František Skrejšovský

český poslanec Českého zemského sněmu, notář, novinář a podnikatel

František Skrejšovský, křtěný František (1. srpna 1837 Libišany[2]21. července 1902 Vsetín[3]) byl český právník, podnikatel, novinář a politik.

František Skrejšovský
František Skrejšovský (1886)
František Skrejšovský (1886)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1874 – 1876
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873[1] – 1879
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str.

Narození1. srpna 1837
Libišany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. července 1902 (ve věku 64 let)
Vsetín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťKateřina Skrejšovská-Uhlířová
PříbuzníJan Stanislav Skrejšovský (sourozenec)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesespisovatel, novinář, redaktor, vydavatel a editor
Náboženstvípravoslaví
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Jeho bratr Jan Stanislav Skrejšovský (1831–1883) byl známým staročeským politikem a redaktorem. Manželka Kateřina Skrejšovská-Uhlířová (1836–1912) se proslavila jako malířka.

František Skrejšovský studoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1844 získal titul doktora práv. Od roku 1865 byl majitelem tiskárny v Praze. Roku 1867 založil a následně vydával Světozor jako reprezentativní český obrázkový časopis. Od roku 1872 s ním vycházela i módní příloha Bazar, jejíž vydávání ovšem skončilo z finančních důvodů roku 1875. Spolu s bratrem se podílel na vydávání listu Politik, ale projekt mu přinesl velkou finanční ztrátu. Patřil mu dům s tiskárnou v Krakovské ulici a kromě vydavatelských aktivit byl i majitelem velkoobchodu s dřívím v Podskalí a podniku na výrobu parket.[4]

Byl rovněž politicky činný v Národní (staročeské) straně. V letech 1874–1876 působil jako poslanec Českého zemského sněmu.[4] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[5]

V letech 1886–1889 vydával rusofilský časopis Východ (roku 1888 dokonce sám konvertoval k pravoslaví). V 90. letech 19. století se stáhl z veřejného života a působil jako notář ve Vsetíně.[4]

Reference

editovat
  1. Fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebral.
  2. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837 v Libišanech, str.15. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Vsetín
  4. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Skrejšovský, František (1837-1902), Zeitungsherausgeber, Unternehmer und Notar, s. 334. (německy) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Literatura

editovat