Švédské šance (Chloumek)

kulturní památka České republiky na území obce Dobrovice

Švédské šance jsou hradiště severně od Chloumku, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav, ležící v nadmořské výšce 365 m. Tradiční interpretací názvu je domněnka, že v těchto místech se mohlo nacházet švédské ležení během třicetileté války. První známky o užívání areálu pocházejí již z eneolitu, starší opevnění, které dnes překrývají pozůstatky mohutné středověké fortifikace, vzniklo v době bronzové. Od 3. května 1958 je hradiště památkově chráněno.[1] Roku 2000 bylo okolí prohlášeno přírodním parkem.[2] Plocha zaniklého hradiště je dnes užívána k zemědělské činnosti.

Švédské šance
Pohled z hradištního valu
Pohled z hradištního valu
Základní informace
Výstavbaeneolit
Zánik963
Poloha
AdresaChloumek, Dobrovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Švédské šance
Švédské šance
Další informace
Rejstříkové číslo památky46568/2-1785 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Jelikož na chloumeckých Švédských šancích nebyl dosud proveden zevrubnější archeologický průzkum, známe historii hradiště jen díky nahodilým archeologickým nálezům, na základě nichž se usuzuje, že byla lokalita využívána již v eneolitu. Během mladší a pozdní doby bronzové bylo hradiště opevněno. Jeho dominance je podtržena situováním na hřbet, jenž okolní krajinu převyšuje o 100-120 m.[3]

V 8. století vzniklo mohutné fortifikační dílo, jehož šířka (mezi valem a příkopem) činí 40 m a výška od koruny valu po dno příkopu 11 m. V severní části se na hradiště, které zaujímá plochu 4 ha, napojuje domnělé předhradí, jehož existenci dokládají stupňovitě oddělené terasy, které jsou dnes zarostlé lesní vegetací, a objevený val o délce 400 m. Ve středu plochy hradiště se nachází vyvýšené místo, jež poskytlo nejvíce archeologických artefaktů, objevených např. v 19. století Josefem Ladislavem Píčem. Zánik hradiště je ve Widukindových Dějinách Sasů spojován s rokem 963, kdy bylo, jakožto sídlo západních Charvátů, dobyto Boleslavem I. Přemyslovská dynastie si své mocenské sídlo přenesla na soutok Jizery s Klenicí, kde byl později vystavěn mladoboleslavský hrad.

Nejasná je konekce s nedalekým zaniklým hradem na Chlumu.

Dobrovický beránek

editovat

I přestože v místě zaniklého hradiště probíhaly jen povrchové sběry, byla zde amatérským archeologem o Velikonocích roku 1992 objevena pálená soška berana z doby kolem roku 3500 př. n. l. Artefakt je vystaven v dobrovickém muzeu.[4]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-05]. Identifikátor záznamu 159079 : Opevnění Švédské šance, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KRAUS, Jindřich. Přírodní park chlum. adoc.pub [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  3. KUNA, Martin (ed.). Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Chlumek u Mladé Boleslavi, s. 129–132. 
  4. NOVÁKOVÁ, Jolana. Dobrovický beránek je starší než pyramidy. Uvidíte ho v dobrovickém muzeu. Český rozhlas [online]. 2018-04-02 [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • KUNA, Martin (ed.) Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. S. 129-132.

Externí odkazy

editovat