Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Je zvána matkou králů – čtyři z jejích synů se stali králi a její dcery byly svými manželskými svazky spojeny s většinou tehdy panujících evropských dynastií.
| Alžběta Habsburská | |
|---|---|
| Královna polská a velkokněžna litevská | |
 Alžběta Habsburská portrét z období let 1579–1587 | |
| Doba vlády | 1454–1492 |
| Narození | 1436 Vídeň |
| Úmrtí | 30. srpna 1505 Krakov |
| Pohřbena | Wawel |
| Předchůdce | Sofie Litevská |
| Nástupce | Helena Moskevská |
| Manžel | Kazimír IV. Jagellonský |
| Potomci | Vladislav Hedvika Sv. Kazimír Jan I. Olbracht Alexandr Žofie Alžběta Zikmund I. Starý Frederyk Alžběta Anna Barbora Alžběta |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Albrecht II. Habsburský |
| Matka | Alžběta Lucemburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Osiřelá princezna Alžběta se provdala roku 1454 za Jagellonce Kazimíra IV., který se po smrti jejího bratra Ladislava Pohrobka († 1457) snažil prosadit Alžbětiny dědické nároky na českou a uherskou korunu. Alžběta porodila svému choti třináct dětí (dvě z nich zemřely v útlém věku), z toho šest synů: pozdějšího českého a uherského krále Vladislava, předčasně zesnulého Kazimíra, který byl později kanonizován, pozdějšího polského krále Jana Olbrachta, litevského velkoknížete a polského krále Alexandra, litevského velkoknížete a polského krále Zikmunda a Frederyka, který si zvolil církevní dráhu a stal se kardinálem.
Rodiče usilovali o to, aby čtyři z jejich synů zaujali královské trůny v Krakově, Praze a Budíně a velkoknížecí stolec ve Vilně. Tento plán se narušil, když český král Vladislav začal navzdory jejich vůli vládnout také v Uhrách. Alžbětina dcera Žofie Jagellonská se provdala za ansbašsko-bayreuthského markraběte z francké větve rodu Hohenzollernů a její syn Albrecht se roku 1510 stal velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. Další dcera Anna Jagellonská se provdala za Bohuslava X. Pomořanského.
Alžběta byla pohřbena v krakovské katedrále v kapli sv. Kříže. V roce 1973 z iniciativy arcibiskupa metropolity Karola Wojtyły byl její hrob otevřen a proveden výzkum, který vědcům dovolil rekonstruovat přibližnou podobu královny. Její nový pohřeb se konal 17. října 1973.
Potomci editovat
- Vladislav Jagellonský (1. března 1456 – 13. března 1516), král český a uherský,
- ⚭ 1476 Barbora Braniborská (30. května 1464 – 4. září 1515)
- ⚭ 1491 Beatrix Neapolská (16. listopadu 1457 – 23. září 1508)
- ⚭ 1502 Anna z Foix a Candale (1484 – 26. července 1506)
- Hedvika Jagellonská (21. září 1457 – 18. února 1502), ⚭ 1475 Jiří Bohatý (15. srpna 1455 – 1. prosince 1503)
- Sv. Kazimír (3. října 1458 – 4. března 1484)
- Jan I. Olbracht (27. prosince 1459 – 17. června 1501), kníže hlohovský a král polský od roku 1492 až do své smrti, svobodný a bezdětný
- Alexandr (5. srpna 1461 – 19. srpna 1506), velkokníže litevský a polský král od roku 1501 až do své smrti, ⚭ 1495 Helena Moskevská (19. května 1476 – 20. ledna 1513)
- Žofie (4. května 1464 – 5. října 1512), ⚭ 1479 Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský (8. května 1460 – 4. dubna 1536)
- Alžběta (9. května 1465 – 9. května 1466)
- Zikmund I. Starý (1. ledna 1467 – 1. dubna 1548), kníže hlohovský, velkokníže litevský a král polský od roku 1506 až do své smrti,
- ⚭ 1512 Barbora Zápolská (1495 – 2. října 1515)
- ⚭ 1517 Bona Sforzová (2. února 1494 – 19. listopadu 1557), lombardská vévodkyně
- Frederyk (27. dubna 1468 – 14. března 1503), arcibiskup hnězdenský
- Alžběta (13. května 1472 – po r. 1480)
- Anna (12. března 1476 – 12. srpna 1503), ⚭ 1491 Bohuslav X. Pomořanský (3. června 1454 – 5. října 1523), vévoda pomořanský
- Barbora (15. července 1478 – 15. února 1534), ⚭ 1496 Jiří Saský (27. srpna 1471 – 17. dubna 1539), vévoda saský
- Alžběta (13. listopadu 1483 – 16. února 1517), ⚭ 1515 Fridrich II. Lehnický (14. února 1480 – 18. září 1547), lehnický a břežský kníže
Vývod z předků editovat
| Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
| Albrecht III. Habsburský | ||||||||||||
| Johana z Pfirtu | ||||||||||||
| Albrecht IV. Rakouský | ||||||||||||
| Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
| Beatrix Norimberská | ||||||||||||
| Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
| Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
| Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
| Albrecht I. Bavorský | ||||||||||||
| Markéta II. Henegavská | ||||||||||||
| Johana Žofie Bavorská | ||||||||||||
| Ludvík I. Břežský | ||||||||||||
| Markéta Břežská | ||||||||||||
| Anežka Hlohovská | ||||||||||||
| 'Alžběta Habsburská' | ||||||||||||
| Jan Lucemburský | ||||||||||||
| Karel IV. | ||||||||||||
| Eliška Přemyslovna | ||||||||||||
| Zikmund Lucemburský | ||||||||||||
| Bohuslav V. Pomořanský | ||||||||||||
| Alžběta Pomořanská | ||||||||||||
| Alžběta Piastovna | ||||||||||||
| Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
| Herman I. Celjský | ||||||||||||
| Herman II. Celjský | ||||||||||||
| Kateřina Bosenská | ||||||||||||
| Barbora Celjská | ||||||||||||
| Jindřich VII. ze Schaunbergu | ||||||||||||
| Anna ze Schaunbergu | ||||||||||||
| Uršula Gorická | ||||||||||||
Odkazy editovat
Literatura editovat
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 49–50.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Habsburská na Wikimedia Commons - Seznam prací o Alžbětě Habsburské v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |
Litevská velkokněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sofie Litevská |
1454–1492 Alžběta Habsburská (1436–1505) |
Nástupce: Helena Moskevská |
