Americká zahrada

národní přírodní památka v Česku

Americká zahrada je chráněné území o rozloze 1,68 ha v okrese Klatovy v Česku, které bylo Ministerstvem kultury vyhlášeno za chráněné území kategorie národní přírodní památka. Nachází se několik kilometrů severozápadně od Klatov, necelé dva kilometry od Chudenic v lesním komplexu Žďár pod rozhlednou Bolfánek.[2]

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Americká zahrada
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Vchod do Americké zahrady
Vchod do Americké zahrady
Základní informace
Vyhlášení 17. prosince 1970
Nadm. výška 506–524 m n. m.
Rozloha 1,68 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Klatovy
Umístění Chudenice
Souřadnice
Americká zahrada
Americká zahrada
Další informace
Kód 2402
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Jedná se o arboretum se sbírkou 219 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu.[3] Celkové množství dřevin činí asi 329 kusů. Unikátní jsou dvě, douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a dřín květnatý; významný je také liliovník tulipánokvětý. Zahrada byla založena roku 1842 bývalým majitelem velkostatku Chudenic Evženem Černínem. Původně měla sloužit k pěstování a rozmnožování domácích i dovezených rostlin. Rostliny odsud se pak vysazovaly v zámeckém parku ležícím v okolí zámku Lázeň, letního sídla Černínů.[4] Vlastníkem zahrady je stát, hospodaří zde státní podnik Lesy ČR, správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les.[2]

Americká zahrada je přístupná celoročně a bezplatně.[5] Jedná se o velký soubor druhů jedinečných jak v Evropě, tak ve světě, přičemž mnoho exemplářů pochází už z doby jejího založení. Zahrada je významná jak z hlediska dendrologického, tak z estetického.[6]

Dřín květnatý
Cesta ke druhému vchodu do zahrady

LokalitaEditovat

Americká zahrada leží 2 kilometry západně od městyse Chudenic v přírodní lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Rozkládá se v podhorské kotlince mezi středním (Suchohorské pásmo) a východním, nejmohutnějším hřbetem v nadmořské výšce 507–523 metrů.[3] V blízkosti se nachází dominanta Chudenicka, rozhledna Bolfánek, která zde byla zřízena v roce 1845, dále park u zámku Lázeň a Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, jímž se nechal skladatel Dvořák inspirovat při psaní svého libreta.

HistorieEditovat

Americká zahrada byla založena roku 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro park u lázeňského domu.[7] Od roku 1832 sloužila jako zásobní zahrada; nejspíše z toho důvodu je zahrada pravidelně uspořádána do obdélníkových dílců a záhonů, dochovaných dodnes. Až v roce 1842 byla budována jako sbírka cizokrajných dřevin bývalým majitelem velkostatku Chudenice hrabětem Evženem. Černín také založil Dendrologickou společnost v Průhonicích.[8] Vrchní Jílek zahradu nejdříve nazýval „Americkou partií“, kvůli převaze dřevin ze Severní Ameriky, později Černín změnil úmysly a ze školky se stalo arboretum. Poprvé se o ní jako o „Americké zahradě“ mluví v rozpočtovém návrhu přibližně 4 roky po založení.[8]

Výsadbu realizoval zahradník Karel Zahn v roce 1842. Z bubenečského parku v Praze bylo zakoupeno 100 taxonů exotických dřevin a kultivarů a zaškolkováno. Dále byly přivezeny sazenice z Flottbecku, od firmy James Booth. Právě odtamtud pochází douglaska tisolistá, která dnes dominuje svou velikostí a je pravděpodobně nejstarším jedincem tohoto druhu v Evropě.[4][9]

V dalších letech byla zahrada tak bohatá, že plnila zásobovací funkci pro bývalé černínské parky, zahrady a parky hlavně v západních Čechách.[9] V roce 1874 se vedení ujal lesmistr Basel, kterému pomáhal botanik Čelakovský.[4] Obstarával sazenice z celého světa a měl tak hlavní zásluhu na vědecké hodnotě arboreta.[4] Za Baselova vedení v roce 1874 zažila zahrada největší rozkvět.[8] Ve 40. letech 20. století zahrada změnila majitele, stal se jím Lesní závod v Červeném Poříčí. V padesátých letech byla rozšířena v dolní části, nově oplocena a k rostlinám byly připojeny jmenovky;[10] místo starého zděného zahradního domku tehdy postavili nový dřevěný altán.[4] Dne 28. prosince 1969 ministerstvo kultury zahradu vyhlásilo za chráněný park (pod číslem jednacím 13.369-II/2S).[11] Statut chráněného parku změnila vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., která území zařadila do kategorie národní přírodní památka.[11] Evidence z roku 1970 v zahradě uvádí 362 jedinců dřevin, 204 druhů a odrůd.[10]

Přírodní podmínkyEditovat

GeologieEditovat

Americká zahrada leží v geologickém regionu Bohemikum-Barrandien a ostrovní zóně středočeského plutonu.[12] Podložní horniny tvoří na převážné části kontaktně metamorfované bazalty s vložkami kontaktně metamorfovaných tufů a tufitů.[3] Při západním okraji zahrady probíhá kontakt bazaltů s epidot-amfibolickými rohovci;[3] toto geologické rozhraní může být příčinou tamějšího lokálního zamokřování.[3]

FloraEditovat

 
Douglaska tisolistá
 
Chudenická douglaska zblízka

V roce 2010 bylo v zahradě evidováno 180 stromů a 149 ostatních dřevinných rostlin.[3] Celkem je zde zastoupeno 219 druhů a kultivarů severoamerických, evropských a asijských dřevin.[3] Podle původního areálu rozšíření patří 43 % dřevin do taxonů Severní Ameriky, 41 % do taxonů Evropy, 13 % do taxonů Asie a 3 % zůstala nezařazena.[3] 68 % stromů je listnatých a 32 % jehličnatých.[3] K věkovému zastoupení stromů: 76 % tvoří dospělí jedinci, 22 % dospívající a 2 % jsou přestárlí a odumírající.[3] Nejstarším a zároveň nejvzácnějším exemplářem je dnes douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která byla vysazena v roce 1842.[2] Podle posledního měření z května roku 2010 je výška stromu 34,8 m, obvod kmene 5,72 m a obvod koruny 68 m.[2] Jedná se o jeden ze tří nejstarších žijících exemplářů v kontinentální Evropě.[3] Douglaska tisolistá je jehličnatý strom, který dosahuje výšek okolo 50 metrů. Původně bychom douglasku našli v přímořských pohořích západní oblasti Severní Ameriky od Britské Kolumbie po Kalifornii.[13]

Další unikátem je stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida).[14] Tento druh pocházejíci ze Severní Ameriky má zajímavé květenství s drobnými kvítky obklopenými čtyřmi až šesti velkými zákrovními bílými listeny. Méně známý, ale také významný je liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera integrifolia), jediný jedinec svého druhu ve střední Evropě.[2] Dalšími zajímavými dřevinami jsou severoamerický zerav obrovský (Thuja plicata Lamb.), původní druh z výsadby v roce 1842, který dorůstá až 45 metrů, zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) také z doby založení zahrady, ořechovec plstnatý (Carya tomentosa), dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia), korkovník amurský (Phellodendron amurense), halézie karolínská (Halesia karolina), jochovec olšolistý (Clethra alnifolia) nebo smrk východní (Picea orientalis).[2]

FaunaEditovat

Vzhledem k charakteru památky se průzkumy v Americké zahradě donedávna nezaměřovaly na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Vyskytuje se zde osm až deset druhů netopýrů: netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr večerní (E. serotinus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr stromový (Nyctalus leisleri), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr černý (Barbastella barbastellus), Myotis mystacinusl brandtii a Plecotus aurituslaustriacus. Jejich přítomnost byla zjištěna pomocí ultrazvukové detekce a odchytu.[3]

OchranaEditovat

Americkou zahradu vlastní stát, hospodaří zde Lesy ČR, oficiální správu nad tímto chráněným územím vykonává AOPK ČR – Správa CHKO Český les.[2] Největší zásluha o udržování zahrady patří Občanskému sdružení OTISK. Pro zahradu byl nově vytvořen plán péče na léta 2013-2022. V zahradě se dvakrát ročně provádí sečení travního porostu, odklízí se spadlé větve, na podzim se shrabává a odváží opadané listí.[15][16] Jsou odtud odstraňovány invazivní druhy. Ošetřování stromů zahrnuje zdravotní i bezpečnostní řezy, instalaci stabilizačních vazeb a odstraňování nežádoucích jedinců nebo těch, kteří představují nebezpečí. [15][16]

 
Sezení u Americké zahrady

Zahradu ohrožuje několik faktorů, především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu.[17] Problémem je také nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady vzhledem k jejich ekologickým nárokům.[17] Byla prováděna mechanická likvidace ostružiníku, který sem pronikal z okolních lesních porostů, a chemická likvidace křídlatky.[15] Dále se zde pravidelně sází dřeviny, zatím naposled v roce 2010; nejnovějšími přírůstky jsou kalina severoamerická (Viburnum lentago), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa), bříza papírovitá (Betula papyrifera), bříza topololistá (Betula populifolia) a jabloň korunná (Malus coronaria).[15]

Je nutné provádět základní ošetření některých stromů zahrnující bezpečnostní, zdravotní, redukční a prosvětlovací řezy, v některých případech byly instalovány korunové vazby.[16] V roce 2010 se muselo vykácet 30 kusů jedle kavkazské z důvodu špatného zdravotního stavu,[15] v roce 2012 přibližně 18 odumírajících nebo uschlých stromů a kvůli redukci zastínění cílových dřevin arboreta.[15] Celá zahrada je obehnána plotem z drátěného pletiva upevněného k betonovým sloupům.[17] Vejít do ní umožňují dvě velké dřevěné brány postavené tak, aby pohledově bránily vstupu zvěři.[17] Vybrané dřeviny chrání prosté dřevěné ohradníky a kolem douglasky tisolisté je vybudován povalový chodník.[17] Základním dlouhodobým cílem je udržet reprezentativní soubor severoamerických dřevin s přiměřenou ekologickou valencí pro Českou republiku.[18]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. a b c d e f g Americká zahrada [online]. Otisk [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l Plán péče, s. 4.
  4. a b c d e Plán péče, s. 5.
  5. Prospekt sdružení OTISK
  6. časopis Živa 8/1960, str. 212
  7. Národní přírodní památka Americká zahrada [online]. Ochrana přírody a krajiny v České republice [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  8. a b c KACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Plzeň, 1997. 109 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Zdeňka Třeštíková. s. 90. Dále jen Kacerovská (1997).
  9. a b časopis Živa 3/1971, str. 96.
  10. a b Kacerovská (1997), s. 91.
  11. a b Plán péče, s. 6
  12. [1] www.geology.cz
  13. Kacerovská (1997), s. 106.
  14. Kacerovská (1997), s. 101.
  15. a b c d e f Plán péče, s. 10.
  16. a b c Plán péče, s. 11.
  17. a b c d e Plán péče, s. 9.
  18. Plán péče, s. 3.

LiteraturaEditovat

  • KACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Plzeň, 1997. 109 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Zdeňka Třeštíková.
  • Plán péče o NPP Am. zahrada [online]. Ministerstvo kultury ČSR, 1969-12-28, rev. 2012. 
  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. S. 320–325. 

Externí odkazyEditovat