Anton M. Otte

český římskokatolický duchovní
(přesměrováno z Anton Otte)

Anton M. Otte (15. srpna 1939 Vidnava29. prosince 2021 Scheßlitz, Německo) byl český a německý římskokatolický kněz německé národnosti, dlouholetý vedoucí pražské kanceláře spolku Ackermannova sdružení a do roku 2011 byl proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Jeho Milost
Mons. Anton M. Otte
probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Anton Otte (2011)
Anton Otte (2011)
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení29. června 1967
Bamberk
Osobní údaje
Datum narození15. srpna 1939
Místo narozeníVidnava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí29. prosince 2021 (ve věku 82 let)
Místo úmrtíScheßlitz
NěmeckoNěmecko Německo
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třída (1996)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v německé rodině, která však po druhé světové válce oproti původnímu záměru nebyla odsunuta, jeho otec byl nicméně v roce 1946 lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven.

Po maturitě, kterou složil v roce 1957 v Jeseníku, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, a proto pracoval od roku 1958 v textilní továrně v Krnově až do roku 1960, kdy odešel do Západního Německa. Tam studoval v letech 1960 až 1967 teologii postupně v německém městě Königstein im Taunus, ve Vídni a v Bamberku. Poté, co 29. června 1967 přijal v Bamberku kněžské svěcení, působil v letech 1967–1974 jako kněz v Ebermannstadtu a Heiligenstadtu, následně až do roku 1980 jako učitel náboženství a v letech 1980–1998 jako vězeňský kaplan v Bayreuthu a Norimberku.

V letech 19911996 byl vedoucím pražské kanceláře německého spolku Ackermannova sdružení, který usiluje o smíření Čechů a Němců na křesťanském základě. Roku 1996 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka.

Dne 4. prosince 2001 byl jmenován čestným kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a 18. května 2005 pak jejím sídelním kanovníkem; od 1. července 2010 do 5. září 2011 byl také jejím děkanem a 5. září 2011 byl zvolen jejím proboštem. 31. ledna 2001 ho Jan Pavel II. jmenoval papežským kaplanem.

Dne 15. května 2015 obdržel čestné občanství města Vidnava za celoživotní přínos v rozvíjení česko-německých vztahů. Zemřel po těžké nemoci 29. prosince 2021.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

Související články editovat

Literatura editovat

  • BERÁNEK, Josef, Anton Otte. Vzdálená Evropa? Praha: Vyšehrad 2018
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 

Externí odkazy editovat