Zhutňování půd
Zhutňování půd (pedokompakce) je proces fyzikální degradace struktury půdy. Jde v podstatě o stlačování půdy, snižování její retenční schopnosti (schopnost zadržovat vodu) a její úrodnosti. Snižování retence půdy zvyšuje povrchový odtok, který je spojen s erozí půdy a vznikem povodní. Zhutňování je způsobeno především pojezdem a prokluzováním těžké techniky, jako jsou traktory a kombajny. Obranou bývá hloubkové kypření. Orba eliminuje utužení v ornici, ale zvyšuje utužení vrstev pod ornicí. Po hloubkovém kypření je pro zachování vhodné struktury půdy potřeba oset pole plodinami, které kořeny (brukvovité, pícniny) obsadí pukliny po podrývání a zamezí na určitý čas následnému zhutnění. V bezoreném hospodaření s využíváním meziplodin a dostatkem organické hmoty je utužení půdy rovnoměrné v celém půdním profilu, takže kořeny rostlin jsou schopné využít vodu a živiny z půdního profilu, dle hloubky 0,4–1 m.[1] Zhutněním rozumíme nežádoucí stav půdy, charakterizovaný vysokou objemovou hmotností půdy a její nízkou celkovou pórovitostí. Výraz utužení používáme pro cílenou úpravu nadměrně kypré ornice válením nebo použitím pěchů.
Řízené zhutňování
editovatPro určité aplikace například ve stavebnictví je naopak žádoucí mít půdu co nejvíce zhutněnou. K tomu slouží zhutňovací stroje, například vibrační pěch.
Archeologie
editovatDíky přirozenému zhutnění napadaného materiálu do prostoru, kde dříve byly základy stavby, lze identifikovat rozdíl oproti okolnímu materiálu a tím i tzv. negativ základů. Lze tak doložit existenci a podobu jinak už zaniklé stavby.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KUMHÁLA, František, a kol. Technologie řízených přejezdů po pozemcích. 2013. vyd. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-213-2425-1.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu zhutňování půd na Wikimedia Commons