Machairodontinae

vyhynulá kočkovitá šelma
(přesměrováno z Šavlozubý tygr)

Machairodontinae je vyhynulá podčeleď kočkovitých šelem. Lidově jsou tyto šelmy označovány jako šavlozubí tygři (zastarale i šavlozubí lvi). Označení šavlozubý tygr není z vědeckého hlediska přesné, neboť tygr (Panthera tigris) patří do jiné podčeledi a s členy podčeledi Machairodontinae není blízce příbuzný. Někdy se proto užívá názvu šavlozubá kočka.[1]

Jak číst taxoboxMachairodontinae
alternativní popis obrázku chybí
Smilodon
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmachairodonti (Machairodontinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Ukazuje se také, že "šavlozubost" se u dravých savců a savcovitých plazů vyvinula v průběhu jejich evoluce nezávisle nejméně sedmkrát.[2] Zuby ale mohly být ukryty v tlamě.[3] Pravděpodobně nejznámějším zástupcem podčeledi je rod Smilodon, který žil až do konce poslední doby ledové na území Severní Ameriky. Je možné, že tyto kočkovité šelmy dokázaly vokalizovat (řvát) podobně jako dnešní lvi. To dokazuje stavba některých drobných kůstek v jejich krku.[4] Interpretace fosilních nálezů ukazuje, že šavlozubé kočky se zraněními v ústní dutině preferovali měkčí a lépe mechanicky zpracovatelnou potravu než jejich nezranění soukmenovci.[5][6]

Taxonomické členěníEditovat

 
Kostra Homotheria
 
Lebka šavlozubého tygra druhu Smilodon fatalis.

Podčeleď Machairodontinae se dělí na čtyři triby a množství rodů:[7]

Tribus Homotherini

Tribus Machairodontini

Tribus Metailurini

Tribus Smilodontini

VývojEditovat

Předek smilodona Machairodus sám vznikl z proailuria. Podle fosilních nálezů může být Smilodon zařazen mezi kočkovité šelmy, ale do jiné vývojové větve. Zahrnuje druhy velikosti rysa a tygra, většinou robustněji stavěné a při stejné velikosti těžší než současné velké kočky. Smilodon se svými až 400 kilogramy byl mezi těmito druhy největší. Tyto kočky se vyvinuly v různých částech světa nezávisle na sobě. Vyskytovaly se v Evropě, Asii, AfriceSeverní Americe v rozmezí přibližně před 13–2 milióny let. Kostry především mladých jedinců smilodona byly nalezeny v Kalifornii, poblíž Los Angeles v asfaltovém jezírku Rancha La Brea. Tyto kočky postupně mizely od období pleistocénu před 1,8–1 milionem let z Ameriky a v Eurasie. Ojediněle se vyskytovaly ještě před 13 000–10 000 lety. Vyhynutí velkých šavlozubých koček výrazně proměnilo podobu megafauny ve všech lokalitách jejich předchozího výskytu.[14]

Na území současné severní Číny se v období pleistocénu vyskytovala také "trpasličí" forma šavlozubé kočky, která byla v roce 2022 formálně popsána a pojmenována Taowu liui.[15]

ZubyEditovat

Pro šavlozubé byly typické dlouhé, horní, ze stran zploštělé špičáky, s hranami ostrými jako nůž, na kraji lehce zoubkovanými, přičemž špičáky v dolní čelisti byly malé nebo zcela chyběly. Měli doširoka rozevíratelné čelisti a silné krční svaly. Délka špičáků naznačuje, že Smilodon dokázal tlamu doširoka rozevřít. Podle odhadu to byl úhel až 120 stupňů, dnes žijící lev dosáhne 65 stupňů. Tato fakta naznačují, že se zřejmě mohl odvážit i na kořist, která byla podstatně větší než on.

Lov a potravaEditovat

Tyto šelmy zřejmě měly odlišnou techniku lovu kořisti než dnešní kočkovité šelmy. Ty loví tak, že dlouhým skokem skočí kořisti na šíji a ostrými drápy se na ní pevně zachytí. Kořisti zaryjí zuby do šíje a pootočením hlavy jí zlámou vaz. Nejprve se vědci domnívali, že Smilodon zasahoval kořist hlubokými bodnými ranami na měkké části krku a následným porušením artérií a uzavřením dýchacích cest zvíře usmrtil.
Podle dnešních nálezů se ale usuzuje, že Smilodon byl mrchožrout. Silné zakřivení špičáků svědčí o tom, že zvíře nemohlo zasáhnout kořist hlubokými bodnými ranami, jenom ji těmito zuby rozpáralo nebo rozřízlo. Navíc šavlozubí nebyli vybaveni pro rychlý běh. Fosilní nálezy kostry dokazují, že měli poměrně krátké nohy a přitom robustní tělesnou stavbu, což nejsou nijak příznivé podmínky k rychlému běhu a k pronásledování kořisti. Podle dochovaných exemplářů se zahojenými zlomeninami lze usuzovat, že Smilodon zřejmě žil a lovil v rodinných skupinách. Jejich hlavní kořistí mohli být velcí tlustokožci, jejichž vymizení může souviset s vyhynutím Machairodontů. Podle jedné studie z roku 2008 byly některé velké šavlozubé kočky společenské a žily stejně jako dnešní lvi ve smečkách.[16]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. OTČENÁŠKOVÁ, Martina. Třetí typ šavlozubé kočky. Český rozhlas Plus [online]. 2008-10-25 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  2. Paolo Piras; et al. (2018). Evolution of the sabertooth mandible: A deadly ecomorphological specialization... Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 496: 166-174. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2018.01.034
  3. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277379122001020 - Concealed weapons: A revised reconstruction of the facial anatomy and life appearance of the sabre-toothed cat Homotherium latidens (Felidae, Machairodontinae)
  4. https://www.scientificamerican.com/article/saber-toothed-cats-may-have-roared-like-lions/
  5. https://www.sciencedaily.com/releases/2018/11/181105105422.htm
  6. https://www.eurekalert.org/pub_releases/2018-11/gsoa-scw110418.php
  7. McKenna, M., Bell, K.,: Classification of Mammals: Above the Species Level. Columbia University Press; Auflage: New Ed; 2000.
  8. ANTÓN, Mauricio. Sabertooth. Indiana: Indiana University Press, 2013. 243 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 53–54, 124–128. (anglicky) (Dále jen Antón 2013). 
  9. Alan Turner: The Evolution of the guild of larger terrestrial carnivores during the Plio-Pleistocene in Africa. Geobios, no. 23, fasc. 3, p. 349–368, 1990
  10. Lars W. van den Hoek Ostende, Michael Morlo, Doris Nagel: Fossils explained 52 Majestic killers: the sabre-toothed cats. Blackwell Publishing Ltd, Geology Today, Vol. 22, No. 4, July–August 2006 online
  11. Antón 2013, s. 122-123.
  12. L. D. Martin et al.: Three Ways To Be a Saber-Toothed Cat. Naturwissenschaften, Springer Berlin / Heidelberg, 1999. online[nedostupný zdroj]
  13. TURNER, Alan. The Big Cats and their fossil relatives. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-231-10228-3. S. 60. 
  14. https://phys.org/news/2019-10-extinction-saber-toothed-cats-impact-mammals.html
  15. Qigao Jiangzuo, Lars Werdelin & Yuanlin Sun (2022). A dwarf sabertooth cat (Felidae: Machairodontinae) from Shanxi, China, and the phylogeny of the sabertooth tribe Machairodontini. Quaternary Science Reviews. 284: 107517. doi: https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2022.107517
  16. http://news.nationalgeographic.com/news/2008/11/081103-sabertooths.html

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat