Apollo Růžička

český bankéř a finančník, dlouholetý zaměstnanec a pozdější ředitel Živnostenské banky

Apollo Ludvík Růžička (2. ledna 1856 Praha[1][2]13. ledna 1927 tamtéž[3][4]) byl český bankéř a finančník, dlouholetý zaměstnanec a pozdější ředitel Živnostenské banky, první banky v rakousko-uherském mocnářství, jež byla financována výhradně českým kapitálem. Jeho syn Josef Apollo Růžička byl členem druhého československého odboje během druhé světové války.

Apollo Růžička
Apollo Růžička (1914)
Apollo Růžička (1914)
Rodné jménoApollo Ludvík Růžička
Narození2. ledna 1856
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. ledna 1927 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povoláníbankéř a finančník
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
ChoťKateřina Růžičková, roz. Polívková
DětiJosef Apollo Růžička
RodičeJosef Růžička
PříbuzníPavel Miroslav Růžička (sourozenec)
Funkcepresbyter (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Staré Město)
ředitel (Živnostenská banka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Narodil se v Praze do rodiny evangelického faráře a teologa Josefa Růžičky, pocházejícího z Kohoutkova u Ždírce nad Doubravou, a jeho ženy Anny, rozené Vejvarové. Jeho otec v roce 1849 začal vydávat s Bedřichem Vilémem Košutem první český evangelický časopis nazvaný Českobratrský hlasatel. Apollo Růžička dosáhl finančnického vzdělání, v 70. letech 19. století pracoval jako úředník pro několik cukrovarnických firem.

Živnostenská banka

editovat
 
Osvald Polívka: projekt prvního paláce Živnostenské banky, Na příkopě čp. 860/24 (zbořeno 1936)

Roku 1889 nastoupil Růžička na místo úředníka Živnostenské banky se sídlem na pražských Příkopech. Banka byla založena 4. listopadu 1868 pod názvem Živnostenská banka pro Čechy a Moravu jako akciová společnost se zaměřením na financování malých a středních českých podniků, a také byla zastřešující organizací sítě malých českých spořitelních a úvěrových družstev. Financována výhradně českými podílníky, její vznik měl tedy v rámci české národní emancipace podstatný význam. O založení se zasloužili například Jan Skrejšovský, František Ladislav Rieger, František Šimáček, Alois Oliva a další. Prvním ředitelem byl v letech 18691874 Pavol Michal Kuzmány, v letech 18911902 banku zdárně rozvíjel ředitel Vojtěch Mastný.

Ředitel banky

editovat
 
Rodinná hrobka na Olšanských hřbitovech

Roku 1911 se Apollo Růžička stal ředitelem Živnobanky. Během jeho působení banka především obstála v nelehkém období první světové války a následné hospodářské transformace hospodářství nově vzniklého Československa, přesto byla schopna dosáhnout statutu jedné z největších bank v zemi. V době probíhající první světové války odmítal ředitel hospodářského a průmyslového oddělení Ladislav Šourek spolu s generálním ředitelem Růžičkou poskytovat válečné úvěry rakousko-uherské vládě, za což byli oba a další úředníci Živnobanky trestně stíháni[5].

Růžička působil také v řadě veřejných funkcí: byl členem Národohospodářského ústavu Akademie věd, kuratoria Hlávkových kolejí, kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a členem mnoha dalších veřejně prospěšných institucí. Angažován byl také v České cukrovarnické společnosti.

Úmrtí

editovat

Apollo Růžička zemřel 13. ledna 1927 ve věku 71 let v podolském sanatoriu. Pohřební průvod „doprovázela veliká spousta automobilů, z nichž jenom autodopravní společnost Praha VII měla padesát vozů“.[6] a byl pochován do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech[7].

Rodinný život

editovat

Apollo Růžička byl ženatý[8] s Kateřinou Růžičkovou, rozenou Polívkovou (1861–1946). Měli spolu syny Josefa, Apolla a Petra. Syn JUDr. Josef Apollo Růžička (1889–1942) se zapojil do odboje v období Protektorátu Čechy a Morava, za tuto činnost byl uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen[9], kde roku 1942 zemřel. Syn Ing. Apollo Růžička mladší dosáhl inženýrského titulu z chemie. Bratrem Apolla Růžičky byl magistrátní rada JUDr. Pavel Miroslav Růžička (1852–1939).

Reference

editovat
  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených německé evangelické církve v Jirchářích, sign. EVJ N5, s. 35
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelická u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 157
  4. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické u sv. Salvátora, sign. EVS Z5, s. 106
  5. Průkopníkovi rozhlasu pomohly zkušenosti z bank. Radiojournal dostal úvěr dva a půl milionu korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  6. Filmový archiv Elekta - Journal, 1927
  7. rodina Růžičkova - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. Matriční záznam o sňatku Apolla Julia Růžičky s Kateřinou Polívkovou Českobratrské evangelické církve u sv. Salvátora v Praze
  9. BURDOVÁ, Václava. Josef Růžička: tajný hrdina, který za války zachraňoval Židy. Pražský deník. 2016-08-09. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. 

Externí odkazy

editovat