Otevřít hlavní menu

Červená (Jetětice)

část obce Jetětice v okrese Písek

Červená (německy Čerwena, též Červená nad Vltavou) je místní název, který označoval dnes již neexistující ves u Vltavy v dnešním okrese Písek. Jméno je odvozeno od tamního románského kostela svatého Bartoloměje, kterému se podle zbarvení kamene říkalo ruffa ecclesia (červený kostel). První písemná zmínka o Červené pochází z roku 1251. Obec byla[kdy?] administrativně rozdělena na tři díly: na pravém břehu Vltavy se nacházely I. díl patřící Jetěticím a II. díl spravovaný obcí Vůsí, na levém břehu III. díl náležel Oslovu. Většina obce byla zničena a zatopena v roce 1960 při výstavbě orlické vodní nádrže.

Červená
Jetětické Samoty
Jetětické Samoty
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 34 (2011)
Domů 173 (2016)
Lokalita
PSČ 398 43
Obec Jetětice
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Jetětice (13,75 km²)
Zeměpisné souřadnice
Červená
Červená
Další údaje
Kód části obce 404667
Zaniklé obce.cz 960
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V současnosti název Červená označuje část katastrálního území Jetětic. K Červené patří usedlosti Jetětické Samoty, Truhlařov, Pazderna, Spálený a několik chatových osad a rekreačních areálů. Prochází jí železniční trať Tábor–Ražice a leží zde železniční nádraží Červená nad Vltavou. Žije zde 34[1] obyvatel.

Název Červená II potom označuje část katastrálního území Vůsí (část obce Květov), kde se nachází kostel svatého Bartoloměje, přenesený při zatopení původní vsi.

Obsah

HistorieEditovat

 
Kostel svatého Bartoloměje na staré rytině
 
Železniční nádraží

Ves založila matka Jiříka Milevského Zdislava. První písemná zmínka pochází z roku 1189, kdy Červená patřila ke statkům premonstrátského kláštera v Milevsku. O rok později byl vystavěn románský kostel svatého Bartoloměje. Za husitských válek v roce 1430 získal majetky od císaře Zikmunda Lucemburského Jan Předbor z Radešína. Dalšími vlastníky jsou od roku 1463 panství Zvíkovské a od roku 1575 panství Orlické. Červená tak postupně náležela Rožmberkům, od roku 1473 Švamberkům, roku 1622 ji získali Eggenbergové a posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 Schwarzenbergové. V rámci panství spadala obec pod správu branické rychty.

Škola na Červené byla založena v roce 1729. V roce 1755 ji navštěvovalo 140 žáků.

Původní obec zanikla v roce 1960 po vybudování orlické přehrady.

SoučasnostEditovat

V současnosti je zde evidováno 173 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 34 obyvatel.[3] Součástí místní části Červená je pás území mezi železniční tratí a orlickou přehradní nádraží.

PamátkyEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190. 
  4. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 84. 

LiteraturaEditovat

  • CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007.
  • ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO&FOX, Beroun 1996. 2. vyd. Paseka, Praha 2002.
  • HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011.
  • KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat