Zpověď dítěte svého věku

francouzský román

Zpověď dítěte svého věku (1836, Confession d'un enfant du siècle) je dvoudílný romantický román francouzského prozaika, dramatika a básníka Alfreda de Musseta, ve kterém autor líčí stav stálé citové prázdnoty, jež se stala životním pocitem celé jedné mladé generace uprostřed měšťácké společnosti po pádu Napoleona. Román je silně autobiografický, protože se do něho promítla autorova nešťastná láska k o deset let starší spisovatelce George Sandové.[1]

Zpověď dítěte svého věku
Titulní strana prvního vydání z roku 1836
Titulní strana prvního vydání z roku 1836
Autor Alfred de Musset
Původní název Confession d'un enfant du siècle
Překladatel Pavla Moudrá
Země Francie
Jazyk francouzština
Žánr romantický román
Datum vydání 1836
Česky vydáno 1900
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah románuEditovat

Román je vyprávěn v první osobě. Jeho vypravěčem je mladý student Oktavius, který jako mnozí z jeho generace trpí tzv. „nemocí století“ („mal de siecle“), tj. pocitem slabosti, rozervanosti, beznaděje, ztráty idejí a duchovních jistot. Musset na začátku románu líčí původ této nemoci – rozčarování ze stavu společnosti, které následovalo po pádu francouzského císařství. S návratem starého řádu, představovaného monarchií, nastala doba hluboké společenské malátnosti spojená s existenciálním vakuem.[2] Autor o tom píše: „Všechna nemoc tohoto století pramení ze dvou příčin: lid, který prošel rokem 1793 a 1814, nese v srdci dvě rány. Nic z toho, co bylo, už není, všechno to, co bude, ještě není“.[3]

Východisko z této situace se Okatvius snaží najít v lásce. Zjistí ale, že jej jeho milenka podvádí s přítelem. Vyzve ho na souboj, ve kterém je zraněn. Fyzicky se sice uzdraví, ale definitivně ztrácí o lidech i o společnosti jakékoliv iluze. Zapomnění hledá ve společnosti cynických přátel a ve zhýralém životě, plném večírků, hýření a žen. Nic mu však nepomáhá, protože touží po lásce, ale žádnou ženu nedokáže upřímně milovat.

V té době dostane zprávu, že jeho otec umírá a chce jej ještě před smrtí vidět. Odjíždí za ním z Paříže na venkov, ale otce již naživu nezastihne. Rozhodne se na venkově zůstat a doufá, že zde najde klid. Jednoho dne se zde seznámí s vdovou Brigitou Piersonovou, krásnou ženou, která je asi o osm let starší než on. Zamiluje se do ní a postupně získá i její lásku. Po určité době však začnou Oktavia přepadat pochybnosti, zda ho bude Brigita stále milovat. Žárlí na všechny muže v jejím okolí, vyvolává scény a následně se Brigitou usmiřuje.

Pomluvy jejich okolí dovedou oba milence k tomu, že se rozhodnou odjet do Paříže a pak do Švýcarska. V Paříži se Brigita setkává se svým známým, panem Jindřichem Smithem. Oktavius opět žárlí a ze scén, které vyvolává, Brigita onemocní. Je stále smutnější a bledší, ale odmítá říct, co ji trápí. Nakonec ji Oktavius svým chováním donutí k tomu, že hledá oporu u Jindřicha Smitha, i když Oktavia stále miluje. Oktavius si uvědomí, že milostný vztah zničil a že by Brigitě neustále jen ubližoval. Neudržitelnou situaci řeší tím, že z vlastní vůle Brigitu opouští, ponechává ji Smithovi a odjíždí z Paříže, aby se s ní již nikdy nesetkal.

Filmové adaptaceEditovat

Česká vydání a adaptaceEditovat

VydáníEditovat

DivadloEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRYČER, Jaroslav a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha: Libri 2002, S. 519-520.
  2. MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl II. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. S. 83–84.
  3. MUSSET,. Aldred de. Dílo, Praha: SNKLHU 1966, S. 166-167, přeložil Josef Pospíšil
  4. Aldred de Musset - IMDb (Internet Movie Database)
  5. Zpověď dítěte svého věku - Archiv Národního divadla

Externí odkazyEditovat