Anselm Kiefer

německý neoexpresionistický malíř a sochař

Anselm Kiefer (* 8. března 1945, Donaueschingen) je německý neoexpresionistický malíř a sochař.

Anselm Kiefer
Narození 8. března 1945 (75 let)
Donaueschingen
Alma mater Kunstakademie Düsseldorf
Povolání malíř, sochař
Hnutí neoexpresionismus
Ovlivněný Joseph Beuys
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

V roce 1965 začal studovat práva a francouzštinu na universitě ve Freiburgu, ale studia brzy zanechal. V letech 1966–1968 studoval malbu u Petera Drehera ve Freiburgu. V roce 1969 studoval u Horsta Antese v Karlsruhe. V letech 1970–1972 dokončil studia u Josepha Beuyse na Umělecké akademii v Düsseldorfu (Kunstakademie Düsseldorf). Přestěhoval se do Hornbachu v Bádensko-Würtenbersku, kde si zřídil ateliér v bývalé cihelně a tvořil zde až do roku 1992. Cestoval po Evropě, Mexiku, Indii a Středním východě. Poznání cizích kultur se odrazilo v jeho tvorbě. Vedle maleb se věnoval také sochařství, fotografování a vytvořil mnoho uměleckých knih. [1]

První samostatnou výstavu měl v roce 1969 v Karlsruhe. V letech 1980 a 1997 reprezentoval Německo na Benátském bienále.

V roce 1992 opustil svou rodinu a přesídlil do Barjacu (Gard) ve Francii. Zde měl v rozlehlém areálu ateliéry, dílny a výstavní prostory se svými obrazy a plastikami.

Od roku 2008 žil se svou druhou ženou, rakouskou fotografkou Renate Graf a dětmi ve velkém domě ve čtvrti Le Marais v Paříži. Svá díla přemístil do bývalých velkoobchodních skladů, kde vytvořil na ploše 3300 m² umělecké centrum a ateliér. V srpnu 2016 bylo vykradeno: zloději zničili připravený exponát a odvezli 12 tun surového materiálu (olovo a mramor).[2]

Kieferova díla jsou zastoupena v řadě světových muzeí a galerií i soukromých sbírkách. Pro dlouhodobou instalaci jeho soch a obrazů byl v roce 2014 v Muzeu současného umění v Massachusetts vybudován speciální pavilon. [3]

V roce 1990 získal Kiefer Wolfovu cenu v Izraeli a japonská umělecká asociace mu udělila v roce 1999 císařskou medaili za celoživotní dílo. V rodném Německu byl vyznamenán záslužným křížem 1. třídy za zásluhy (Verdienstkreuz 1. Klasse) v roce 2005.

DíloEditovat

Kieferovo dílo je velmi rozmanité. Zahrnuje obrazy, sochy, instalace, umělecké knihy, fotografie a práce na papíře, jako jsou kresby, akvarely a koláže. Z velké části se jedná o monumentální díla, plná tajemných symbolů a úryvků textů, která vyjadřují autorův vztah k vlastní i historické paměti, vybízejí k zamyšlení nad otázkami lidské existence. Většina prací byla inspirována německou mytologií a historií.

Je považován za kontroverzního umělce, neboť nerespektuje obecně uznávaná tabu, často upozorňuje na nacistickou minulost Německa a přemýšlí o poválečné identitě jeho obyvatel. V roce 1969 prováděl performance, při kterých hajloval na veřejných místech ve Švýcarsku, Nizozemsku, Francii a Itálii. Cílem bylo upozornit na ztrátu německého kulturního odkazu kvůli nacistické xenofobii a rasismu. Z fotografických záznamů těchto performancí vznikla výstava a několik knih (Heroische Sinnbilder, 1969, Für Genet, 1969[4]). Osud Německa a jeho úloha v současném světě se stalo hlavním námětem jeho obrazů v sériích z osmdesátých let 20. století (Těžký mrak 1985). Zpracovává též náměty ze Starého zákona, německé mytologie, Wagnerových oper a podobně. Historie a literatura patří mezi důležité inspirační zdroje jeho práce (série třiceti obrazů Velemir Chlebnikov z roku 2004).

Cesty do Izraele ho inspirovaly ke studiu kabaly, která podobně jako zájem o okultismus ovlivnila jeho tvorbu. [5] Odkaz na hebrejskou a egyptskou historii se objevuje v jeho díle koncem osmdesátých let (Osiris a Isis).

V dalších letech se zabýval otázkami lidské existence, spojení člověka s vesmírem, jeho proměnami a duchovním znovuzrozením. Mezi jeho obrazy s touto tématikou patří Athanor, který si do svých stálých sbírek objednalo muzeum Louvre v roce 2007. Obraz doplňují dvě sochy Danae a Hortus Conclusus. [1]

Vedle maleb zhotovil rozměrné dřevořezy, například Das deutsche Volksgesicht Kohle für 2000 Jahre, 1974, Der Niebelungenlied, 1974[6]

U pozdějších obrazů používá vedle barev i fotografické zvětšeniny a přírodní materiály (písek, zemina, popel, sláma, vlasy, sklo, zinkové a olověné desky). Ze stejných materiálů vytváří i své plastiky. [1]

Od roku 2002 začal pracovat s betonem a olovem. Vytvořil soubor plastik Sedm nebeských paláců, který je od roku 2015 trvale vystaven v muzeu moderního umění Pirelli HangarBicocca v Miláně. [5]

Z kreseb, grafik, upravených fotografických zvětšenin, ale i z kovových plechů a všech výšeuvedených materiálů vytváří též autorské knihy. Mají rozměry od běžných knih po monumentální publikace na kovových deskách. Například v instalaci Zweistromland (Země dvou řek[p 1]), která sestává ze dvou regálů s knihami, jsou knihy zhotoveny na olověném plechu o rozměrech 100 x 80 cm[7] a každá kniha váží přibližně 300 kg.[8]

GalerieEditovat

Výstavy (výběr)Editovat

  • 1977 výstava v rámci festivalu Documenta 6, Kassel, Německo
  • 1982 výstava v rámci festivalu Documenta 7, Kassel, Německo
  • 1987 výstava v rámci festivalu Documenta 8, Kassel, Německo
  • 1991 Nová národní galerie, Berlín (Neue Nationalgalerie Berlin), Německo, 10. 3. – 20. 5. 1991
  • 2011 Salt of the Earth (Sůl země), Fondazione Emilio e Annabianca Vedova, Benátky, 1. červen – 30. listopad 2011 [9] [10]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Míněna Mezopotámie, země mezi řekami Eufrat a Tigris.

ReferenceEditovat

  1. a b c HOSACK-JAMESOVÁ, Karen. Slavné obrazy (Mistrovská díla v souvislostech). 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2019. ISBN 978-80-7617-785-7. Kapitola Aslem Kiefer:Athanor, s. 246-247. 
  2. Anselm Kiefer’s studio robbed of 12 tonnes of raw marble and €1.3m lead sculpture. web.archive.org [online]. 2017-08-16 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  3. Anselm Kiefer. MASS MoCA [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KIEFER, Anselm. Anselm Kiefer : Bücher 1969-1990. Stuttgart: Hatje Cantz Verlag, 1990. ISBN 3-89322-200-6. S. 72-113. (německy) 
  5. a b Atelierforart.cz [online]. 2018-07-12 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. KIEFER, Anselm. Anselm Kiefer : Bücher 1969-1990. Stuttgart: Hatje Cantz Verlag, 1990. ISBN 3-89322-200-6. S. 132-143. (německy) 
  7. KIEFER, Anselm. Anselm Kiefer : Bücher 1969-1990. Stuttgart: Hatje Cantz Verlag, 1990. ISBN 3-89322-200-6. Kapitola Lilith, s. 332-359. (německy) 
  8. Anselm Kiefer and the Book Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine recenze výstavy v Oslu, 1989
  9. Dvojvýstava ve slaném nálevu: Kiefer a Vedova v Benátkách
  10. Anselm Kiefer. Salt of the Earth Archivováno 1. 4. 2012 na Wayback Machine na stránkách Fondazione Emilio e Annabianca Vedova

LiteraturaEditovat

  • SCHNECKENBURGER, Manfred. Anselm Kiefer. In: ROMAIN, Lothar. Positionen : Malerei aus der Bundesrepublik Deutschland. Berlin: Elefanten Press, 1986. ISBN 3-88520-218-2. S. 94-110. (německy)
  • KIEFER, Anselm. Anselm Kiefer : Bücher 1969-1990. Stuttgart: Hatje Cantz Verlag, 1990. ISBN 3-89322-200-6. (německy) 
  • KIEFER, Anselm. Anselm Kiefer : Jason. Ostfildern: Hatje Cantz Verlag, 1990. ISBN 3-89322-194-8. (německy) 

Externí odkazyEditovat