Zdeněk Manina

český umělec

ak. soch. Zdeněk Manina (* 11. září 1961, Kladno) je český sochař, malíř, keramik, kreslíř a výtvarný pedagog.

Zdeněk Manina
Zdeněk Manina (2017)
Zdeněk Manina (2017)
Narození11. září 1961 (62 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČesko
Národnostčeská
VzděláníGymnázium Kladno
VŠUP Praha – ateliér keramika a porcelán
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1980–1986)
Povolánísochař, malíř, pedagog
Webová stránkahttp://www.zdenekmanina.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Zdeněk Manina se narodil 11. září 1961 na Kladně. Po narození se společně s rodiči odstěhovali do Terezína, kde strávil následujících šest let. Pro Zdeňka Maninu to znamenalo prožít velkou část svého dětství, období plné her a čas prvního pádu z kola, na místě, které se nemůže zbavit své minulosti, v paměti mu uvízlo několik zážitků z návštěv s mateřskou školou v Malé terezínské pevnosti. Do první třídy nastoupil na základní školu v Kladně, kam se jeho rodina po několika letech vrátila. Ve svém studiu dále pokračoval na všeobecném gymnáziu v centru Kladna. Během studia opustil představu býti lékařem a místo toho zvolil vizi stát se umělcem.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru keramika a porcelán pod vedením profesora Otto Eckerta, který bohužel ateliér opouštěl, ovšem jeho odchod trval několik let, což značně komplikovalo studium v ateliéru a taky konzultace týkající se výtvarných děl, které byly nedílnou součástí studia. A tak byl Zdeněk Manina nucen najít jiného profesora, který by mu poradil a pomohl najít vlastní výtvarný styl. Záchranu nalezl u profesora Františka Buranta – grafika, malíře a sochaře. Díky němu se začínal vzdalovat užitému umění a postupně se zaměřil na umění malířské a sochařské, kterému zůstává věrný dodnes. V roce 1986 dokončil VŠUP Praha a začal se věnovat vlastní tvorbě. První samostatné výstavy byly věnovány malbě a kresbě a následně se zaměřil ve volné tvorbě i na sochařská díla.

V roce 1987 nastoupil do DOV Keramo Praha jako výtvarník. Ovšem v roce 1994 opustil toto místo i Prahu a zamířil na sever Čech do Ústí nad Labem, kde na IVK UJEB v ateliéru keramika a porcelán působil jako odborný asistent. V roce 1997 se vrátil do Prahy a veškerou energii věnoval své vlastní tvorbě, kterou představil veřejnosti na menších či větších výstavách, z této doby pochází realizace kašny věnované sv. Janu Nepomuckému, pítka a autorského designu laviček na třídě TGM v Kladně. Po 17 letech od ukončení studia v roce 2003 se vrátil na VŠUP Praha jako odborný asistent v ateliéru keramika a porcelánu, kde skončil v roce 2005.

Zdeněk Manina vytváří ze svých vizí figurální sochy, malby a kresby, které se pravidelně objevují v galeriích i mimo Českou republiku, zúčastnil se například mezinárodní přehlídky keramické plastiky European Ceramic Context 2014. Významný mezník v jeho tvorbě byla realizace sochařské instalace Řetěz ve Vitry Sur Sein u Paříže (partnerské město Kladna). Věnuje se také pedagogické činnosti na Gymnáziu v Kladně, kde učí výtvarnou výchovu. Dále se zabývá organizační a kurátorskou prací, stál u zrodu Kladenských dvorků a spolu s Františkem Tomíkem organizují Kladenský salón, bienále přehlídky výtvarných děl umělců z Kladenska a Středočeského kraje. Ateliér má na Kladně v Podprůhonu v Kolmistrově ulici.

Stručná data editovat

  • 1976–1980 studium na Gymnáziu Kladno
  • 1980–1986 studium na VŠUP Praha - ateliér keramiky a porcelánu
  • 1987–1994 výtvarník DUV Keramo - Praha
  • 1994–1997 odborný asistent ateliéru keramiky a porcelánu IVK UJEP Ústí nad Labem
  • 1997–2000 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
  • 2003–2005 odborný asistent ateliéru Keramika a porcelán VŠUP Praha
  • od 2007 výuka výtvarné výchovy, Gymnázium Kladno
  • 2008 kurz kreslení perspektivy pro obor dokumentace památek, Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem

Dílo editovat

"Jestliže na sklonku osmdesátých let Zdeněk Manina plasticky osciloval mezi figurativně-animálním až abstrahujícím tvaroslovím, od devadesátých let 20. století zpracovává keramickou hmotu, pálenou hlínu nebo kameninu, a také laminát a bronz, v podobě lidské figury. Toto Maninovo důrazné soustředění na anonymní mužskou figuru či figury časem (po roce 2000) změklo v proměně habitu; muže v některých scénách vystřídalo dítě, chlapec či chlapci i ženské figury. A přesto tato nadčasová figurální jednostrannost v až palčivě hutné a syrové tělesnosti v sobě nese (ukrývá, soustřeďuje) kód přítomnosti, neboť se zřejmě budeme ztotožňovat se zranitelností lidské existence, obnaženou téměř až na samý práh mezi životem a smrtí, nebo naopak v Maninových humanoidech budeme adorovat sílu, odvahu a schopnost nepoddat se jakémukoli vnějšímu tlaku či násilí nebo obdivovat vytrvalost a vitalitu maximálního fyzického a volného nasazení. To vše tedy můžeme odezírat z figur Zděňka Maniny. Ba co víc, ve zmnoženém úsilí figurálních scén, v sousoších či instalacích, se vzájemný pohyb figur a jejich gesta buď opakují, či dokonce násobí, nebo se proměňují v hybný děj, boj zápas, rituál pohybu..."

Zastoupení ve sbírkách editovat

Realizace editovat

 
Bronzová busta Rostislava Čtvrtlíka.
  • 1996 – fontána, třída T. G. Masaryka, Kladno
  • 1999 – velkoplošné vitráže, bronzová plastika, Točná
  • 2000 – nástropní malby, zámek Dětenice
  • 2001 – rekonstrukce malby na plech - Ukřižování, Kladno
  • 2002 – fontána, třída T. G. Masaryka Kladno, společně s ing. arch. P. Šulcem
  • 2003 – obrazy, soukromá vila, Horní Bezděkov
  • 2006 – figurální plastiky a malby, pracovna ředitelky Gymnázia Kladno
  • 2009 – figurální plastika, laminát, Vitry-sur-Seine, Francie
  • 2010 – památník padlým ve světových válkách, pískovec, Braškov
  • 2012 – pamětní deska Rostislavu Čtvrtlíkovi, bronz Olomouc
  • 2018 – Poletíme, sousoší vyrobené z litiny, Kladno - Podprůhon
  • 2018 – kopie domovních znamení, Muzeum věžáků, Kladno – Rozdělov
  • 2018 – pamětní deska malíři Vladimíru Veselému, Galerie Ve věži, Mělník
  • 2018 – pamětní deska J. W. Goethemu, Loket nad Ohří
  • 2019 – Kolmistr, keramická plastika, Kladno
  • 2022 – pomník Poděkování, železo, Chorušice–Zahájí
  • 2022 – plastika Plavci, Plavecký bazén, bronz, Kladno

Samostatné výstavy - výběr editovat

  • 1989 Malby a kresby, Divadlo Jiřího Wolkera, Praha
  • 1989 Malby, Galerie 55, Kladno
  • 1993 Kresby, Divadlo pod Palmovkou, Praha
  • 1994 Plastiky a kresby, Městské muzeum v Kladně
  • 1998 Figury, Zámecká galerie v Kladně, hejtmanství na hradě Křivoklátě
  • 1999 Gallery sklo Tula Art Center, Atlanta, USA
  • 2000 Poletíme, Galerie U prstenu, Praha, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2001 Poletíme, Městské muzeum Čelákovice, galerie Chodovská tvrz, Praha
  • 2002 Balance, Galerie města Plzně, Plzeň
  • 2004 Objekty a sochy, Galerie XXL, Louny, společně s P. Knapkem
  • 2004 Vzorní, studiová scéna Městského divadla v Kolíně
  • 2005 Dětské hry, Studio Paměť, Praha
  • 2005 Vzorní, BKC Galerie U dobrého pastýře, Brno
  • 2007 Sochy a obrazy, Zámecká galerie města Kladna, společně s René Krásou
  • 2010 …dno brodu se někdy dláždí, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2011 Personalista, Památník Lidice, Lidická galerie
  • 2012 Ostří se tupí, ostří se brousí, Letohrádek Ostrov pobočka Galerie umění Karlovy Vary
  • 2014 Zdeněk Manina, Libor Jaroš, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2017 Expozice, Galerie Nová síň, Praha
  • 2022 Plavci a jiné postavy. Galerie města Plzně, Plzeň (s Ivanou Urbánkovou

Galerie editovat

Odkazy editovat

Literatura editovat

Monografie
  • Zdeněk Manina, text: Vachudová B, Haubert J, Hlaveš M, 131 s., (výstavy: Památník Lidice-Lidická galerie XI.2011-II.2012, Galerie umění Karlovy Vary-Letohrádek Ostrov IV.-VI.2012) Vyd. 1., Galerie umění Karlovy Vary, 2012, ISBN 978-80-87420-06-5
Katalogy
  • Zdeněk Manina, Libor Jaroš, 2014, kat. 40 s., Rabasova galerie Rakovník, ISBN 978-80-87406-33-5
  • Zdeněk Manina: balance, 2002, Milena Klasová, kat. 10 s., barev. il. skládanka
Ostatní
  • Roman Hájek, Zuzana Vlčková (ed.), Almanach ke 110. výročí Gymnázia Kladno, Gymnázium Kladno, 2010
  • POSPÍŠIL, Zdeněk; BAĎURA, František; HÁJEK, Roman. Paměť Podprůhonu: Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti. 1. vyd. Kladno: Halda, 2019. 264 s. ISBN 978-80-907236-5-8. Kapitola Zdeněk Manina, s. 210,229. 

Externí odkazy editovat