Žigulovské hory

Žigulovské hory (Жигулёвские го́ры) nebo Žiguli[1] (Жигули[2]) je geomorfologický celek v Rusku, nedaleko města Samara. Leží na pravém břehu Volhy, kterou nutí opsat velký oblouk; vzniklý poloostrov se nazývá Samarská louka. Vyvýšenina je dlouhá 60 km a široká 30 km, nejvyšší bod, hora Bezymjannaja, dosahuje 381 metrů nad mořem – je tak nejvyšším vrchem evropské části Ruska, když nepočítáme Ural, Kavkaz a poloostrov Kola.

Žigulovské hory
Žiguli nejsou vysoké hory, ale vyznačují se dramatickým reliéfem
Žiguli nejsou vysoké hory, ale vyznačují se dramatickým reliéfem

Nejvyšší bod381 m n. m. (Bezymjannaja)
Délka60 km

SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
PovodíVolha
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název pohoří se podle legendy odvozuje od slova „ožog“ – spálenina. Skrývali se zde loupežníci, kteří od projíždějících lodí vybírali výpalné.

GeografieEditovat

Hory byly vyvrásněny před sedmi miliony lety, jsou tvořeny převážně vápencem. Porost tvoří borová a javorová lesostep. V horách roste množství hub, zvláště holubinek. Vyskytují se zde typicky stepní druhy (vlha pestrá, kudlanka nábožná, endemický druh mateřídoušky), ale také los evropský. Velká část pohoří je vyhlášena rezervací. Centrem oblasti je město Žiguljovsk.

OhlasyEditovat

Zdejší scenérie vyhledávali mnozí umělci, např. Ivan Ajvazovskij. Podle hor je pojmenován automobil i pivo. Žiguli jsou vyhledávány milovníky záhad, neboť zde bývají hlášeny četné paranormální jevy. Podle pověstí se v horách skrývá vchod do podsvětí.

ReferenceEditovat

  1. Malá československá encyklopedie. Svazek V. Š–Ž. Praha: Academia, 1987. Heslo Žiguli. 
  2. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-02-02]. Heslo ЖИГУЛИ́. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat