Anton Martin Slomšek

Bl. Anton Martin Slomšek (26. listopadu 1800 Slom u Ponikve – 24. září 1862 Maribor) byl slovinský římskokatolický kněz a biskup, spisovatel, autor duchovních písní, pedagog a vlastenecký pracovník. 19. září 1999 ho papež Jan Pavel II. během návštěvy Slovinska prohlásil za blahoslaveného.

Blahoslavený
Anton Martin Slomšek
Anton Martin Slomšek 1863.png
HesloVše pro větší slávu Boží a spásu duší
Svěcení
Kněžské svěcení8. září 1824
Biskupské svěcení5. července 1846
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kanovník svatoondřejský
  • biskup lavantsko-mariborský
Osobní údaje
Datum narození26. listopadu 1800
Místo narozeníSlom u Ponikve, kraj Šentjur
Datum úmrtí24. září 1862 (ve věku 61 let)
Místo úmrtíMaribor
VyznáníŘímskokatolická církev
Svatořečení
Beatifikace19. září 1999
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek24. září
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako nejstarší syn Marie a Marka Slomšekových. Po gymnaziálních studiích v Celji absolvoval bohoslovecký seminář v Klagenfurtu, po vysvěcení na kněze (1824) dva roky působil jako kaplan v Bizeljsku a další dva v Nové Cerkvi u Celje. V roce 1829 byl vybrán za spirituála v Klagenfurtu, kde po devět let vyučoval bohoslovce slovinštinu. Od roku 1838 byl farářem ve Vuzenici, v roce 1844 byl jmenován kanovníkem katedrální kapituly ve Svatém Ondřeji a školním inspektorem. Už v této době byl literárně činný. V roce 1846 přijal úřad celjského faráře a krátce na to i biskupskou nominaci.

Biskupem ve Svatém Ondřeji a MariboruEditovat

V roce 1846 byl jmenován do čela lavantské diecéze se sídlem ve Svatém Ondřeji ve východním Korutansku, sídlo biskupství však v souladu s přáním lidu později přenesl z poněmčeného území do Mariboru, ležícího v kraji obydleném Slovinci. Biskupské svěcení přijal 5. července 1846 v Salzburgu z rukou kardinála Bedřicha Schwarzenberga, pozdějšího pražského arcibiskupa.[1] Biskupské heslo si zvolil podle sv. Ignáce z Loyoly: "Vše pro větší slávu Boží a spásu duší!" Snažil se povznést náboženský život, a to zvláště podporou lidových misií a duchovních cvičení. Energicky přistoupil k úkolu záchrany a rozšíření národního jazyka. Už v roce 1846 zahájil vydávání ročenky Drobtinice (Drobečky), v nichž publikoval své překlady (hlavně z němčiny), poezii, povídky, rčení a přísloví. V roce 1851 založil v Celji dosud existující nakladatelství Mohorjeva Družba, které popularizovalo slovinský jazyk vydáváním knížek pro děti. Velké úsilí vynaložil na povznesení slovinského školství. Několik školních učebnic bylo jeho dílem a některé z nich napsal ve spolupráci s jazykovědcem Franem Miklošičem. Mimoto složil a vydal množství národních a duchovních písní. V Mariboru z vlastních prostředků a z darů dal přestavět katedrálu a postavit biskupskou rezidenci, kanovnické domy a seminář. V roce 1851 založil bratrstvo sv. Cyrila a Metoděje, jehož cílem bylo náboženské sjednocení Slovanů a které mělo už v roce 1854 kolem 13 tisíc členů. Do 90. let 19. století počet členů bratrstva, spolupracujících na díle laického apoštolátu a sjednocení křesťanů východního i západního ritu, dosáhl 150 tisíc. Jako papežský legát pověřený vizitací benediktinských klášterů na území rakouské monarchie navštívil Čechy i Moravu a v Rajhradě se setkal s P. Františkem Sušilem.[2] Ve Slovinsku je po něm pojmenována řada ulic, náměstí, škol a dalších institucí a zasvěceno mu je několik kostelů.

VýznamEditovat

Rozvíjení jednotného syntaktického a lexikálního systému v Slomšekově bohaté literární, vydavatelské a osvětové činnosti vytvořilo základy pro kodifikaci jednotného slovinského literárního jazyka a přispělo k jeho dalšímu rozvoji v rozmanitých oblastech jeho užití včetně slovesného umění. Slomšek zavedl jazykovědnou a matematickou terminologii a přispěl k rozvoji publicistického i vědeckého jazyka.

Snahy o jeho beatifikaci jsou starého data,[3] ale beatifikační proces byl završen až koncem 20. století.

 
Hrob pod oltářem kaple sv. Kříže v mariborské katedrále

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Antoni Marcin Slomšek na polské Wikipedii a Anton Martin Slomšek na slovinské Wikipedii.

  1. www.catholic-hierarchy.org, online
  2. RÁČEK, Blažej: Církevní dějiny v přehledu a obrazech, Praha: Vyšehrad, 1939, s. 618.
  3. RÁČEK, Blažej: Tamtéž.

LiteraturaEditovat

  • ŠAVLI, Jožko, Slovenski svetniki, Bilje: Studio Ro, Založništvo Humar, 1999 ISBN 961-6097-03-2
  • RÁČEK, Blažej, Církevní dějiny v přehledu a obrazech, Praha: Vyšehrad, 1939. S. 678
  • HLADKÝ, Ladislav – RYCHLÍK, Jan - TONKOVÁ, Monika: Dějiny Slovinska, Praha: NLN, 2011
  • KOSAR, Franc; KLÍMA, František. Antonín Martin Slomšek, knížebiskup Lavantský, prísežný apoštolské stolice, měšťan Římský : jeho život a apoštolská činnost. Brno: Knihtiskárna benediktinská, 1882. 34 s. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat


biskup mariborský
Předchůdce:
Franz Xaver Kuttnar
18461862
Anton Martin Slomšek
Nástupce:
Jakob Ignaz Maximilian Stepischnegg