Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst

rakouský politik

Konrad Maria Eusebius princ zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (16. prosinec 1863 Vídeň21. prosinec 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko) byl rakouský šlechtic a politik. Původně působil ve státní správě, mimo jiné několik let v Čechách, v roce 1906 krátce ministerský předseda Předlitavska (vláda Konrada Hohenloheho). Nejdéle zastával úřad místodržitele v Terstu (1904–1915). Za první světové války byl znovu členem vlády jako ministr vnitra (1915–1916). Před zánikem monarchie byl nejvyšším hofmistrem císaře Karla I.

Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
Carl Pietzner - Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, 1915.jpg
Nejvyšší císařský hofmistr
Ve funkci:
7. února 1917 – 9. května 1918
PanovníkKarel I.
PředchůdceAlfred Montenuovo
NástupceLeopold Berchtold
Rakouský ministr vnitra
Ve funkci:
30. listopadu 1915 – 21. října 1916
Předseda vládyKarl von Stürgkh
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Heinold
NástupceErwin von Schwartzenau
Ve funkci:
2. května 1906 – 2. června 1906
Předseda vládyKonrad Hohenlohe (zároveň )
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceArtur Bylandt-Rheidt
NástupceRichard von Bienerth
Rakouský ministerský předseda
Ve funkci:
2. května 1906 – 2. června 1906
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdcePaul Gautsch
NástupceMax Wladimir von Beck
Místodržitel v Rakouském přímoří
Ve funkci:
1. října 1904 – 3. února 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceLeopold Goëss
NástupceAlfred Fries-Skene
Zemský prezident v Bukovině
Ve funkci:
3. dubna 1903 – 6. října 1904
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFriedrich Bourguignon von Baumberg
NástupceOktavian Regner von Bleyleben

Narození16. prosince 1863
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. prosince 1918 (ve věku 55 let)
Kammern im Liesingtal
RakouskoRakousko Rakousko
ChoťFrantiška Schönborn-Buchheim
RodičeKonstantin zu Hohenlohe-Schillingsfürst a Princess Marie zu Sayn-Wittgenstein
DětiFrantiška z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
Marie zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
PříbuzníGottfried zu Hohenlohe-Schillingsfürst (sourozenec)
Ferdinand Habsbursko-Lotrinský[1] a Jindřich Karel Maria Habsbursko-Lotrinský[1] (vnoučata)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik a ekonom
CommonsKonrad zu Hohenlohe-Schillingsfürst
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

 
Princ Konrad Hohenlohe (1903)

Pocházel z významné německé rodiny Hohenlohe, patřil k linii Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, která se usadila v habsburské monarchii. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn c. k. generála kavalerie a císařského nejvyššího hofmistra prince Konstantina Hohenlohe (1828–1896), matka Marie Paulina (1837–1920) náležela k německé knížecí rodině Sayn-Wittgenstein. Konrad po maturitě na prestižním gymnáziu studoval práva na Vídeňské univerzitě (1883–1887) a v roce 1887 byl jmenován c. k. komořím. Od roku 1888 působil jako státní úředník, nejprve u zemské vlády v Salzburgu, v roce 1889 přešel na české místodržitelství a v letech 1890–1892 byl okresním komisařem v Praze na Smíchově. Po roce 1892 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni a v letech 1894–1898 byl okresním hejtmanem v Teplicích. Již v této době byl známý pro své demokratické postoje a díky zájmu o problematiku sociálního postavení dělníků dostal přezdívku rudý princ. S titulem místodržitelského rady byl od roku 1898 znovu na ministerstvu vnitra a od roku 1900 působil u místodržitelství ve Štýrském Hradci. V roce 1902 obdržel titul dvorního rady a v letech 1903–1904 byl zemským prezidentem v Bukovině. V letech 1904–1906 byl místodržitelem v Terstu a v roce 1905 byl jmenován c. k. tajným radou.

Po předchozím úspěšném působení ve státních úřadech byl 2. května 1906 jmenován rakouským ministerským předsedou, zároveň vedl ministerstvo vnitra. Nepodařilo se mu prosadit volební reformu a odstoupil z funkce již 29. května, formálně byl zproštěn úřadu 2. června. Vrátil se do Terstu, kde znovu až do roku 1915 zastával úřad místodržitele. V roce 1908 obdržel za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu. Na začátku první světové války se vrátil do Vídně, kde byl v únoru 1915 jmenován prezidentem Nejvyššího účetního dvora. V hodnosti rytmistra rakouské zeměbrany se na jaře 1915 zúčastnil tažení na ruské frontě, později byl povýšen na majora. Ve Stürgkhově kabinetu se stal znovu členem vlády a od listopadu 1915 do října 1916 byl rakouským ministrem vnitra. Po odchodu z vlády byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny (1916). Svou kariéru završil funkcí nejvyššího hofmistra císařského dvora, kterou zastával od února 1917 do května 1918. V roce 1917 získal Řád zlatého rouna a nakonec byl v roce 1918 dekorován velkokřížem uherského Řádu sv. Štěpána.

RodinaEditovat

V roce 1888 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Schönborn-Buchheimovou (1866–1937) z německé šlechtické rodiny usazené v Čechách. Tímto sňatkem se stal mimo jiné švagrem knížete Maxmiliána Egona Fürstenberga nebo vzdáleného příbuzného prince Gottfrieda Hohenlohe z linie Hohenlohe-Langenburg. Z jejich manželství pocházelo šest dětí, čtyři synové a dvě dcery. Mladší dcera Františka (1897–1989) se v roce 1917 provdala za arcivévodu Maxmiliána (1895–1952), mladšího bratra císaře Karla I.

Konradův mladší bratr Gottfried (1867–1932) sloužil v rakouské armádě, zároveň byl diplomatem a v letech 1914–1918 posledním rakousko-uherským velvyslancem v Německu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předseda vlády Předlitavska
Předchůdce:
Paul Gautsch von Frankenthurn
1906
Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
Nástupce:
Max Wladimir von Beck