markýz z Huntly | ||||||||||||
| George Gordon, 2. markýz z Huntly | ||||||||||||
| Henrietta Stewartová | ||||||||||||
| Catherine Gordonová | ||||||||||||
| Archibald Campbell, 7. hrabě z Argyllu | ||||||||||||
| Anne Campbellová | ||||||||||||
| Agnes Douglasová z Argyllu | ||||||||||||
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Aleksander Czartoryski na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Alexandr Czartoryski na Wikimedia Commons - August Aleksander Czartoryski na wilanow-palac.pl
