Čadské jezero
Čadské jezero resp. jezero Čad (arabsky بحيرة تشاد الكبرى, anglicky Lake Chad, francouzsky Lac Tchad) je velké mělké bezodtoké jezero mezi státy Nigérie, Niger, Čad a Kamerun v severní části střední Afriky. Je neobyčejně ekonomicky důležité, protože představuje hlavní zdroj vody a obživy pro 20 miliónů lidí 4 států na jeho březích. Rozloha jezera se mění v důsledku dlouhodobého kolísání hladiny a pohybuje se kolem 1350 km². Maximální hloubka pak kolísá mezi 2 a 11 m. Jezero leží ve střední nadmořské výšce 240 m, podle jiných zdrojů se pohybuje v rozmezí 276 až 286 m.
| Čadské jezero | |
|---|---|
 Vysychání jezera 1973–2001 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Stát |  Nigérie,  Niger,  Čad,  Kamerun |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 13°12′27″ s. š., 14°1′36″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 1350 km² |
| Max. hloubka | 11 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 240 m n. m. |
| Přítok vody | Šari, Komaduru-Jobe |
| Odtok vody | Bahr-el-Gazal |
| Sídla | Bol |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NázevEditovat
Jméno „Čad“ pochází z kanurijského výrazu Sádǝ znamenajícího „velká vodní plocha“. Primárně se jedná o název jezera, od nějž byl teprve převzat název přilehlého státu. Etymologicky správně by se tedy Čadské jezero mělo označovat jako jezero Čad, a stát Čad spíše jako „Čadsko“.
CharakteristikaEditovat
PobřežíEditovat
Pobřeží je nízké, převážně bažinaté. Na severu je obklopeno písečnými dunami. Odkrytá vodní prostranství na severozápadě, jihu a jihovýchodě jsou rozdělena mělčinami (starými zatopenými dunami), které jsou porostlé rákosem a šáchorem.
Vodní režimEditovat
Kvůli jeho mělkosti je velikost jeho plochy velmi citlivá na jakékoliv kolísání hladiny. Do jezera ústí řeky Šari (z jihu), Komaduru-Jobe (ze západu) a několik menších říček. Řeka Šari je klíčovým zdrojem vody, protože tvoří přes 90 % přítoku. Průměrná roční odchylka úrovně hladiny je 1 m. Nejvyšší úroveň je v prosinci a lednu (když je nejvyšší stav na řece Šari) a nejnižší v červenci. Ve výjimečných případech při mimořádně vysokém stavu vody odtéká voda z jezera na severovýchod (suchým ramenem Bahr-el-Gazal)
Vlastnosti vodyEditovat
Poblíž ústí řek je voda sladká a ve zbývající pouze mírně slaná. Nízká mineralizace je vysvětlována neustálou výměnou vody v jezeře díky podzemnímu průsaku vody do proláklin Soro a Bodele.
Fauna a flóraEditovat
V jezeře žijí hroši a krokodýlové. Velmi bohatě jsou zastoupeni vodní a bahenní ptáci. Je zde rozvinuté rybářství. Roční výlov činí přibližně 100 000 tun.
Lodní dopravaEditovat
Na jezeře funguje vodní doprava mezi ústími řek Šari a Komaduru-Jobe.
Historie a současnostEditovat
Současné jezero je pozůstatkem starého vnitrozemského moře (tzv. Mega Čad). Nejednou se vlivem klimatických změn řádově zvětšilo (před 5 až 6 tisíci lety až na 1 000 000 km², což je asi 3x více než má v současnosti Kaspické moře), a poté znovu zmenšilo. Vzhledem ke klimatickým změnám přelomu 20. a 21. století a neustále rostoucí spotřebě vody z jezera i jeho přítoků jezero v současné době rychle vysychá (z více než 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km². Na druhou stranu bylo jezero vždy pověstné svou nestálou hladinou (zcela či téměř zcela vyschlo v letních obdobích let 1908 a 1984). Určitá naděje, že se situace postupem času opět zlepší, tedy stále existuje, byť nadměrnost současné spotřeby vody je evidentní.
Související článkyEditovat
LiteraturaEditovat
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чад“.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čadské jezero na Wikimedia Commons
