Otevřít hlavní menu

Alexovice

část města Ivančice v okrese Brno-venkov

Alexovice jsou vesnice, část města Ivančice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Boskovické brázdě. Žije zde 537[1] obyvatel.

Alexovice
Tovární ulice v Alexovicích
Tovární ulice v Alexovicích
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 537 (2011)[1] (e)
Domů 192
Lokalita
PSČ 664 91
Obec Ivančice
Okres Brno-venkov
Historická země Morava
Katastrální území Alexovice (2,10 km²)
Zeměpisné souřadnice
Alexovice
Alexovice
Další údaje
Kód části obce 55824
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

O vzniku Alexovic neexistují žádné písemné zprávy, vesnice je však určitě mladší než sousední Němčice, z jejichž katastru byly vyčleněny. Zakladatelem Alexovic byl nejspíše zeman Alexa, ale ani o jeho původu nejsou v historických pramenech zprávy. První písemná zmínka o Alexovicích pochází z roku 1533, kdy Jan z Lipé Alexovice prodal, po čtyřiceti letech je však opět získal zpět.

V roce 1526 se na Moravu přistěhovala sekta novokřtěnců (jinak toufarů nebo habánů), která byla v německých zemích pronásledována. Část se jich usadila i v Alexovicích. Tam měli v užívání hospodářská stavení bývalé tvrze a rozvinuli v nich významnou řemeslnou výrobu. Vyznali se i v lékařství a jejich služeb využíval také Karel starší ze Žerotína. Habánská komunita byla bohatou obcí, z níž měla užitek také vrchnost. Ke konci své existence čítala komunita okolo 400 dospělých osob. Patrně měli i svou vlastní školu. Po bitvě na Bílé hoře skončila náboženská tolerance a nová vrchnost – Lichtenštejnové – začali prosazovat katolictví. Na podzim roku 1622 museli habáni odevzdat majetek a do čtyř týdnů se vystěhovat. Někteří habáni se pokusili přizpůsobit se novým poměrům, ale v roce 1628 vyšlo nařízení, které habány vypudilo z Alexovic úplně. Po jejich odchodu nastal velký úpadek obce, proto tu Lichtenštejnové zřídili papírnu, která fungovala až do roku 1839, kdy ji téměř zničily povodně.

Dále je historie Alexovic spojena s textilní výrobou, která tu začala už na počátku čtyřicátých let 19. století. S touto tradicí v Alexovicích začal syn brněnského továrníka Filipa Wiliama Skena Alfred (starosta Brna v letech 18641866). Kromě rozvoje textilního průmyslu se zasloužil i o zvelebení obce a jejího okolí – dal například vybudovat novou, novogotickou kapli. Avšak období, kdy on a později i jeho syn Louis Skene v Alexovicích působil, se vyznačovalo násilnou germanizací – v roce 1900, kdy měly Alexovice 227 obyvatel, se k německé národnosti hlásila více než polovina z nich. Ale poté, co přenechal Louis Skene továrnu svému společníkovi Alfredu Placzkovi (1913) bylo ze 365 obyvatel obce 326 Čechů, 38 Němců a jeden Polák (podle sčítání lidu z roku 1921). Alexovice zřejmě nikdy neměly vlastní školu.[zdroj?]

Od roku 1949 jsou Alexovice součástí Ivančic.[2]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
307 268 256 227 329 365 466 568 605 554 524 514 568 537

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Ivančice, s. 287. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Město Ivančice

Ivančice (k. ú. Ivančice – zahrnuta židovská čtvrť • k. ú. Kounické Předměstí) • Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) • Alexovice • Letkovice • Řeznovice • Hrubšice • Budkovice