Souprava metra 81-71
81–71 je typ sovětských souprav metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě u Moskvy. Tento typ byl vyvinut zejména na základě požadavků pražského dopravního podniku, ale byl dodáván i do ostatních socialistických států sdružených v RVHP.
| Souprava metra 81-71 | |
|---|---|
 Souprava typu 81-71 v depu Hostivař v Praze | |
| Typ | 81-71 |
| Jednotné označení (SSSR) | 81-717, 81-714 |
| Základní údaje (jeden vůz) | |
| Výrobce | Mytiščinský strojírenský závod |
| Výroba v letech | 1976–dosud |
| Období provozu | 1976–dosud |
| Hmotnost a rozměry (jeden vůz) | |
| Rozchod | 1 435 mm 1 520 mm |
| Parametry pohonu (jeden vůz) | |
| Napájecí soustava | 750 V ss |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Praze jsou tyto vozy v provozu od roku 1978, od roku 2009 ale již pouze v modernizovaném provedení 81-71M.[1]
Označení vozů soupravy Editovat
Soupravu tvoří dva typy vozů. Jednak jde o řídící vůz typu 81-717 a dále o vložený vůz typu 81-714. Vozy pro moskevské metro měly označení 81-717 a 81-714, zatímco exportní verze byly doplněny dalším číslem: vozidla pro Prahu měla označení 81-717.1 a 81-714.1, pro budapešťské metro označení 81-717.2 a 81-714.2, dále 81-717.3/714.3 pro Varšavu a 81-717.4/714.4 pro Sofii. V roce 1987 byla zahájena výroba lehce vylepšených vozidel 81-717.5/714.5, které měly oproti původním například lépe řešenou pasivní protipožární ochranu v podobně efektivnější izolace elektrických vodičů a další menší úpravy. Byly vyrobeny i exportní vozy této modifikace (pro Varšavu a Sofii pouze v této novější podobě), ale do jejich číselného označení se tato změna neprojevila.
V Sovětském svazu a později Rusku byly vozy typu 81-71 označovány pracovníky metra a fanoušky pod přezdívkou "Номерной" (/„Nomernoj“/), tedy "Očíslovaný", protože se jednalo o vůbec první vozy s továrním číselným značením oproti dříve zavedeným písmenům. Číslovka 81 je standardizovaným sovětským/ruským označením pro výrobek typu kolejového vozidla metra. První číslice 7 napovídá, že daný typ pochází z továrny v Mytišči (nyní Metrovagonmaš). Další číslice jsou přímo vázané na daný typ vozidla.
Vznik a vývoj Editovat
Vývoj nového typu metra pro Moskvu (a samozřejmě i další města tehdejšího východního bloku) začal roku 1976. Poprvé zde byly, na rozdíl od ostatních předešlých souprav (výjimku tvoří souprava metra I, která nebyla vyráběna sériově), rozlišeny čelní a vložené vozy. Hlavním důvodem byla jednak úspora vybavení, nutná pro řízení vlaků, jednak snaha zvýšit přepravní kapacitu jednotlivých vagónů. Vyměněno bylo elektrické zařízení, zvýšila se přepravní rychlost i cestovní komfort; stará světla nahradily výkonnější zářivky. Oproti vlakům složeným z vozů typu E se dosáhlo úspory ve spotřebě energie o 5–6 %. Technicky je možné spojit čelní a vložené vozy až do osmivozové soupravy, což je maximum, které je v Moskvě využíváno.
Experimentální souprava byla vypravena na linku Kolcevaja v Moskvě a opatřena zajímavým nátěrem; každý z vagónů měl jinou barvu (později byl vyměněn za standardní tmavomodrý u všech vozů). Nově byl strojvedoucímu k dispozici i pomocník; obsluha tedy byla dvoučlenná.
Do výroby se dostaly vlaky typu 81-71 v roce 1977, o rok později se objevily i v Praze. Poprvé v historii Vagonmaše nedostal nový typ soupravy písmenné označení (předchozí typy vlaků nesly písmena A, B, V, G, D, E a I). Od roku 1980 výroba těchto souprav probíhala také v petrohradském závodě I. E. Jegorova.
O dalších sedm let později pak došlo k několika modifikacím, hlavně co se týče protipožární bezpečnosti; označení vozů se tak změnilo na 81-717.5 a 81-714.5. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány do Prahy v roce 1990; v SSSR a později Rusku se však vyráběly i nadále.
Nově vyráběným soupravám se v roce 1993 zmodernizovalo jejich vybavení, hlavně co se zabezpečení a motorů týče. Místo lavic s koženkovým potahem se také objevily dělené sedačky, stále však v podélném uspořádání. Přibyly také další čtyři světlomety na přední stranu čelních vozů. Tyto nejnovější soupravy jsou již označovány jako 81-717.5М či 81-714.5М.
Výskyt Editovat
Soupravy metra typů 81-71 či jejich modifikace byly dodávány do následujících měst: Moskva, Petrohrad, Kyjev, Baku, Tbilisi, Novosibirsk, Minsk, Dnipro, Samara, Charkov, Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg, Praha (1978–1991; 204 čelních vozů 81-717.1 a 303 vložených vozů 81-714.1[2]), Varšava, Budapešť, Sofie, Jerevan a Taškent.
V Praze byl jejich provoz zahájen v roce 1978, provoz souprav v původním provedení byl ukončen 2. července 2009. Čelní vůz č. 2374 je od roku 2010 umístěn v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy si ponechal pětivozovou soupravu č. 2159+2213+2429+2637+2504 pro historické jízdy a jiné výjimečné příležitosti na trasách linek A, B a C.[2] V letech 1996–2011 bylo 93 pětivozových souprav modernizováno na typ 81-71M, které nadále zajišťují dopravu na linkách A a B.[3]
Historické vozy Editovat
- DP Praha souprava 2159+2213+2429+2637+2504 a vůz vůz ev.č. 2374
- Království železnic vozy ev.č. 2395 a 2501 (ex. DP Praha a Vítkovice Doprava)
Čelní vůz 81-717.1 č. 2159 reprezentuje v pražské historické soupravě podobu prvních souprav 81-71 dodaných do Prahy, zatímco poslední dodaný vůz č. 2504 reprezentuje novější variantu.
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ TONAR, Jiří. Ukončení provozu vozů metra typu 8171 v Praze. DP kontakt. Červenec 2009, roč. 14, čís. 7 + 8, s. 11. ISSN 1212-6349.
- ↑ a b HAVLÍČEK, Petr. Zrodila se historická souprava pražského metra 81-71. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 40–43.
- ↑ HAVLÍČEK, Petr. Vozový park pražského metra je kompletní. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 67.
Literatura Editovat
- MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy 81-71 aneb Symbol budování pražského metra. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2016. 403 s. ISBN 978-80-87047-33-0.
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra 81-71 na Wikimedia Commons - Souprava 81-71 na Metroweb.cz
