František Chalupa (malíř)
František Chalupa (6. října 1828 Mnichovo Hradiště[1] – 16. dubna 1887 Praha[2]) byl český malíř a ilustrátor.
| František Chalupa | |
|---|---|
 František Chalupa (kreslil Josef Mukařovský 1887) | |
| Narození | 6. října 1828 Mnichovo Hradiště  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. dubna 1887 (ve věku 58 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | malíř, litograf, kreslíř, fotograf, spisovatel, grafik, redaktor a vydavatel |
| Děti | Karel Chalupa |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Jeho otec byl finančním úředníkem a kvůli služebním povinnostem se rodina několikrát stěhovala – například do Soběslavi, Liberce a Štýrska; děti v důsledku toho dostaly vzdělání v němčině.[3]
U Františka Chalupy se brzy projevil talent ke kreslení. Po studiích na vyšší škole v České Lípě odešel do Litoměřic, kde pracoval jako faktor v litografickém závodě G. Medaua. Připravoval tam do tisku ilustrace pro časopis Erinnerungen a některé i sám kreslil.[3] Uskutečnil také cestu do severních Čech a Saska, ze které si přivezl 200 kreseb hradů a zámků.[4] Na radu nadřízeného se pak přestěhoval do Prahy, kde večerně studoval malířskou akademii a zapojil se do kulturního života. Vstoupil do řady spolků, jako byly Umělecká beseda, Typografická beseda, Sokol, Vlastimil a Osvěta.[3]. V Praze se v závěru 50. let jako ilustrátor zapojil do tvorby místopisných alb litografické dílny Karla Henniga[5]. Dále s manželkou provozoval závod na vyšívání praporů; nejzdařilejší z nich si objednal Mlynářský spolek, Typografická beseda a sokolské jednoty v Chicagu a St. Louis.[4] Roku 1867 pořádal pro Typografickou besedu živé obrazy.[3]
Jako malíř se zaměřil výhradně na krajiny a architekturu, téměř vždy z Čech. Jeho ilustrace pravidelně přinášely časopisy Květy pod vedením Vítězslava Hálka, Světozor od obnovení v roce 1867 a určitou dobu také Zlatá Praha. Vytvořil i množství olejomaleb, které zachycovaly např. chodbu u sv. Jakuba v Praze, Petržílkovy mlýny na Smíchově, tvrz Tuchoraz u Českého Brodu, zámek v Roztokách aj. Věnoval se zachycení následků ničivé povodně z roku 1872. Společně s malířem Antonínem Gareisem zhotovili blahopřání císaři Františku Josefovi a Alžbětě ke stříbrné svatbě. Ke konci života se zabýval kompozicí renesančních ornamentů, ze kterých tvořil vzorky pro vyřezávání. Pokoušel se i o žánrové obrázky, ty ale nezveřejňoval.[3]
Jeho poslední prací byla malba větrného mlýna u Budyšína. 26. února 1887 onemocněl a 16. dubna téhož roku zemřel.[4]
Galerie editovat
-
František Chalupa – Stavba Ivančického viaduktu r. 1870 -
František Chalupa – Synagoga v Dušní ulici -
František Chalupa – Kostal sv. Bartoloměje v Kočí blíže Chrudimi (1869)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SOA Praha, Matrika narozených Mnichovo Hradiště 05, s. 254
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z1, s. 290
- ↑ a b c d e CHALUPA, Karel. František Chalupa. Světozor. 4. 1887, roč. 21, čís. 23, s. 363–366. Dostupné online.
- ↑ a b c CHALUPA, Karel. František Chalupa. Zlatá Praha. 4. 1887, roč. 4, čís. 22, s. 350. Dostupné online.
- ↑ Národní muzeum, Praha, jmenná kartotéka
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chalupa na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Chalupa (malíř)
- František Chalupa (malíř) - Historie Suchdola
- František Chalupa v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Chalupa, Franz *1828
