Otevřít hlavní menu

Římskokatolická farnost Staré Hobzí

farnost v brněnské diecézi

Římskokatolická farnost Staré Hobzí je územní společenství římských katolíků v rámci děkanátu Telč brněnské diecéze s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje.

Římskokatolická farnost
Staré Hobzí
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje
Základní údaje
Děkanát Telč
Diecéze Brněnská
Provincie Morava
Administrátor R. D. Mgr. Bohumil Urbánek
Území farnosti
Staré Hobzí • Báňovice • Holešice • Nové Dvory • Panenská • Vnorovice
Kontakt
Adresa 378 71 Staré Hobzí 31
Telefon 606 381 722
Webové stránky www.farnosti-slavonicka.cz
E-mail starehobzi@dieceze.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (X.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie vzniku farnostiEditovat

První písemná zmínka o kapli sv. Ondřeje pochází z listiny českého knížete Konráda II. Oty z 25. října roku 1190, kdy se kaple sv. Ondřeje v Hobzí, se vsí, krčmou a mlýnem nacházela mezi darovanými vesnicemi klášteru v Louce. V písemných pramenech z roku 1270 je uveden i první hobezský farář Jan, který byl patrně řádovým knězem z Louky. Během husitských válek byl Loucký klášter 12. listopadu 1425 husitskými vojsky vypleněn a klášter tak upustil od obsazování svých farností (mezi něž patřilo i Hobzí) členy svého konventu. Od roku 1564 byla farnost spravována faráři z řad světských kněží, kteří však museli odpřisáhnout klášteru věrnost a odvádět mu peněžité dávky. Výrazem protireformace po roce 1620 bylo zasvěcení zdejšího kostela kromě sv. Ondřeji také Nanebevzetí Panny Marie. Teprve od roku 1641 začal opat louckého kláštera opět obsazovat faru v Hobzí členy svého konventu. [1]

Farnost Staré HobzíEditovat

Od roku 1668 je fara ve Starém Hobzí zmiňována pod děkanstvím v Telči, z kterého se roku 1770 vydělilo děkanství jemnické s farnostmi: Jemnice, Staré Hobzí, Budeč, Dešná, Vratěnín, Kdousov, Krasonice, Velký Újezd, Nové Sady, Rancířov, Horní Slatina, kterou tehdy spravoval farář z Budče, Budkov, Slavíkovice, přičemž Vel. Újezd, Budkov a Slavíkovice spravoval farář z Kdousova. Farnost Slavíkovice připadla následně ke Kdousovu.[2]

Farnost staré Hobzí sestávala v roce 1865 z fary, kostela Nanebevzetí Panny Marie a zámecké kaple sv. Tomáše ve Starém Hobzí, kaple sv. Jakuba Většího v Panenské (Frauendorf), modlitebních kaplí v Báňovicích (Banowitz), Holešicích (Holleschitz), Vnorovicích (Urwitz) a z přifařeného Starého Hobzí se školou s 801 katolíkem a 78 židy, dvora Veselíčko (Lusthof) s 36 katolíky, Janova dvora (Johannihof) s 37 katolíky a 1 nekatolíkem, mlýna v Janově údolí (Johannisthaler Mühle) s 11 katolíky, hájovny v Janově údolí (Johannisthaler Jägerhaus) s 10 katolíky, Louckého mlýna (Bruckmühle) se 13 katolíky, mlýna U Oulehlů (Aumühle) s 12 katolíky, obce Báňovice (Banowitz) se 164 katolíky, obce Panenská (Frauendorf) s 220 katolíky, dvora Hejnice (Hönitzhof) s 37 katolíky, obce Nové Dvory (Neuhof) se 119 katolíky, obce Vnorovice (Urwitz, Norowice) se 179 katolíky a Hadrova mlýna (Hader-Mühle) s 9 katolíky, obce Holešice (Holleschitz) se 147 katolíky.[3]

DuchovníEditovat

Na faře se vystřídali: Jan Nedoma (nar. v Černé 1812), po roce 1850 Beneš Metod Kulda, kooperátor Jan Richter (1860), farář František Jahn, Josef Pettera (1861), administrátor František Blatný (zpět do Jemnice), farář Vavřinec Paluda z Hartvíkovic (1863), novovysvěcený Josef Načeradský (1868, 1869 do Ivančic), farář Karel Jelínek, farář Edmund Čejka z Trnavy u Třebíče (1883), kooperátor Karel Kremláček z Tasovic (1893), v roce 1894 zemřel farář Josef Mikulášek a po něm nastoupil farář Antonín Bártek, který se stal pro zdejší české etnikum významnou osobností (od roku 1902 také rada biskupské konsistoře a jemnický děkan). V roce 1897 byl jmenován čestným členem obce Báňovic a v roce 1903 obce Nových Dvorů. Působil v řadě českých spolků, které pravidelně finančně podporoval.[4] Hojně navštěvovaná byla jeho kázání během Svatovítských slavností (Barchan) pod Kapistránskou lípou v Jemnici.[5]

Duchovní správciEditovat

Administrátorem excurrendo je byl 1. října 2011 do července 2014 R. D. Mgr. Michal Polenda.[6]Od srpna 2014 do července 2015 zde působil jako administrátor excurrendo R. D. Mgr. Karel Janů.[7] Od 1. srpna 2015 je administrátorem R. D. Mgr. Bohumil Urbánek.[8]

BohoslužbyEditovat

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje Staré Hobzí neděle
čtvrtek
9.30
18.00
Farní kostel

Aktivity ve farnostiEditovat

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 31. leden. Adorační den připadá na nejbližší neděli po 18. lednu. Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 se při sbírce vybralo na Slavonicku 47 062 korun.[9] Farnosti Slavonice, Staré Hobzí, Cizkrajov, Nové Sady a Dešná u Dačic vydávají společný farní zpravodaj Poutník.

Biskupský archiv v Brně - RajhraduEditovat

V souvislosti s požadavkem římskokatolické církve na přeřazení některých fondů farních úřadů, které byly v majetku Biskupství brněnského, do Biskupského archivu v Brně - Rajhradu, došlo v roce 2014 k přeřazení 19 archivních fondů o celkovém rozsahu 36,62 bm archiválií ze SOkA J. Hradec do Biskupského archivu v Brně - Rajhradu. Jednalo se o archivní fondy farních úřadů: Budeč, Cizkrajov, Český Rudolec, Dačice, Dešná, Horní Slatina, Kostelní Vydří, Lipolec, Matějovec, Nové Sady, Olšany, Palupín, Popelín, Rancířov, Slavonice, Staré Hobzí, Studená, Třebětice a Volfířov. Od roku 2014 lze tyto fondy studovat v biskupském archivu v Brně Rajhradu.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Stručné dějiny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje ve Starém Hobzí [online]. farnoststarehobzi-cizkrajov.estranky.cz [cit. 2013-10-16]. Dostupné online. 
  2. Vlastivědný věstník moravský, ISSN: 0323-2581, Moravská zemská knihovna, Rok vydání: 1947, Ročník: 2, Číslo: 4, strana 179
  3. Catalogus Venerabilis Cleri Dioeceseos Brunensis, 1865
  4. Hlas, časopis církevní, ročníky 1857-1918
  5. Dačické listy, ročník 1903, č. 34, s. 3
  6. Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 78. 
  7. Zprávy z diecézního oběžníku [online]. farnost.milonice.cz [cit. 2014-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-27. 
  8. Z diecézního oběžníku (červenec 2015) [online]. farnostpozorice.cz [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  9. Výsledky Tříkrálové sbírky 2017 [online]. Charita ČR [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  10. [Biskupského archivu v Brně - Rajhradu Informace o delimitovaných fondech ze SOkA J. Hradec]

Externí odkazyEditovat