Otevřít hlavní menu

Adolf Vojta-Jurný (19. dubna 1893 Rakovník[1]10. listopadu 1957 Benešov), byl český divadelní a filmový herec.

Adolf Vojta-Jurný
Narození 19. dubna 1893
Rakovník
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. listopadu 1957 (ve věku 64 let)
Benešov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Aktivní roky 1919-1957
Příbuzní Jaroslav Vojta a Hermína Vojtová (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob hereckého rodu Vojta-Jurný na Olšanských hřbitovech

Příbuzenstvo
matka Amálie Vojtová
otec Alois Vojta-Jurný
bratr Jaroslav Vojta
sestra Hermína Vojtová

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Rakovníku herci Aloisi Vojtovi-Jurnému a jeho ženě Amálii roz. Němečkové. Matka po několika dnech po jeho narození zemřela[2], a tak vyrůstal s otcem a sourozenci. V roce 1905 se rodina usadila v Praze a v následujícím roce mladý Adolf ztratil i otce, který v důsledku zhoubné choroby spáchal sebevraždu. Následně se vyučil na Smíchově uměleckému zámečnictví. Za Rakousko-Uherska sloužil u námořnictva a odbýval si vojenskou službu jako námořník v Pulji. Poté pracoval nějaký čas v plzeňských Škodových závodech, kde se seznámil s Jaroslavem Průchou, který jej inspiroval k herecké práci.

Po skončení 1. světové války bydlel v Blovicích, kde v letech 1919–1921 účinkoval v tamním ochotnickém spolku a přírodním jevišti na Dubí. V letech 1921-1925 prošel několika kočovnými divadelním společnostmi, na jednu sezonu nastoupil do Slovenského národního divadla v Bratislavě a další rok působil v Plzni. Z let 1926-1941 není známo jeho divadelní působení. V letech 1941-1948 hrál v činohře a operetě v divadle na Kladně, v letech 1948-1951 ve Slaném a jevištní kariéru ukončil v Městském oblastním divadle v Benešově, kde působil v letech 1951-1957. Stejně jako na divadelních prknech, tak i ve filmu stál zcela ve stínu svého úspěšnějšího bratra Jaroslava.

Své vrcholné herecké umění předvedl v divadelních inscenacích, např. v Mahenově dramatické hře Jánošík, v Jiráskově divadelní hře Lucerna nebo Šubertově dramatu Jan Výrava.

K filmové práci se dostal až těsně před koncem svého života jako završení herecké dráhy. Debutoval v roce 1952 pod režií Karla Steklého jako předseda poslanecké sněmovny František Tomášek v dramatu Anna Proletářka podle stejnojmenného románu Ivana Olbrachta. V roce 1954 se mihl v epizodní roli starého českého venkovana s plnovousem ve filmu režiséra Otakar Vávry Jan Hus. V roce 1955 ztvárnil roli husitského hejtmana Kuneše ve filmu Otakara Vávry Jan Žižka a o rok později ztvárnil stejnou postavu ve filmu Proti Všem. Právě ve Vávrově Husitské Trilogii se na plátně Adolf Vojta–Jurný setkal i se svým bratrem Jaroslavem a sestrou Hermínou. Adolf Vojta-Jurný ojediněle spolupracoval i s rozhlasem.

Adolf Vojta–Jurný zemřel 10. listopadu 1957 v Benešově ve věku šedesáti čtyř let. Pohřben je s otcem, bratrem i sestrou, švagrovou a dalšími členy rodiny na pražských Olšanských hřbitovech.

OdkazyEditovat