Římskokatolická farnost u kostela sv. Štěpána Praha-Nové Město

Římskokatolická farnost u kostela sv. Štěpána Praha-Nové Město
	Farní kostel sv. Štěpána
Základní údaje
Církev	Římskokatolická
Vikariát	První pražský
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Provincie	Česká
Administrátor	P. ThLic. Ing. František Hylmar, SJ
Kontakt
Adresa sídla	Ječná 505/2, Praha-Nové Město
Webové stránky	www.kostelignac.cz
E-mail	info@kostelignac.cz
IČO	63828618 (VR)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost u kostela sv. Štěpána Praha-Nové Město je územní společenství římských katolíků v rámci prvního pražského vikariátu arcidiecéze pražské. Farní kostel svatého Štěpána i historická vrcholně barokní budova fary se nachází v ulici Štěpánská. Farnost spravují jezuité a vzhledem k tomu je většina aktivit farnosti jakož i samotný farní úřad přesunut do jezuitského kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí nebo do přilehlého sídla jezuitů (Ječná 505/2). U kostela sv. Ignáce je od roku 1948 zřízena samostatná duchovní správa, avšak dnes vzhledem k personálnímu propojení fakticky fungují oba subjekty jako jeden.

Historie editovat

Budova bývalé fary dnes slouží jako sídlo Instituto Cervantes Praga

Svatoštěpánská farnost byla zřízena v souvislosti se založením Nového Města pražského ve 14. století za panování krále Karla IV. Správa byla zpočátku svěřena řádu křižovníků (usazených v nedalekém konventu na Zderaze?). Poprvé je zmíněna roku 1379 jako gotická jednotraktová farní budova měšťanského typu se dvěma křídly, obklopená zahradou a hřbitovem. Do dnešních dnů se dochovaly pouze části sklepa, které napovídají o možném tvaru původním půdorysu stavby.

Při husitských násilnostech se v ranních hodinách v neděli 30. července roku 1419 shromáždil dav v chrámu Panny Marie Sněžné, kde kázal pozdější vůdce pražských radikálů Jan Želivský. Mnoho Želivského stoupenců se dostavilo již ozbrojených. Poté se dav odebral ke kostelu sv. Štěpána, který byl před únorem (1419) husitským působištěm. V tu dobu zde probíhala mše, kterou husité rozehnali, a poté faru zdevastovali, vyrabovali a faráře oběsili. Možná zde Želivský sloužil liturgii za první vítězství. Poté se dav vydal před Novoměstskou radnici, kde požadoval propuštění vězněných stoupenců podobojí. Někteří konšelé byli po útoku na radnici vyhozeni okny a krutě ubiti.

Poté faru využívali podobojí husitští faráři.

Ve druhé polovině 17. století byly kostel, fara, kostnice a škola rekonstruovány a v 18. století byla fara včetně interiérů barokně přestavěna. Další opravy a drobné stavební úpravy pak byly realizovány v průběhu dalších staletí.

V současné době farní úřad sv. Štěpána sídlí na adrese Ječná 505 v těsném sousedství jezuitského kostela sv. Ignáce a barokní budova někdejší fary slouží jako sídlo ekonomické a obchodní oddělení Velvyslanectví Španělského království. Někdejší farní zahrady byly rozděleny a přeměněny na dvorek za budovou, park (u rotundy sv. Longina) a sportovní areál svatoštěpánské školy.

Kostely farnosti editovat

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel	Místo	Bohoslužba	Poznámka
Kostel sv. Štěpána	ul. Štěpánská	pravidelné	farní kostel
Kostel sv. Ignáce z Loyoly	Karlovo nám.	pravidelné	filiální kostel
Rotunda sv. Longina	ul. Na Rybníčku	dle ohlášení (pravidelně jen akafist)	kaple (společné užívání s řeckokatolickou církví a řádem svatého Lazara)

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Římskokatolická farnost u kostela sv. Štěpána Praha - Nové Město na Wikimedia Commons
ŠINCLOVÁ, Eva. Fara u sv. Štěpána. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-08-28 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
Přehled historických matričních knih uložených v Archivu hl. m. Prahy
Veřejně činné osobnosti v úmrtní matrice fary u sv. Štěpána (cca 1894-1938)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.