Zemětřesení v Banja Luce 1969

Zemětřesení v Banja Luce o síle 6 stupňů Richterovy škály se odehrálo dne 27. října 1969 v 9:11 v tehdejším jugoslávském městě Banja Luka (dnes Bosna a Hercegovina). Vyžádalo si ohromné materiální škody ve městě a jeho okolí. O život během otřesů přišlo 15 lidí. Předcházelo mu několik silných otřesů, ke kterým došlo o den dříve.[2] Jedná se o nejsilnější zaznamenané zemětřesení v dějinách města.

Zemětřesení v Banja Luce
Zemljotres u Banja Luci
Земљотрес у Банја Луци
Bosnia and Herzegovina location map.svg
Datum27. října 1969, 9:11
Síla6 Richterovy škály
Hloubka20 km
Epicentrum
Zasažené zeměJugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Oběti15 mrtvých, 1117 zraněných[1]

Záchranné práce prováděli spontánně jak místní občané, tak i povolané jednotky armády.[3] Povolány byly i zdravotníci ze Záhřebu, Sarajeva a Bělehradu. Ještě v den zemětřesení na místo odcestoval předseda svazové skupštiny Milentije Popović a předseda Svazové výkonné rady (de facto federální vlády) Mitja Ribičič. Josip Broz Tito odcestoval do Banja Luky další den.[3]

ŠkodyEditovat

Zničeno bylo celkem 86 000 bytů,[4] poničeno bylo 266 škol, 146 kulturních objektů, 133 zdravotnických objektů a 152 objektů státní nebo místní správy. Ztráty byly rovněž značné i v ekonomické oblasti; většina průmyslových podniků v oblasti severní Bosny fungovala po několik měsíců se sníženými výrobními kapacitami; některé dokonce zastavily výrobu úplně. Studenti z druhého největšího města Bosny a Hercegoviny museli zahájit školní rok v několika dalších školách v dalších jugoslávských městech. Symbolem zemětřesení se staly dvě budovy; obytný blok "Titanik" na hlavním náměstí, jehož část se zřítila a kde došlo ke ztrátám na životech, a budova banjaluckého gymnázia.

Paradoxní skutečností se stal fakt, že jen o šest let dříve postihlo ničivé zemětřesení makedonskou metropoli Skopje. Díky tomu byly na území republiky Makedonie nainstalovány četné senzory, které měly monitorovat seismickou situaci v zemi a byla uskutečněna početná opatření. Stalo se tak však pouze na území nejjižnější republiky Jugoslávie, a ne ve zbytku země, který je i přesto seismicky aktivní.

RekonstrukceEditovat

 
Sídliště Borik vybudované po zemětřesení pro potřeby poničeného města

Rekonstrukce města a jeho okolí byla zahájena rychle. Poničené objekty byly sanovány, zničené objekty rychle odstraněny. S obnovou města pomohla nejen celá Jugoslávie, ale i některé evropské země.[3] Budova gymnázia, která pocházela ještě z časů Rakousko-Uherska, a které se celá polovina zřítila, pomohlo zrekonstruovat město Sarajevo. Bulharská vláda zafinancovala výstavbu nové školy a Nizozemsko pomohlo vybudovat nové obytné čtvrti v Banja Luce. Obyvatelé města, kteří ztratili své bydlení kvůli zemětřesení byli po nějaké době přestěhováni do rozhlehlého sídliště Borik na okraji Banja Luky.

Po zemětřesní byly v Bosně a Hercegovině zpřísněny předpisy pro stavbu nových budov, s cílem snížit riziko zničení staveb během zemětřesení a ztrát na životech. Až do války v 90. letech byly dodržovány.[5]

Do současné doby připomínají datum zemětřesení hodiny na hlavním náměstí v Banja Luce s datem "27 X 1969" a čas 9:11, který stále ukazují.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Galerie škod po zemětřesení
  • Noc hrůzy zažili obyvatelé bosenského města Banja Luka při nedávném zemětřesení. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  • Banja Luka se jen zvolna vzpamatovává z následků zemětřesení. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  • Obnova průmyslu v Banja Luce. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online.