Otevřít hlavní menu

Mercalliho stupnice

momentová škála k popisu intenzity a účinků zemětřesení na osoby a budovy

Mercalliho stupnice, také Mercalliho škála, je dvanáctistupňová momentová škála používaná pro nepřístrojové hodnocení intenzity zemětřesení.

Stupně nevyjadřují hodnoty měřené přístroji, ale statisticky vyhodnocované pozorované makroseismické účinky otřesu – dopad zemětřesení na zemský povrch, lidi, přírodu a stavby a objekty v rozsahu od stupně I. (nepozorovatelné) po stupeň XII. (globální). Hodnoty, které udává stupnice, jsou subjektivní a závisí na pozorovateli, geologických podmínkách a také oblasti ve které k zemětřesení došlo.

Obsah

HistorieEditovat

Mercalliho stupnice byla vytvořena v době, kdy neexistovaly přesné měřící přístroje ani mezinárodní měřicí síť. Vznikla z tehdy užívané desetistupňové Rossi-Forelovy stupnice, kterou upravil italský vulkanolog Giuseppe Mercalli (1850-1914) v letech 1883 a 1902. Mercalli vytvořil tuto stupnici pro dokumentaci a zaznamenání škod způsobených zemětřesením. Pomocí stupnice byl schopen určit přibližné epicentrum zemětřesení, protože čím dál leží místo od epicentra, tím nižší jsou materiální škody i počet případných lidských obětí.

Škála byla původně desetistupňová a v roce 1902 ji italský geofyzik Adolfo Cancani rozšířil o dva stupně. Po dalším upřesnění a revizi německým geofyzikem A. H. Siebergem byla přejmenována na Mercalli-Cancani-Siebergova stupnice (MCS). Po dalším přepracování seismology Harry O. Woodem a Frankem Neumannem vznikla v roce 1931 stupnice označovaná Mercalli-Wood-Neumann (MWN). Později ji ještě vylepšil Charles Richter, tvůrce Richterovy stupnice.

V současnosti je škála užívaná k popisu přímých účinků zemětřesení na osoby a budovy známa jako modifikovaná Mercalliho stupnice (MM), v anglické literatuře Modified Mercalli scale (MM) nebo Modified Mercalli Intensity scale (MMI).

Modifikovaná Mercalliho stupniceEditovat

[1][2][3]

Stupeň Pojmenování Popis
I Nepozorovatelné Zaznamenatelné pouze přístroji.
II Velmi slabé Rozpoznatelné v horních patrech budov citlivými lidmi (2,6 – 5 mm.s-2).
III Slabé Vibrace, lustry se pohybují; srovnatelné s vibracemi způsobenými projíždějícím těžkým nákladním automobilem.
IV Mírné Drnčení oken, cinkot příborů a nádobí, zdi vydávají praskavé zvuky.
V Málo silné Lze rozpoznat v krajině, probouzí spící, praskání oken, kyvadlové hodiny se mohou zastavit (28 – 50 mm.s-2).
VI Silné Vrávorání při chůzi, padají předměty, rozbíjí se nádobí, praskliny v omítce.
VII Velmi silné Lze jen obtížně stát, zvony zvoní, trhliny ve zdech.
VIII Bořivé Padají komíny, poškození budov, pohybující se těžký nábytek.
IX Pustošivé Panika, vážné poškození domů, větší trhliny v půdě.
X Ničivé Zničené budovy, porušení přehrad, velké trhliny v půdě.
XI Katastrofické Roztržení kolejí a potrubí, zničené mosty, změny terénu.
XII Globální Velké předměty létají vzduchem, úplné zničení, rozsáhlé terénní změny (více než 500 mm.s-2).

Další stupniceEditovat

Pro intenzitu zemětřesení se v Evropě používala i stupnice MSK-64 (Medvěděvova-Sponheuerova-Kárníkova stupnice), což je také upravená forma Mercalliho stupnice. Modernější metodou je v Evropské unii užívaná Evropská makroseismická stupnice (EMS-98, Europäische Makroseismische Skala, MSK), která vznikla další modifikací MSK-64. EMS-98 je zejména v Rakousku známa i jako stupnice Mercalli-Sieberg.[4]

ReferenceEditovat

  1. The Modified Mercalli Intensity Scale [online]. USGS, 2009-10-27 [cit. 2010-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Modified Mercalli Scale of Earthquake Intensity [online]. Nevada Seismological Laboratory [cit. 2011-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20. (anglicky) 
  3. Seismologie [online]. Karl-Franzens-Universität Graz [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-20. (německy) 
  4. August Sieberg: Die Wirkungen eines schweren Erdbebens [online]. Universität Jena [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (německy)