Agamovití
Agamovití (Agamidae) jsou početná čeleď středně velkých ještěrů. Rozšíření byli již v období druhohor, koncem křídové periody.[1]
 Agamovití | |
 agama osadní (Agama agama) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
plazi (Reptilia) |
| Řád |
šupinatí (Squamata) |
| Podřád |
ještěři (Sauria) |
| Čeleď |
agamovití (Agamidae) Fitzinger, 1826 |
| Podčeledi | |
| |
| Sesterská skupina | |
| chameleonovití (Chamaeleonidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
CharakteristikaEditovat
Dorůstají délky 10 až 120 cm a vyskytují se v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie i jihovýchodní Evropy. Největší zastoupení mají v Asii, kde také dosáhly největší rozmanitosti typů. Většinou se jedná o čilé, výrazně denní ještěry s velkou kulatou hlavou a dobře vyvinutými končetinami. V tlamce najdeme zuby akrodontního typu, pouze u některých druhů se v přední části tlamky objevují i pleurodontní zuby. Většina agam se vyznačuje dlouhým, nelámavým ocasem, některé z nich, např. trnorepové rodů Uromastyx a Xenagama mají ocasy krátké, tlusté a ozbrojené silnými ostny. Mnohé agamy mají nápadně pestré zbarvení, u většiny druhů na těle najdeme různé laloky, límce, růžky, ostny nebo hřebeny. Agamy jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají, šplhají nebo hrabou. Živí se hlavně hmyzem, některé žerou drobné obratlovce nebo jsou částečně býložravé, např. trnorepové nebo agama motýlí. Největší druhy – např. agama kočinčinská a agama molucká – dosahují délky až 1 m.[2]
EkologieEditovat
Mnoho druhů agam se nápadně podobá americkým leguánům, což je výsledkem konvergentní evoluce. Agamy obsadily širokou škálu biotopů od pouští (např. moloch ostnitý, trnorepové, agamky rodu Phrynocephalus) přes stepi a polopouště (např. agama osadní, límcová, vousatá) až po tropické deštné lesy, např. agamy rodů Calotes, Acantosaura, Fonocephalus). Některé druhy, např. agama kavkazská nebo himílajská, stoupají až do výšky 4000 m n. m., jiné, např. agama motýlí, se přizpůsobily ťivotu v norách, existují i obojživelné druhy, např. příslušníci rodu Hydrosaurus. Mnohé druhy agam dokážou dočasně běžet po zadních končetinách, což je adaptace získaná postupnou evolucí.[3]
Celkem je známo asi 370 druhů ve 34 rodech.[2] Žijí v různých biotopech: v pralesích, v pouštích i ve vysokohorském prostředí. Většinou snášejí vejce, ale některé druhy, např. z rodu Cophotis, jsou vejcoživorodé.
Mají-li české jméno, pak rodové jméno je nejčastěji agama; dalšími rody jsou trnorep (Uromastyx sp.), trnoještěr (Acanthosaura sp.), lepoještěr (Calotes sp.), moloch (Moloch sp.) nebo dráček (Draco sp.).
SystematikaEditovat
- Acanthocercus
- Acanthosaura
- zástupce: Acanthosaura capra – trnoještěr kozí
- Agama
- zástupce: Agama agama – agama osadní
- Amphibolurus
- Aphaniotis
- Brachysaura
- Bronchocela
- Bufoniceps
- Caimanops
- Calotes
- zástupce: Calotes versicolor – Lepoještěr pestrý
- Ceratophora
- Chelosania
- Chlamydosaurus
- zástupce: Chlamydosaurus kingii – Agama límcová
- Cophotis
- zástupce: Cophotis ceylanica – agama živorodá
- Coryphophylax
- Cryptagama
- Ctenophorus
- Dendragama
- Diporiphora
- Draco
- zástupce: Draco volans – dráček létavý
- Gonocephalus
- zástupce: Gonocephalus grandis – drakoun velký
- Harpesaurus
- zástupce: Harpesaurus beckari – rohoještěr Beckarův
- Hydrosaurus
- zástupce: Hydrousaurus amboinensis – agama molucká
- Hypsicalotes
- Hypsilurus
- Japalura
- zástupce: Japalura splendida – agama bojovná
- Laudakia
- zástupce: Laudakia stelio – agama hardúm
- Leiolepis
- zástupce: Leiolepis belliana – agama motýlí
- Lophocalotes
- Lophognathus
- Lyriocephalus
- Mictopholis
- Moloch
- zástupce: Moloch horridus – moloch ostnitý
- Oreodeira
- Oriocalotes
- Otocryptis
- Phoxophrys
- Phrynocephalus
- zástupce: Phrynocephalus mystaceus – agamka písečná
- Physignathus
- zástupce: Physignathus cocincinus – agama kočinčínská
- Pogona
- zástupce: Pogona barbata – agama vousatá
- Pseudocalotes
- Pseudotrapelus
- zástupce: Pseudotrapelus sinaicola – agamka sinajská
- Psammophilus
- Ptyctolaemus
- Rankinia
- Salea
- Sitana
- zástupce: Sitana ponticeriana – agamka laločnatá
- Trapelus
- zástupce: Trapelus sanguinolentus – agama stepní
- Tympanocryptis
- Uromastyx
- zástupce: Uromastyx acantinurus – trnorep skalní
- Xenagama
- zástupce: Xenagama taylori – trnorep Taylorův
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ V. R. Alifanov (2020). A new lizard (Agamidae, Iguania) from the Late Paleocene of southern Mongolia. Paleontological Journal, 54(4): 89-92. doi: 10.31857/S0031031X20040030
- ↑ a b Profil taxonu, agamovití [online]. Biolib.cz [cit. 2012-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Christofer J. Clemente & Nicholas C. Wu (2018). Body and tail-assisted pitch control facilitates bipedal locomotion in Australian agamid lizards. Journal of the Royal Society Interface 15(146): 20180276. doi: 10.1098/rsif.2018.0276
LiteraturaEditovat
- GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.
Externí odkazyEditovat
Slovníkové heslo agama ve Wikislovníku
Taxon Agamidae ve Wikidruzích
Encyklopedické heslo Agamy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
