Česko-jihokorejské vztahy

Česko-jihokorejské vztahy jsou zahraniční vztahy mezi Českou republikou a Jižní Koreou. Po rozdělení Československa v roce 1993 Jižní Korea formálně uznala Českou a Slovenskou republiku jako samostatné suverénní státy a s oběma státy navázalo v lednu 1993 diplomatické styky.

Česko-jihokorejské vztahy
Česko
Česko
Jižní Korea
Jižní Korea
Česko (zelená) a Jižní Korea (oranžová) na mapě Eurasie
Česko (zelená) a Jižní Korea (oranžová) na mapě Eurasie

Historie editovat

Československo editovat

Po rozdělení Koreje na Jižní a Severní Koreu 15. srpna 1948 byl již v Československu od února 1948 u moci komunistický režim, který, na základě své nové plné politické orientace na Sovětský svaz, naopak politicky, a po začátku korejské války roku 1950 taktéž vojensky, podporoval komunistickou Severní Koreu. V rámci války na severokorejské straně mj. od roku 1952 působila československá vojenská a zdravotnická mise, která tak dopomáhala k severokorejskému válečnému úsilí. Diplomatický styk mezi oběma zeměmi v dalších desetiletích prakticky neexistoval.

Zahraniční vztahy mezi Československem a Jižní Koreou byly navázány 22. března 1990.[1] Na tento proces bylo navázáno také po rozpadu Československa v roce 1993.

Česká republika editovat

V listopadu 2018 jihokorejský prezident Mun Če-in slíbil rozšíření bilaterální spolupráce s Českou republikou. Mun a český premiér Andrej Babiš se při návštěvě Prahy, na cestě na summit G20, dohodli, že budou usilovat o posílení spolupráce v různých nových sektorech, včetně umělé inteligence.[2]

V listopadu 2020 se jihokorejská firma KHNP[3], mj. spolu s ruskou státní firmou Rosatom, ucházela o výstavbu Jaderné elektrárny Dukovany v hodnotě 6,74 miliardy dolarů, jejíž zahájení je naplánováno na rok 2029 a dokončení projektu se předpokládá v roce 2036.[4] Generální ředitel české energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že vítěz bude vybrán do konce roku 2022.[5][3]

Zuzana Štichová, šéfka odboru pro veřejné záležitosti českého ministerstva zahraničí, vznesla otázky ohledně jihokorejského zákona proti letákům proti Pchjongjangu, který prošel v prosinci 2020. Předpokládala, že dojde k vnitrounijní diskusi o opatřeních vůči politice Soulu v blízké budoucnosti, která bymohla zahrnovat také Českou republiku.[6]

Migrace editovat

K roku 2018 bylo v Česku evidováno 2 673 občanů Jižní Koreje s povolením k trvalému pobytu.[7]

Obchod a ekonomika editovat

 
Hyundai Motor Manufacturing Czech v Nošovicích, významná jihokorejská investice v Česku

Jižní Korea byla v roce 2015 třetím největším obchodním partnerem České republiky mimo státy Evropské unie. Oba státy podepsaly v roce 2015 smlouvu o strategickém partnerství, s cílem českého premiéra Bohuslava Sobotky rozšířit obchodní vazby mimo oblast výroby automobilů, tedy též do sektorů obrany, infrastruktury, jaderné energetiky a také železniční dopravy. V roce 2018 se vzájemný obchod mezi oběma zeměmi přiblížil 3 miliardám dolarů.

Pokud jde o cestovní ruch, občané Jižní Koreje bylo v roce 2019 osmými nejčastějším návštěvníky České republiky s číslem 416 000 cestujících osob, po číslech 417 000 v roce 2017 a 325 000 v roce 2016. Česká republika v roce 2019 zavedla program automatického imigračního odbavení pro Jihokorejce; v důsledku toho je Jižní Korea jedinou zemí mimo Evropskou unii, jejíž státní příslušníci mají v Česku nárok na tento zrychlený systém odbavení.[8]

Diplomatické mise editovat

 
Jihokorejské velvyslanectví v Praze
  • Česká republika má velvyslanectví v Soulu.
  • Jižní Korea má velvyslanectví v Praze.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic–South Korea relations na anglické Wikipedii.

  1. Ministry of Foreign Affairs, Republic of Korea. web.archive.org [online]. 2013-12-24 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  2. BYUN, Duk-Kun. S. Korean president vows increased cooperation with Czech Republic. Yonhap News Agency [online]. 2018-11-29 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Korejci a Francouzi podali nabídku na stavbu čtyř jaderných bloků v Česku. Deník N [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  4. SUNG-SOO, Huh. South Korea and Russia Likely to Vie for Dukovany Nuclear Power Station. Businesskorea [online]. 2020-11-23 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (korejsky) 
  5. BYUNG-WOOK, Kim. Korea Hydro & Nuclear Power vies for Czech nuclear plant deal. The Korea Herald [online]. 2020-11-17 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. YOON-SEUNG, Kang. S. Korea eyes Czech nuclear project, broader cooperation in energy sector. Yonhap News Agency [online]. 2020-08-20 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Foreigners, total by citizenship as at 31 December 2018 1). Czech Statistical Office. Source: Directorate of the Alien Police Service.
  8. NAM, Sang-Hyun. Czech Republic to launch e-gate clearance system for S. Koreans. Yonhap News Agency [online]. 2019-02-28 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Shoiw-Mei Tseng. Trade Flows between Czech Republic and East Asia. (Dostupné online)

Související články editovat

Externí odkazy editovat