Otevřít hlavní menu

Želechy

část obce Lomnice nad Popelkou v okrese Semily

Želechy jsou osada (dříve samostatná obec), část města Lomnice nad Popelkouokrese SemilyLibereckém kraji.

Želechy
Dobové foto obyvatel Želech před chalupou, cca 20. léta 20. století
Dobové foto obyvatel Želech před chalupou, cca 20. léta 20. století
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 64 (25. 3. 2009)
Domů 44
Lokalita
PSČ 512 51
Obec Lomnice nad Popelkou
Okres Semily
Historická země Čechy
Katastrální území Želechy (2,28 km²)
Zeměpisné souřadnice
Želechy
Želechy
Želechy, Česko
Další údaje
Kód části obce 86797
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Želechy jsou ze tří stran obklopeny lesem, nacházejí se severně od Lomnice nad Popelkou (vzdušnou čarou 2,5 km od náměstí), téměř v poloviční vzdálenosti z Lomnice nad Popelkou do Košťálova. Původní lesní cesta do Košťálova, která byla dříve běžně využívaná a po které na turistických mapách vede žlutá značka, je nyní oficiálně neprůchodná kvůli lesnímu lomu.[zdroj?]

Vodní tok v Želechách představuje Želešský potok, vlévající se v Košťálově do Olešky.

HistorieEditovat

 
Úřední razítko obce z 20. let 20. století

Lidový název obce (původně lomnický pomístní název) Želechy (německy Schelech) pochází nejméně z 16. století – již roku 1583 se uvádí v lomnické purkrechtní knize jistá louka v Želechách. První písemná zmínka o obci dle ČSÚ je z roku 1667.[1] Oficiální název obce od založení (první chalupy byly postaveny roku 1692) do 14. dubna 1920 byl Rudolfovice (německy Rudolfowitz) – po zakladateli obce Janu Rudolfovi, hraběti z Morzina (mezi obcemi založenými rodem Morzinů v oblasti je i Morcinov, další dnešní součást Lomnice nad Popelkou).

Okolo roku 1900 byla v obci jednotřídní škola (postavena již roku 1876, údajně jako jediná v Čechách měla tehdy bleskosvod Divišovy konstrukce) a po jednom hostinec, kramář, hřebenář, tkadlec a zámečník. Starostou byl František Dolenský (před ním Josef Šída), radními Jindřich Ježek (též velitel místního sboru dobrovolných hasičů) a hostinský Josef Šádek.[2] K obci byl také počítán mlýn Želecha a samota zvaná Cikánka (dnes patří lokalita s místním názvem Na Cikánce větší, zastavěnou částí do katastrálního území sousedního Stružince).

I za 1. republiky, kdy klesal počet obyvatel, byla obec samostatná; např. roku 1929 byl starostou František Kovář.

Připojením k Lomnici nad Popelkou ztratila obec samostatnost (v rámci územní a správní reformy roku 1960, respektive dle ČSÚ má status části Lomnice nad Popelkou od roku 1961).

Prakticky vždy byli všichni obyvatelé české národnosti. Živili se ponejvíce zemědělstvím, prací v lese a tkalcovstvím.

Sbor dobrovolných hasičůEditovat

Sbor dobrovolných hasičů byl založen 15. ledna 1899. Již v témže měsíci byl v hostinci u Šádků uspořádán první hasičský ples. Nákupem první, dvoukolové stříkačky se sbor značně zadlužil. Ke splacení přispělo i kladné vyřízení žádosti směřované na císaře Františka Josefa I. – císařská dvorní kancelář přispěla 100 korunami.[3]

1. světové válce zahynulo 12 místních občanů, z toho 4 členové sboru dobrovolných hasičů, mezi nimi i jejich velitel Jindřich Ježek. Z iniciativy jeho manželky a za podpory sboru byl na památku padlým vystavěn a 29. srpna 1920 slavnostně odhalen pomník před místní školou. Pomník byl pořízen především z dobrovolných příspěvků, autorem byl jistý sochař Stýblo z Nové Paky. Sbor dobrovolných hasičů ve spolupráci s Muzeem a galerií Lomnice nad Popelkou dosáhl jeho opravy a 26. srpna 2000 slavnostního znovuodhalení.[4]

Vývoj počtu chalup (adres) a obyvatel ŽelechEditovat

Rok 1692[2] 1756[2] 1788[2] 1825[2] 1836[2] 1843[2] 1850[2] 1869[1] 1880[1] 1890[1] 1900[1] 1910[1] 1921[1] 1930[1] 1950[1] 1961[1] 1970[1] 1980[1] 1991[1] 2001[1] 2009[5]
Počet chalup 15 20 29 ? 35 43 ? 48 49 48 48 48 47 49 47 42 29 22 41 40 44
Počet obyvatel ? ? 143 235 240 287 301 300 293 283 304 232 206 231 121 140 87 71 51 57 64

ZajímavostiEditovat

V Muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou v národopisném oddělení je vystaven rychtářský stůl ze Želech, vyrobený roku 1698. Tamtéž v mineralogické expozici jsou unikátní pektolity ze Želechovského údolí – údajně největší a nejkrásnější na světě.[6]

Ještě nedávno (koncem 20. století) rostla v Želechovském údolí tolije bahenní, která patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat