Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Je zvána matkou králů – čtyři z jejích synů se stalo králi a její dcery byly svými manželskými svazky spojeny s většinou tehdy panujících evropských dynastií.
| Alžběta Habsburská | |
| Královna polská a velkokněžna litevská | |
 Alžběta Habsburská portrét z období let 1579–1587 | |
| Doba vlády | 1454–1492 |
|---|---|
| Manžel | Kazimír IV. Jagellonský |
| Narození |
1436 Vídeň |
| Úmrtí |
30. srpna 1505 Krakov |
| Pohřbena | Wawel |
| Předchůdce | Sofie Litevská |
| Následník | Helena Moskevská |
| Potomci |
Vladislav Hedvika Sv. Kazimír Jan I. Olbracht Alexandr Žofie Alžběta Zikmund I. Starý Frederyk Alžběta Anna Barbora Alžběta |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Albrecht II. Habsburský |
| Matka | Alžběta Lucemburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Osiřelá princezna Alžběta se provdala roku 1454 za Jagellonce Kazimíra IV., který se po smrti jejího bratra Ladislava Pohrobka († 1457) snažil prosadit Alžbětiny dědické nároky na českou a uherskou korunu. Alžběta porodila svému choti třináct dětí (dvě z nich zemřely v útlém věku), z toho šest synů: pozdějšího českého a uherského krále Vladislava, předčasně zesnulého Kazimíra, který byl později kanonizován, pozdějšího polského krále Jana Olbrachta, litevského velkoknížete a polského krále Alexandra, litevského velkoknížete a polského krále Zikmunda a Frederyka, který si zvolil církevní dráhu a stal se kardinálem.
Rodiče usilovali o to, aby čtyři z jejich synů zaujali královské trůny v Krakově, Praze a Budíně a velkoknížecí stolec ve Vilně. Tento plán se narušil, když český král Vladislav začal navzdory jejich vůli vládnout také v Uhrách. Alžbětina dcera Žofie Jagellonská se provdala za ansbašsko-bayreuthského markraběte z francké větve rodu Hohenzollernů a její syn Albrecht se roku 1510 stal velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. Další dcera Anna Jagellonská se provdala za Bohuslava X. Pomořanského.
Alžběta byla pohřbena v krakovské katedrále v kapli sv. Kříže. V roce 1973 z iniciativy arcibiskupa metropolity Karola Wojtyły byl její hrob otevřen a proveden výzkum, který vědcům dovolil rekonstruovat přibližnou podobu královny. Její nový pohřeb se konal 17. října 1973.
PotomciEditovat
- Vladislav Jagellonský (1456–1516), král český a uherský
- Hedvika (1457–1502) ∞ 1475 Jiří Bohatý (1455–1503)
- Sv. Kazimír (1458–1484)
- Jan I. Olbracht (1459–1501), kníže hlohovský a král polský
- Alexandr (1461–1506), král polský a velkokníže litevský
- Žofie (1464–1512) ∞ 1479 Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský (1460–1536)
- Alžběta (1465–1466)
- Zikmund I. Starý (1467–1548), kníže hlohovský, král polský a velkokníže litevský
- Frederyk (1468–1503), arcibiskup hnězdenský
- Alžběta (1472– po 1480)
- Anna (1476–1503) ∞ 1491 Bohuslav X. Pomořanský (1454–1523)
- Barbora (1478–1534) ∞ 1496 Jiří Saský (1471–1539)
- Alžběta (1483–1517) ∞ 1515 Fridrich II. Lehnický (1480–1547)
Vývod z předkůEditovat
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 49–50.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Habsburská ve Wikimedia Commons
Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |
Litevská velkokněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |