Škrle (zámek)

zámek v Česku

Zámek Škrle je barokní zámek ve vsi Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Postaven byl roku 1730 na místě starší tvrze cisterciákyoseckého kláštera. Klášter zámek vlastnil až do roku 1875, kdy budovu koupila obec a zřídila v ní školu a kanceláře obecního úřadu. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Škrle
Zámek Škrle
Zámek Škrle
Základní informace
Sloh barokní
Architekti Jakub Schwarz z Ústí nad Labem
Výstavba 1730
Přestavba 1841
Stavebník klášter Osek
Poloha
Adresa Škrle, Bílence, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Škrle
Škrle
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15019/5-446 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Znak na zámku Škrle

Ves Škrle patřila od třináctého století k majetku cisterciáckého kláštera v Oseku. Na místě zámku stávala původně tvrz. Není známo, kdy přesně vznikla.[2] Osecký klášter byl v roce 1580 dočasně zrušen, a jeho majetek přešel pod správu Pražského arcibiskupství.[zdroj?] V době stavovského povstání se ves dostala do šlechtických rukou. V letech 1620–1621 ji vlastnil První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1621, kdy byla zkonfiskována Bohuslavu z Michalovic, jednomu z účastníků povstání, a vrácena klášteru.[3]

 
Sloup před zámkem

Tvrz zanikla během třicetileté války a v roce 1730[2] (podle Zdeny Binterové až v polovině osmnáctého století[4]) byl na jejím místě vybudován oseckým opatem Březinou[zdroj?] barokní zámeček, zamýšlený jako letní opatská rezidence. Stavbu realizoval stavitel Jakub Schwarz z Ústí nad Labem. V roce 1841, za opata Salesia Krügnera[zdroj?] došlo k rozšíření zámku při respektování původního barokního slohu stavby.[4]

V roce 1850 se Škrle stala samostatnou obcí. V roce 1875 obec od kláštera zámek odkoupila a zřídila v něm školu,[4] která byla zrušena ve dvacátých letech dvacátého století.[zdroj?] Později zámek až do roku 1960 využíval místní národní výbor, který v něm zřídil kanceláře a byty.[4] Zámek ve druhé polovině dvacátého století chátral, ale v osmdesátých letech byly opraveny interiéry. Oprava fasád a oken proběhla až v roce 1999.[5]

Architektonická podobaEditovat

Zámek je jednopatrová stavba na půdorysu písmene L. Průčelí mělo původně pět okenních os, později bylo rozšířeno symetricky o čtyři další (po dvou na každé straně budovy). Nad vstupem do zámku je opatský erb a letopočet 1730. V přízemí jsou valeně klenuté stropy, patro je plochostropé.[6] K zámku patřila také hospodářská stavení, která už neexistují.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-12-26]. Identifikátor záznamu 125443 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. Kapitola Škrle, s. 24. Dále jen Binterová (2001). 
  4. a b c d Binterová (2001), s. 41.
  5. Binterová (2001), s. 42.
  6. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IIIP/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  • PACHNER, Jaroslav. Zámeček ve Škrli. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 3, s. 93–94. ISSN 0231-5076. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat