Žehňa

obec na Slovensku v okrese Prešov

Žehňa, do roku 1948 Žegňa (maďarsky Zsegnya, Szegenye)[2] je obec na Slovensku v okrese Prešov. Leží na západním svahu Slanských vrchů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Žehňa
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška394 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
Tradiční regionŠariš
Administrativní děleníDúbrava
Žehňa
Žehňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,8 km²
Počet obyvatel1 277 (2021)[1]
Hustota zalidnění76,2 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaEduard Mačo
Vznik1330 (první písemná zmínka)
Oficiální webobec-zehna.sk
Telefonní předvolba051
PSČ082 06
Označení vozidel (do r. 2022)PO
NUTS525499
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Žehňa leží na západním svahu Slánských vrchů v pramenné oblasti potoka Balka. Členěné území leží v nadmořské výšce 325–626 m, střed obce je ve výšce 426 m n. m.[3] Rozloha obce je 16,76 km², z této plochy (2020) připadá 53 % na zemědělskou půdu.[4] Čtyřicet procent zemědělské půdy tvoří lesní porost dubů a buků, na západě je odlesněná část ležící na sopečných horninách. Ze zemědělské půdy 35 % připadá na ornou půdu, kterou tvoří hnědozem, lesní půda a illimerizovaná půda.[4][3]

Části obce editovat

Dúbrava editovat

Dúbrava je malá obec patřící k Žehni. Má asi 150 obyvatel a od Žehně je vzdálena asi 1,5 km. Dúbrava se skládá z jedné hlavní ulice a několika bočních ulic. Některé z ulic jsou nově vybudované pro výstavbu nových domů. V obci se nachází chrám Nejsvětější Trojice[5], hřbitov, socha patrona hasičů, dvě autobusové zastávky SAD a fotbalové hřiště s altánem. Dúbravou protéká Drienovský potok.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330, kde je uvedena jako Zegnia, přítomnost kostela postaveného ve 13. století však svědčí o dřívější existenci. V roce 1427 se zde platila daň z 19 port. Ves patřila potomkům šlechtice Bodana, v 17. století pak Segneyům, Kecerům a Pillerům. V roce 1828 žilo v 34 domech a 342 obyvatel. Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství, práce v lesích a tkalcovství.[2]

Do roku 1918 patřila obec v Šarišské župě k Uherskému království, poté se stala součástí Československa a následně Slovenska.

Památky editovat

 
Žehňa – kostel

Nejvýznamnější památkou je románský evangelický kostel přibližně z poloviny 13. století. Nachází se uprostřed opevněného areálu, na mírné vyvýšenině. Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu se čtvercovým kněžištěm s křížovou klenbou a půlkruhovou apsidou. Věž kostela je přistavěna k západnímu průčelí. Kostel s románskými a gotickými prvky je ještě starší než první písemná zmínka o obci. Portál na jižní straně lodi a vstup do sakristie pocházejí z období gotiky. Od reformace patří kostel evangelíkům, kteří v 17. století přistavěli věž s křížovou klenbou. Ve věži kostela je zavěšen zvon z poslední třetiny 14. století. Kamenná křtitelnice z tohoto kostela je součástí expozic Východoslovenského muzea v Košicích.[6][2] Kostel a krypta kostela jsou kulturními památkami Slovenska.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žehňa na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. a b c Žehňa - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  3. a b Žehňa - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  4. a b Žehňa. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Chrám Najsvätejšej Trojice (Dúbrava). www.dokostola.sk [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  6. PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Žehňa. apsida.sk [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Kostel a krypta [online]. [cit. 2023-11-20]. Kapitola Kostel. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy editovat