Železniční nehoda u Úval

Železniční nehoda u Úval
	; Železniční neštěstí u Úval (kreslil F. Chalupa, časopis Světozor, 1869)
Čas	cca 22:06
Datum	3. únor 1869
Místo	nedaleko železniční stanice Úvaly
Stát	Rakousko-Uhersko
Železniční trať	Praha – Česká Třebová
Provozovatel	Rakouská společnost státní dráhy (StEG)
Typ nehody	vykolejení několika vozů rychlíkového vlaku
Příčina	ne zcela jasná: patrně vinou rozšíření kolejového rozchodu kvůli shnilým pražcům
Vlaky	jeden osobní
Počet cestujících	?
Úmrtí	1 na následky zranění (strojvedoucí)
Zranění	nejméně 10
	multimediální obsah na Commons
Částečný průběh trati
	Legenda
	Chybí seznam
	Chybí seznam

Železniční nehoda u Úval se udála 3. února 1869 přibližně v 22:06 mezi stanicí Úvaly a Praha-Běchovice na trati Praha – Česká Třebová vlastněné společností c. k. priv. Rakousko-uherské státní dráhy (StEG) poblíž Úval u Prahy. Pravděpodobně vinou rozšíření kolejového rozchodu kvůli shnilým pražcům došlo k vykolejení čtyř vozů rychlíku jedoucího ku Praze. Nehoda si vyžádala celkem 1 úmrtí a nejméně 10 lehce a těžce zraněných.

Průběh nehody

Dne 10. února 1869 projížděl okolo desáté večer po trati Polabím pravidelný rychlíkový spoj, tažený parní lokomotivou Hirschberg, z Vídně do Prahy. Strojvůdce projížděl úsekem mezi stanicemi Úvaly a Běchovice zvýšenou rychlostí, aby snížil zpoždění vlaku. Na dotyčném úseku došlo pak v asi 22:06, pravděpodobně rozkolem kolejí vinou ztrouchnivění dřevěných železničních pražců (nejspíše původních ze stavby trati v letech 1843 až 1845) k vykolejení posledních tří vagonů soupravy první a druhé třídy, ve kterých se v té chvíli nacházelo celkem 36 osob. Dva z vozů zůstaly ležet na svahu zvýšeného železničního náspu, poslední se pak nacházel v prostoru přilehlého pole, mimo stavbu dráhy.

Následky

Na místo byly urychleně vyslány zvláštní vlaky z Běchovic a z Prahy, aby se postiženým dostalo pomoci. Konečným výsledkem srážky bylo 1 mrtvý: železniční zaměstnanec Damšina, který seděl na venkovním stanovišti jednoho z vagonů, 9. února zemřel na následky zranění. Dva lidé byli pak zraněni těžce, osm lehce. Vedle hmotných škod na soupravě vlaku bylo také částečně poškozeno telegrafní spojení vedené podél trati.

Nehoda se stala pouhé necelé tři měsíce po tragické vlakové srážce u Cerhovic na Berounsku z 10. listopadu 1869, která se s konečným počtem 35 mrtvých a nejméně 60 lehce a těžce zraněných stal nejtragičtějším železničním něštěstím na českém území v období Rakouského císařství a Rakouska-Uherska. V tisku byla při informování o nehodě u Úval zmiňována.

V dalších letech byly pak dřevěné pražce opatřovány nátěrem či napouštěním mj. dehtové emulze, aby byla zesílena jejich výdrž.

Odkazy

Reference

Literatura

Naše listy. Praha: Jakub Arbes, 5.2.1869(36), s. (2). ISSN 1803-0300. Dostupné online
Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 12.2.1869, 3(7), s. 60. ISSN 1805-0921. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční nehoda u Úval na Wikimedia Commons