Alfred von Fries-Skene
Alfred svobodný pán von Fries-Skene (německy Alfred Freiherr von Fries-Skene) (17. června 1870 Budva – 16. prosince 1947 Vídeň) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent práv působil od mládí ve státní správě, zastával nižší posty na několika rakouských ministerstvech. V letech 1912–1915 zastával funkci zemského prezidenta v Korutansku a nakonec byl v letech 1915–1918 místodržitelem v Terstu. Po rozpadu monarchie v roce 1918 žil v soukromí. Sňatkem se spříznil s bohatou podnikatelskou rodinou Skene a v roce 1909 byl povýšen na barona se jménem Fries-Skene.[1]
| JUDr. Alfred svobodný pán von Fries-Skene | |
|---|---|
 Alfred von Fries jako sekční šéf na ministerstvu obchodu (cca 1909) | |
| Místodržitel v Terstu a Přímoří | |
| Ve funkci: 1915 – 1918 | |
| Předchůdce | princ Konrad Hohenlohe |
| Nástupce | Alfonso Valerio |
| Zemský prezident v Korutansku | |
| Předchůdce | Robert Hein |
| Nástupce | Karl von Lodron-Laterano |
| Titul |  svobodný pán Fries-Skene (1909) |
| Ocenění | Řád Františka Josefa, Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Životopis
editovat
Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Korutanska, narodil se jako jediný c. k. generálmajora Otto Friese (1829–1917).[2] Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni a v roce 1892 vstoupil do státních služeb. Začínal jako konceptní praktikant u zemské vlády v Korutansku, později přešel k místodržitelství v Terstu. Mezitím absolvoval jednoroční dobrovolnou službu v armádě a v hodnosti poručíka horských myslivců byl přeložen do stavu záloh. Od roku 1894 působil na ministerstvu obchodu, poté na ministerstvu školství a od roku 1900 byl tajemníkem ministerské rady.[3] Následovala pozice sekčního rady pro námořnictvo na ministerstvu obchodu, kde byl později sekčním šéfem.[4] V roce 1909 v pozici sekčního šéfa přešel na ministerstvo vnitra.[5]
V letech 1912–1915 zastával funkci prezidenta zemské vlády v Korutansku se sídlem v Klagenfurtu.[6][7] Za první světové války byl jmenován místodržitelem v Terstu a Rakouském přímoří.[8][9] Oblast Terstu se snažil uchránit od válečných útrap a osobně přispíval na zásobování města potravinami, z titulu funkce místodržitele byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství. Terst opustil 31. října 1918 a vrátil se do Vídně, ve státní službě mu byla udělena dovolená, formálně byl penzionován až v roce 1922. Nějakou dobu se ještě snažil uplatnit v politice, ale po neúspěšném pokusu založit politickou stranu s členskou základnou z měšťanských vrstev na další veřejné aktivity rezignoval. Žil ve Vídni a podílel se na chodu průmyslových podniků spřízněné rodiny Skene.
Zemřel ve Vídni 16. prosince 1947 a byl pohřben v rodinné hrobce rodu Skene na prestižním místě v arkádách vídeňského Centrálního hřbitova.[10]
Rodina
editovatOženil se ve Vídni v roce 1899 s Lucy Skene (1878–1948) z bohaté brněnské podnikatelské rodiny,[11] dcerou Alfreda Skene (1849–1917).[12] Lucy se za první světové války angažovala v charitě, v Přímoří byla prezidentkou Červeného kříže a předsedkyní Sdružení pro válečné sirotky.[13] Manželství zůstalo bezdětné, Lucy je pohřbena také v rodinné hrobce rodu Skene.
Švagr Alfred III. Skene (1874–1946) pokračoval v rodinných podnikatelských aktivitách na Moravě a v Rakousku, kromě toho vlastnil velkostatek Pavlovice a byl také poslancem moravského zemského sněmu.[14] Další švagr Franz Kuhn von Kuhnenfeld (1863–1934) byl c. k. polním podmaršálem a synem bývalého ministra války Franze Kuhna.
Tituly a ocenění
editovatOd narození užíval šlechtický titul rytíře, který rodině náležel od 17. století. V roce 1909 získal nárok na spojení svého jména s příjmením manželky a zároveň byl povýšen na svobodného pána (Freiherr von Fries-Skene).[15][16] Jako zemský prezident v Korutansku obdržel v roce 1912 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[17] Během první světové války byl mimo aktivní službu v armádě povýšen do hodnosti [[major]ra v záloze. Vzhledem ke svému dlouholetému působení ve vysokých státních funkcích získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí. Obdržel čestné občanství v Klagenfurtu a několika dalších městech v Korutansku a Přímoří.[18]
Rakousko-Uhersko
editovat
velkokříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1916)
Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915)
Řád železné koruny II. třídy (1911)
rytířský kříž Leopoldova řádu (1906)
rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
.png){kind=small}
.svg){kind=small}
Zahraničí
editovat
velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
komandér Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát)
Železný kříž II. třídy (Německo)
velkokříž Královského řádu za občanské zásluhy (Bulharsko)
rytíř Řádu Isabely Katolické (Španělsko)
velkodůstojník Řádu rumunské koruny (Rumunsko)
Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko)
komandér Leopoldova řádu (Belgie)
Řád červené orlice II. třídy (Německo)
Řád lva a slunce II. třídy (Persie)
.svg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 169–170, 387 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Alfred von Fries-Skene na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 300 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 384 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 350 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Korutansku na webu worldstatesmen.org dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 671 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Rakouském přímoří na webu worldstatesmen.org dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 701 dostupné online
- ↑ Alfred von Fries-Skene na webu findagrave dostupné online
- ↑ MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita Ostrava, 2003; s. 442–444 ISBN 80-7042-612-8
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2023; Praha, 2015; s. 418–421 ISBN 978-80-905324-5-
- ↑ Lucy Fries-Skene na webu Frauen in Bewegung dostupné online
- ↑ MALÍŘ, Jiří: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 623–624 ISBN 978-80-7325-272-4
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1915; Gotha, 1915; s. 259–260 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nobilitace žen v Rakouském císařství in: Historik na Moravě; Matice moravská Brno, 2009; s. 665–666 ISBN 978-80-86488-57-8
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alfreda von Fries-Skene in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 739 dostupné online
Externí odkazy
editovat- Biografie Alfreda von Fries-Skene na webu Rakouského státního archivu dostupné online
- Alfred von Fries-Skene in: Österreichisches Biographisches Lexikon
- Alfred von Fries-Skene na webu Slovenska biografija