Otevřít hlavní menu

Zemětřesení v Záhřebu (1880)

Dopady zemětřeseníEditovat

Zemětřesení bylo označeno jako jeden z nejsilnějších otřesů v Chorvatsku. Byly zničeny mnohé budovy, ulice a v Záhřebu mělo zničující socio-ekonomické důsledky. Většina záhřebských obyvatel se po zemětřesení rozhodla k vystěhovalectví ze zničeného města. Zamířili do Vídně, Lublaně, Grazu, Mariboru, Celje a Terstu. Zahynuli však celkem jen 2 lidé; 29 bylo těžce zraněno. Největší škody zaznamenaly budovy na území Zrinjevcu a na Klaićevej ulici. Velmi poškozena byla i Záhřebská katedrála, která byla později zcela renovována, a podobně tomu bylo i s kostelem sv. Franja a s kostelem Matky Boží.

Během obnovy po zemětřesení byly v Záhřebu vybudovány různé paláce, parky a fontány.

Český tiskEditovat

Český tisk přinesl první zprávy a popisy situace již následující den po zemětřesení, 10. listopadu 1880.[1] Další zprávy ze Záhřeba pak následovaly téměř denně.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Potres u Zagrebu 1880. na chorvatské Wikipedii a Zemetrasenie v Záhrebe v roku 1880 na slovenské Wikipedii.

  1. Zvláštní telegramy Nár. l.. Národní listy. 10. 11. 1880. Dostupné online. 

Související článkyEditovat