André Simone
André Simone, vlastním jménem Otto Katz (27. května 1895 Jistebnice[1] – 3. prosince 1952 Praha), byl český novinář, spisovatel a politický pracovník. V odboji proti nacismu používal i pseudonym Rudolf Breda.
André Simone | |
---|---|
Rodné jméno | Otto Katz |
Narození | 27. května 1895 Jistebnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 57 let) Praha Československo |
Příčina úmrtí | oběšení |
Pseudonym | Rudolf Breda |
Povolání | novinář a spisovatel |
Národnost | Češi |
Alma mater | Mezinárodní Leninova škola |
Ocenění | Řád republiky |
Politická příslušnost | Komunistická strana Německa |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPřelom století
editovatNarodil se jako nejmladší ze tří synů v rodině židovského obchodníka s látkami Eduarda Katze (* 1864) a jeho manželky Otilie (* 1879), rozené Schulhofové, v Jistebnici v rozvětvené větve Katzů. Když bylo Ottovi pět let, rodina se přestěhovala do Prahy, kde otec přijal místo vrchního inspektora v obchodní pojišťovně Assicurazioni generali, v roce 1903 matka odvezla syny do Znojma.[2] Po studiu a po skončení 1. světové války se na přelomu let 1918/1919 zúčastnil revolučních událostí v Německu. Sám Katz během války několikrát zběhl, načež byl vojenským soudem převelen do trestanecké jednotky. Zajímavostí je, že jeho milenkou byla světoznámá Marlene Dietrich. [3]
V Německu
editovatV roce 1924 začal v Berlíně pracovat v redakci levicového Das Tagebuch, v 1927 byl provozním ředitelem avantgardního Proletářského divadla v Berlíně (založil Erwin Piscator). Od 1929 byl Otto Katz zaměstnán v nakladatelství Mezinárodní dělnické pomoci, které vedl Willi Münzenberg (1889-1940; šéf propagandy německé KS) a který ho později (1932) vyslal do Moskvy. Zde jako člen Kominterny prošel školením a stal se (?byl?) agentem OGPU (sovětská tajná služba).
Ve Francii
editovatPo nástupu Hitlera k moci (1933) odešel Willi Münzenberg do Francie, založil tam protifašistické nakladatelství Editions du Carrefour a povolal k sobě i Otto Katze. Ten přijal jméno André Simone a pod tímto jménem potom dále vystupoval (i v USA a v Mexiku). Ve Francii byl Simone od 1936 v tiskové agentuře-kanceláři, která zprávami a komentáři psala v komunistickém duchu o španělské občanské válce. V roce 1937 agenturu A. Simone sám vedl (agenturu založil Münzenberg se španělským ministrem zahraničí Alvarazem del Vayo).
Během své služby pro OGPU se Simone údajně podílel na likvidacích komunistů i nekomunistů. Zmiňován je hlavně jeho záhadně zesnulý blízký spolupracovník Münzenberg. NKVD také poslalo Katze do Hollywoodu „verbovat“ agenty pro Moskvu. Zajímavostí je, že děj filmu Casablanca se částečně inspiroval životem Simoneho.[4] Zanedlouho se o jeho aktivity začala zajímat FBI a tak Katz-Simone „zmizel“ do Mexika. Odjel tam v říjnu 1940 s manželi Kischovými.[5] Činnost André Simona byla vázána především na německou antifašistickou kolonii a německé publikum v zemi; byl zahraničně politickým poradcem odborového předáka Lombarda Toledana; jako československý občan pracoval pro popularizaci Československa a československého antifašistického exilu; jako člen Československo-mexické asociace (Asociación checoslovaco-mexicana) se podílel na ustavení a profilaci tiskového orgánu československé kolonie v Mexiku – El Checoslovaco en Mexico. Z Mexika André Simone v polovině února 1946 odjel se svou ženou a manželi Kischovými. Po zastávkách v New Yorku, Londýně a Frankfurtu nad Mohanem přijeli 21. března 1946 do Prahy.
V ČSR
editovatV Praze se Simone stal komentátorem a vedoucím zahraničního oddělení Rudého práva (údajně zde také byl pověřen dohledem na české komunisty). Zúčastnil se Mírové konference v Paříži (srpen 1946). Když potom Molotov vyjádřil nespokojenost nad „světoběžníkovou“ pařížskou účastí, byl André Simone odsunut z žurnalistického výsluní. Dle tvrzení agenta britské tajné služby E. H. Cookridge se podílel i na retušování „sebevraždy“ Jana Masaryka[6] v březnu 1948. Ve velkém politickém procesu (1951 – 1952) s Rudolfem Slánským a spol. byl též obviněn a odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. Po zadržení Rudolfa Slánského byl Katz přesvědčen, že obvinění vznesená proti Slánskému jsou pravdivá. Dokonce psal dopis Gottwaldovi, kde se za jeho zadržení přimlouvá. [3] Ve svým dopisech (již ve vězení) manželce psal, že si musel nechat vytrhnout dva další zuby. Skutečnost však byla taková, že mu zuby byly vybity brutálními praktikami StB a vyšetřovatelů. Pravdu o výsleších samozřejmě napsat nemohl, neboť veškeré dopisy byly kontrolovány a často mu bylo diktováno co má býti jejich obsahem. [3] V roce 1963 byl Simone rehabilitován a 30. dubna 1968 mu byl prezidentem ČSSR Svobodou udělen in memoriam Řád republiky, který převzala vdova Ilsa Katzová-Simonová.
Rodina
editovat- Leopold Katz (strýc) – JUDr., mecenáš umění, nálezce Jistebnického kancionálu
- Hynek Katz (prastrýc) – vlastenec, poštmistr v Jistebnici, v roce 1848 v Národní gardě
- Adolf Katz (strýc) – poštmistr v Jistebnici, veřejně činný, vlastenec, zakladatel místních sadů
- Viktor Katz (bratranec) – právník, známý český numismatik
- Petra Katzová (dcera)
Dílo
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je André Simone
- André Simone: J´accuse! (Žaluji) O těch, kdož zradili Francii, Svoboda, Praha, 1947
- André Simone: Hitler en Espagne (Hitler ve Španělsku), 1938
Zajímavost
editovatPostava feldkuráta v Haškově Švejkovi je pojmenována právě po tomto O. Katzovi (s mírným odkazem na jeho strýce Leopolda). Po 1. sv. válce se anarchistická avantgarda spisovatelů, jako byli Hašek a Kisch, zorganizovala do trockistické Kominterny, jejímž členem byl samozřejmě i Otto Katz. Haškův satirický obraz kazatele došel částečného naplnění v roce 1940, když se Katz stal politrukem v Mexiku.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ [1]
- ↑ a b c HOJDAR, Jaroslav. Otto Katz - André Simone očima své manželky Ilsy. Praha: Grada, 2017. 269 s. ISBN 978-80-271-0172-6.
- ↑ Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989 » André Simone / Otto Katz (1895–1952) Ústav pro studium totalitních režimů. Archivní kopie na Internet Archive. (archivováno 4. 3. 2016)
- ↑ http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=8986&idj=1&amb=1&trid=1&prsl=&pocc1=5
- ↑ http://cs-club.blogspot.com/2007/02/k-vro-smrti-jana-masaryka.html Jana Masaryka
Literatura
editovat- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu André Simone na Wikimedia Commons
- Ondřej Kolář: André Simone a rod jistebnických Katzů; Táborsko /roč. 6, č. 49 (4.12.2002), s. 14
- - Ze všech podniků, které tam při svém předchozím pobytu v polovině 30. let rozjel, si nejlépe vedla Hollywoodská liga proti nacismu, v níž se sdružovali známé osobnosti z filmařských, hereckých a vůbec intelektuálních kruhů. Tito lidé stáli za natočením dvou filmů inspirovaných postavou zapáleného antifašisty Simoneho neboli Bredy. Jedná se o Hlídku na Rýnu (Watch on the Rhine) a Casablancu.
- MZV ČR – Krajané v Mexiku
- André Simone ve Filmové databázi